Kancelář Raikageho

"Ano, prozatím bych si přála, abys tu zůstal na radu, pokud ji budeme svolávat. To záleží na Mounthově odpovědi." zamyšleně jsem si promnula spánky.
"Potom mi můžeš dělat doprovod při cestě do vesnice, která cvičí mediky a do Tsuki."

"Hai."zasmial som sa a otočil som sa a prešiel ku kreslu na ktoré som si sadol a čakal čo sa bude diať ďalej...

"Ve vesnici mediků je jeden z našich ninjů, proto je na pořadí první. Co se Tsuki týče, chci podepsat mírovou smlouvu a doufám, že budou souhlasit." osvětlila jsem ještě důvod naší cesty.
"Rada bude nejspíš svolána ještě před misí, je to... A-rank." nad zařazením jsem chvíli přemýšlela, ale nakonec jsem zvolila toto.

"Umm dobre a ak sa smiem spýtať ktorý ninja tam je??" povedal už sediaci v kresle...

"Jounin Michio Isas." odvětila jsem. "Ale to není tvá starost, tou je jen doprovázet mne. Pokud bude možno, můžeme při misi ještě najít Riichiho, pár týmů už jsem vyslala. Naše vesnice je na tom teď opravdu dobře, takže nepochybuji, že se nám ho podaří najít."

"Ach Aha ten. No ja vime že to nieje moja starosť ja len informatívne" priateľsky sa usmial a v duchu si povedal Každý je mimo vesnice len ja som tu už 17 rokov zatol päste a ďalej sedel

Kráčal som hore a celu dobru premýšlal aký bude moj návrat.či ma má Raikage ešte vobec rada či sa niečo s vesnicou okolnosti okolo mojich nových očí.
Prišiel som pred dvere a jemne som na ne zatukal.

"Dále." zvedla jsem oči a čekala až vstoupí.
Pak se mi na tváři objevil mírný úsměv.
"Měla jsem za to, že se ještě budeš zotavovat." zavrněla jsem místo pozdravu.

Vkročil som du vnutra s hlavou styčenou dole."Prepáč teda prepáčte Raikage ale myslím že mi pomohli ako len mohli a už mi aj chybalo Kumo".

"Prepáč je milejší, nemusíš mi vykat. To je tu pro mladší." odvětila jsem a jen kývla.
"Jen doufám, že nepomýšlíš na mise, ještě chvíli bys měl odpočívat, osobně se o to postarám. I když na pár dní asi budu muset odejít, to je pravda..." po poslední větě jsem se trochu zamračila.

"Chápem ani po misi netužim ale ale prečo zo mnafurt robi každý toho o koho sa treba starať a potrebuje pomoc každy mal dávať pozor sám na seba!!.
Zakričal som poslednu vetu a s halvou dole sa mi opať rozhymali oči a opať naberali ten svoj tvar chytil som si ich"Rozumiem len som chcel povedať že som spať"otočil som sa otovril dvere vyšiel von a kráčal preč.
(presun)

Zamračila jsem se ještě víc.
"Všichni z Kumo jsou má rodina, to proto se musím starat o ně víc než o sebe. Na ničem jiném než na mé vesnici a lidech v ní nezáleží." znovu jsem se otočila na Shitaka.
"Vypadá to, že rada se svolávat nebude... Možná bysme ještě předtím měli vyrazit."

Po ich rozhovore som sa otočil na Raikage.
Raikage-sama vo vesnici sa povráva že Reina Kana je späť zvažoval som následky ktoré by mohli postihnúť Kumogakure taktiež sa povráva že je ešte silnejšia než predtým...
Ale po dlhom čase som dostal nápad možno nebude potrebná sila ale city...
Tým chcem povedať že jediný kto je schopní ju poraziť je Everest!
O pomoc by sme mohli požiadať jednu z vesníc ktorá ovláda techniku vzkriesenia...
Zrejme to pre vás nebude ľahké ale verte mi prosím on je naša nádej a kedže bude pod vplyvom techniky nebude nás môcť ohroziť.

