Kancelář Raikageho

Dorazil jsem k budově kde měla být kancelář Raikageho.Na recepci jsem se zeptal kde se nachází a zjistil jsem že až na úplném vrchu této budovy.Zbytečně jsem to neřešil , udělal jsem pečeť a z přízemí jsem zmizel v obláčku dýmu.Objevil jsem se v tom nejvyšším patře přímo před dveřmi do jeho kanceláře.Ani jsem se nemusel rozhlížet a o těch Geninech jsem věděl.Zaklepal jsem na dveře a čekal na vyzvání.

Konečně se jim vrátil ten třetí? Papíry jsem zase nevrle dal stranou.
"DÁLE!" Strohý příkaz, měl jasně postačit.

Pomalu jsem otevřel dveře a vstoupil do kanceláře." Dobrý den Raikage-sama...posílá mě Hokage kvůli jedné naléhavé misi....a chtěl abych na ní vzal ty nejsilnější ninji z naší Aliance....a tak jsem se vás chtěl zeptat jestli byste nám na tu misi někoho nevypůjčil... "

"Dnes se to tu hemží ninji z Konohy.." Nespokojeně jsem se zamračil, ale ten ANBU vypadal věrohodněji než ti předtím.
"Moc volných a silných Shinobi zde v Kumo nemám, většina jsou na misích, je to neodkladná záležitost? Volného tu mám jen genina, na kterém jsem se stejně chtěl domluvit s Hokagem, kvůli jedné záležitosti a pak by šla odvolat další hm.. Pokusím se vám vyhovět, co nejblíže. Kam je mám poslat?" Znovu jsem se zamračil.

" No...pokud není nikdo k dispozici tak to nevadí...mám ještě jednoho ninju v záloze kdyby něco....pokud jsou na misi tak je tam nechte...nemusíte je odvolávat...my si když tak poradíme...jsou tady ještě 2 vesnice a my už potřebujeme jen 1 ninju takže myslím že ho najdeme....a pokud ne....tak myslím že 4 na to budeme stačit....jinak děkuji za váš čas Raikage-sama...nepotřebujete něco poslat do Konohy nebo tak? " řekl jsem a už jsem byl připraven odejít pokud něco vážného nepotřeboval.

Jen jsem přikyvoval. "Dobrá no. A jdeš jako na zavolanou, potřebuji tohle doručit přímo do rukou Hokageho" Vzal jsem již pečlivě přiravený dopis a podal mu ho.

Spoiler:

"Doruč ho v pořádku, prosím. To je vážně vše, můžeš jít" Mávl jsem rukou a pohroužil se zpět do práce.

" Jistě....můžete se spolehnout...tento dopis doručím přímo do Hokageho rukou....na viděnou " řekl jsem , dopis schoval do batohu a vyšel jsem ven z kanceláře.* Hmm...takže mě napadá jen 1 člověk... * pomyslel jsem si a už teď jsem zmizel , ale tentokrát jsem se neobjevil dole , ale už jsem se v této budově neobjevil vůbec.
Přesun

Vybehol som po schodoch, posledný pár som preskočil a všimol si mojich spoločníkov. Ku svojmu neskorému príchodu som sa ani nevyjadroval, iba pristúpil ku dverám a zaklopal na ne.

"Seito konečne" vstal som znudený z lavičky a pripojil som sa k nemu

"Trošku som sa tam zamotal," zazubil som sa a oprel sa o stenu vedľa dverí.

Já jsem Seita naprosto ignoroval, jen jsem si přemítal vzpomínky, seděl jsem sem tam se zavřenými očmi a v hlavě jsem si přemítal stále jednu věc.

"Můžete vstoupit!" Zakřičel jsem, jakmile jsem zaslechl klapot na dveře.

Kopl jsem do zadku Seita takže do kanceláře doslova vletěl. "Nemáš se loudat." Pak jsem mu vzal zapečetěný svitek a donesl ho Raikagemu, ale tentokrát už jsem měl pohled takový uvolněnější a hlavně jsem se mu zpříma díval do očí.

Spoiler:

prisiel som po ceste s konohi a zaklopal na dvere čakal čo sa stane

(Děláš si ze mě ***** ty se umíš teleportovat nebo co?)

"Konečně" Prohodil jsem a vzal si dopis. Přečetl jsem si ho a krátce se zamračil. Na volný list papíru jsem napsal odpověď. Otogakure? Kam až si klesl Evereste.

Spoiler:

Dopsal jsem dopis a podal ho chlapcům přede mnou. "Dejte tuto odpověď Hokagemu. Je velice cenná, proto na ní dejte pozor. Teď můžete odejít zpět do vaší vesnice"

Keď ma Aishi kopol, nestihol som zareagovať, čiže som sa zbieral zo zeme rovno v Raikageho kanclu. "Toto tí nedarujem," zavrčal som, ked podal zvitok, ktorý mi pri páde vyletel zo skrýše. Okamžite som vstal, oprášil sa a dôležitým gestom prebral a následne schoval zvitok s odpoveďou. "Tak teda poďme."

"Hai." Potvrdil jsem a Shunshinem jsem se i se svitkem vydal dolů a do konohy. (přesun)

videlsom vychádzať geninou s konohi počkajte uchiha kinto je tu

"Hai tu som"

Zvitok mi rozhodne nezobral, pretože bol schovaný. Ale keď už bol Aishi preč, vytiahol som dopis a podal ho Kintovi. "Odnes to Hokagemu. Ja si musím ešte niečo vybaviť," uškrnul som sa a vyšiel z kancelárie. Spravil som pár pečatí a s diabolským úsmevom sa moje telo začalo rozsýpať. Najprv sa objavili praskliny, nakoniec po mne zostal iba jemný prášok, ktorý po chvíli zmizol tiež.

Presun

"Heh...dobre" zasmial som a a čakal na tu odpoveď od toho genina

si novi člen našeho tímu a tvoj sensei je hokage pod mame misiupovedal a pustil sa naspeť
do konohi

Hmph.. Na jednej strane sa teším ale na druhej... "Veď teraz prídem z misie som unavený ale no dobre ô a lenivým krokom som sa vydal za ním ale neskôr som pridal a objavil sa za mnou oblak
(presun)

tak jo (presun)