Kancelář Raikageho

"Jak je možné, že jste zpátky? Myslela jsem, že tohle se nikdy nestane." sarkasticky jsem se pousmála a odhrnula si vlasy z čela.
Jako kdyby se nic nedělo... A přitom...

"To nezní zrovna nadšeně že mě tu vidíš." vzala jsem na sebe opět svou vlastní podobu a opřela se v křesle
"Kdepak je?" zavrtala jsem se jí vražedně až skoro strašidelně xD do očí

"Stojí před tebou." odvětila jsem pořád klidně.
Dobře jsem věděla, co by mě stál zbytečně prudký pohyb.
Bylo třeba si to rozmyslet...

Išiel som ako ma navygoval Ryo zaletel až nad kanceláriu išiel som pomali po schdoch hore prišiel som ku dverám a započul som sa počul som divníí hlasy ked som chcel vojsť do vnutra pred dverami stal nejaky kryštál cez ktorý som sa nemohol dostať spravil som pečate "Hiraishin-lietajuci boh blesku!!!"
ktorý si to zamieril oproti dverám nastal obrovský vybuch no kryštal sa ani nepohol,popri nárazue som trocha letel do zadu.
Meirne som sa otriasol na zemi postavil sa a opať podišiel ku krištálu cez ktorý nebolo uplne jasom videť ale videl som Rin a ešte nejaku ženu.
"Rin!!!!" to bolo jediné na čo som sa zmohol povedať.

trochu mě to vyvedlo z míry ale nedala jsem to na sobě znát jen jsem luskla prstem a celý vnitřek kanceláře se pokryl krystalem a ten okamžitě zčernal vše se to stihlo než stačil Isas otevřít dveře a vstoupit. Docela mě to překvapilo
"říká se že krystal na sebe bere barvu která částečně odráží sílu a osobnost člověka. červená znamená nemilosrdnost a následné krveprolévání a černá..... zlo." postavila jsem se a přešla ke skrystalizovanému oknu
"kde je Everest?" řekla jsem chladně

"Před dvěma lety byl Everest prohlášen za nukenina a já polomrtvá, protože jste mne nechala padnout spolu s Tsuki. Zachránil mne Zuko a já naoplátku za záchranu života připojila Kumogakure k alianci. " propalovala jsem ji pohledem.

stále otočená k ní zády jsem se jen pousmála
"Neodpověděla si mi na otázku." řekla jsem opět chladně a krystal víc zčernal

Vošiel som po schodoch Keďže je toto najpravdepodobnejšie miesto kde by mohla Raikage-sama byť tak možno tu bude povedal sám pre seba vybehol po schodoch no videl som Isasa a počul som ako niečo kričí "Isas čo sa stalo.." spýtal som sa vážne

(Shitaku nic jsi neotevřel, celá kancelář je uzavřená v černém krystalu)

"Everesta jsem přijala do dědiny a upravila mu vzhled. Pár dní předtím, než jste se vrátila to nesnesl a spáchal sebevraždu. Já bych mu nikdy neublížila, přese všechno byl můj sensei." pohodila jsem vlasy.
"A je to vaše vina!"

(Už som mal edit no )

"Ano vždycky je to moje vina, protože se to na ikoho jiného svést nedá. Je snad moje vina že jste ho považovali za nukenina když jsem byla už dávno po smrti?" natočila jsem se mírně na ni
"Věřila jsem mu a on takhle zklamal. To bylo od něj velmi netaktní a já kvůli němu tolik riskovala." mírně jsem se zamračila

Trieskajuc do kryštalu a skušajuc techniky proti nemu som zbadal (Shitakeho?)"nevime je okolo kancelarie bariera popravde kryštál a je v nom Rin ešte s niekym a nedá sa to otvoriť!!!" o oei mi mierne vybehli slzy.

"To není dobre musíme niečo urobiť...neboj Raikage sa ubráni veď preto je Raikage nieje to obyčajný shinoby".. povedal som z úsmevom aby som Isasa ukľudnil a pri tom sa mi stratil úsmev keď som pozrel na ten kryštál

"Je vaše vina, že jste nechala Tsuki padnout. A že jste si hrála s člověkem, který by jinak pro svou vesnici udělal cokoli." povzdechla jsem.
"Jeho poslední vzkaz byl... Že si přeje ochránit vesnici.... Sám před sebou. Poslala jste ho na úplné dno, ale..." zvedla jsem k ní oči, téměř bílé a prudkým pohybem strhnula vrch rukávu a odhalila tak znamení černého blesku vytetované na rameni.
"Jsem Nanadaime Raikage..."

Raikage to je ale nevieme kdo je vnutri a určite to bude tá osoba spominana ta neuveritelne silní bolo jasne že tu barieru nemožeme zničiť pred očami sa mi zjavoli to najhoršie opať sa mojim očiam spustil jemný pramen krvi a rozbolela ma hlava a opať som započul tykot srd ale né už zase.
"Heh heh Shitaku priprav si tu jasilnejšiu techniku čo máš ked ju budeš mať tak mi povec"medz tám som si držal od bolesti hlavu.

"A co? Já jsem ta vyvolená a taky se tím nechlubbím." stále s kamenou tváří jen co ukázala ruku mrkla jsem okem a na její ruce se objevil rudý krystal a pokryl celou její ruku a po rameno

"Stačí len povedať "chvíľu som premýšľal a potom ma napadlo "Isas si pripravený?"...na mojej tvári sa objavil úsmev

Tak akorát se mi celé tělo rozhořelo chakrou.
Věděla jsem, že bleskové brnění neudržím dlouho.
"Jste krutá... Proč? Proč má vesnice?"

"Ne proč tvoje vesnice, správná otázka proč ty? Jak mohla rada zvolit někoho jako ty Raikagem?" otočila jsem se na ní

Přišel jsem do kanceláře a vešel dovnitř.''Tak je to pravda Reino..''Špitl jsem a podíval se na mé ruce kde se už připravoval jíl.''Proimiňte že vás ruším..ale musel jsem vidět mou přítelkyni'',vyplázl jsem jazyk a sledoval je.

Pustil som si ruky od hlavy ktoré boli od krvi videl som čo sa deje vnutri Rin mala už okolo ruky ten kryštal.
Spravil som pečate"teraz!!! Hiraishin-lietajuci boh blesku!!!" a zamieril som si to na kryštál.

"Tessenka no Mai: Hana a z kosti ktorá mi trčala na ruke sa mi začal robiť vrták a zamieril som tesne vedľa na miesto kde mieril Isas aby som ho netrafil

*edit stojím před kanceláří sorry nepřečetl jsem to

(Kancelář je zkrystalovaná, nikdo ven, nikdo dovnitř)

"Možná už jsem silná." polkla jsem.
"Pokud bude má vesnice v pořádku... Můžete mne zabít. Je mi to jedno. Pomstěte Everesta, protože zčásti za to mohu já. Armáda Kumogakure šla tenkrát za mnou a při poslední bitvě jsem byla na straně aliance. To já vyzvala Everesta na souboj o tento titul!"

Ked sme spolu zauttočili mal som aj v srdci menšiu nadej že by len precaj no nič opať nastal len velky výbuch a mna to odhodilo oproti stene kam som spadol z ust mi vyletela krv a ostal som chvílu ležať.