Je to veľké rozhodnutie ale ja si zoberiem na seba plnú zodpovednosť...
Navyše viem o jeho poslednom želaní a tým bolo ju naposledy vidieť.

Môj návrh nieje presný ale s vašou pomocou by sme to dokázali Raikage-sama!

"Vzkříšení bývalého Raikage!" prudce jsem se zvedla a naklonila přes stůl blíž k němu.
"To je od genina dost troufalý návrh. Vím, že jsi jeho přítel, ale nepřipadá mi nejlepší nápad ji ještě více rozzuřit. Pokud se opravdu vrátila, určitě se tu objeví... Když proti ní použijeme její lásku, jsme předem mrtví. A to jsme stejně." zavřela jsem oči.
"Edo Tensei neovládá příliš lidí a Konoha už toho pro nás udělala příliš. Od Oto snad pomoc nečekáte."

Len sa ironicky pousmejem...
Jej láska hovorila ste predsa že bol len jej hračkou!
Mate pravdu je to trúfalé ale som predsa z Kumogakure každý by dokázal obetovať aj život pre dobro vesnice!

Je veľa spôsobov ako niekoho oživiť ale na to som slabí pozrel som sa na Raikage sklesnutým pohladom.

Přimhouřila jsem oči.
"Dobrá. Dokud budu pryč, máš plné právo svolat radu. Pokud najdete způsob, jak ho oživit tak, aby musel poslechnout naše rozkazy a aby nebylo třeba vůdců Oto nebo Konohy, pak máte mé svolení." povzdechla jsem.
"Shitaku, jdeme."

Vdaka Raikage-sama

Tak ja sa idem pustiť do práce...
(Presun)

Povstal som a povedal "Hai."trochu som si ešte opravil oblečenie a nasledoval Raikage-sama

"A nebo..." hodila jsem po něm zkoumavý pohled.
"Uděláme to jinak." posadila jsem se zpět ke stolu a začala psát.

List pro Hokageho:

Vstala jsem a podala list Shitakemu.
"Dobře znáš pravidla. Doručíš tento list Hokagemu, ale nahlížet do něj nemusíš." pousmála jsem se.
Není to nic tajného... Ale opatrnost neuškodí.
"Jde o spojenectví mezi našimi vesnicemi. Věřím ti, že nic nezkazíš. V Konoze se budeš chovat k ostatním přátelsky, i když naše vesnice neměly vždy dobré vztahy. Donést zpět můžeš smlouvu o spojenectví, pokud Hokage bude souhlasit, nebo pouze odpověď na můj list." mluvila jsem vážně.
"Já zatím vyrazím do Tsuki. Spoléhám na tebe." vyrazila jsem ze dveří.

(Přesun)

"Ee počkaj.." ani som sa nič nestihol spýtať Hmm no dobre takže vyráža sa do Konohy skočím si zbaliť veci a hneď vyrazím.. pousmial sa a vyšiel von z dverí a mal namierené k svojmu bytu

Vybehol som po schodoch no nebol som ani unavený keďže som z Konohy letel došiel som k dverám Raikage a zaklopal som na nich Dúfam že tam bude...

Pri čakaní som si všimol oznam a bolo tam napísané o porade A sakra ja som na ňu zabudol dúfam že nieje neskoro a rýchlo sa vybral do zasadačky
(presun)

neopovažovala jsem se přijít dveřmi vyskočila jsem na okno kanceláře když tam ale nikdo nebyl skočila jsem dovnitř a posadila se do křesla stále v podobě Rin jsem se začítala v papírech

Otevřela jsem dveře a při pohledu na mou věrnou kopii mne zamrazilo.
Okamžitě mne napadlo jméno jediného člověka, který by toho by schopný, jen jsem si to nechtěla připustit.
"Je neslušné, přijít bez ohlášení." prohodila jsem a snažila se o neutrální tón.

"Já vím ale bylo to naléhavé, kde máš Raikageho?" zeptala jsem se jejím hlasem a dál se probírala papíry