First topic message reminder :

,,Vidím, že už si skoro na konci sil." Přišel jsem k němu blíž a rozcuchal mu vlasy. ,,Zlepšil jsi se o dost." Usmál jsem se na něho, ,,Dobrá, můžeme se zeptat." Pomalu jsem se otočil. ,,Tak jdeme." (přesun)

Mírně jsem se na Choujoua pousmála.
"S vašimi technikami mi příliš nemůžete ublížit, když si dám pozor. Bude to jen menší tréninkový boj."
Jakmile jsem zaslechla další Kunichiho slova, můj výraz se stal nečitelným a chladným. Pomalu jsem se na něj otočila.
"Proč bys ho chtěl získat sám? Jako důkaz síly?"

" ne jen jsem ze zeptal" řeknu jí a poté se kouknu choujoua a jdu kněmu blíž " máš nějakou taktyku?" zeptám se ho potichu

"Začínáme!" odvětila jsem tiše a sledovala co udělají.
Že se přede mnou začnou domlouvat na taktice, aniž by se kupříkladu schovali, to na mě bylo moc.

ale než my stačil ně co říct tak slyším "začínáme" a tak se rozběhnu k nejbližšímu stromu a vyskočím na něj I když je to stejně jedno když je Hyuuga pomyslím si

Protočila jsem oči.
"Nehlídal sis záda, neuhýbal jsi. Nemůžeš běžet přímo, viděl by tě i slepý a i slepý by tě trefil kunaiem či shurikenem."
A vědět, jak bolí, když ho trefí Fuuma shurikenem, by rozhodně nechtěl.

"uhybal bych ale třeba někdo s kiri by udělal mlhu a pak by mě rychle zabil tak by bylo jedno jestli uhybám" řeknu ji na to co mi řekla a jelikož jsem se pro zradil tak jsem přeskočil na jiný strom

Pozorně jsem ho sledovala.
Tak... Teď už se schoval lépe... Není vidět... Ještě trochu zapracujeme na rychlosti.
Podívala jsem se jeho směrem a bílýma očima jako kdybych hypnotizovala křoví. Mohlo se mu zdát, že mu vidím až do duše. Můj výraz nic neprozrazoval. Ani jeden pocit, ani jednu myšlenku.

Ja som sa na rozdiel od môjho parťáka neschoval. Vedel som že to nemá cenu teeda.. vedel som čo je Byakugan zač. Len som sa rozkročil do takej obrannej pozície a čakal som. Nevedel som čo môj týmový kolega ovláda.. čo je vlastne zač, no napadlo ma že by už mohol vedieť ako spútanie tieňmi a tak som len vyskočil do vzduchu smerom na Shijin. Nikudan Sensha ! skríkol som a v momente som sa zväčšil, začal som rotovať hodne veľkou rýchlosťou a takto som letel priamo na Shijin.

Já jsem vyděl jak se kouká mím směrem a udělal jsem bunshin kerý byl takřka dokonalý poté jsem pmalu šel pryč od toho křoví jinam a klon poní hodil kunai.

Prišiel som na svoje oblúbené miesto v Konohe a videl som, že to nie je iba moje oblúbené miesto.
Sadol som si pod strom a sledoval ich trening.

(Klon po mě kunai nehodil. Tyhle nejsou stínové, ty z akademie jsou jen přeludy XD )

Na tenhle jeho tah jsem byla připravená. Jakmile jsem spatřila rotující kouli, stačilo o kousek uskočit a ocitla jsem se na vodě. Zatím jsem čekala, jestli se zastaví nebo vykoupe XD
Jdou každý sám za sebe....

Nezastavil som sa, síce som vrazil do zeme no mieril som to priamo do vody za Shijin, nemal som šancu udržať sa na hladine v tomto stave no to som ani nechcel. Proste som znova letel priamo na ńu, keby sa uhla tak by som soknčil priamo vo vode no na tú verziu som už mal .. ako taký premyslený útok.

Ruce jsem měla za zády, tvořila se mi v nich chakrová vrána. Během chvíle se zvětšila a já těsně před nárazem vyskočila na její hřbet. Vylétla pro jistotu o něco výš.

Vyděl jsem jak vylítla vrána rozpustil jsem klon a poté jsem jen sledoval jak bojují

Keď som dopadol do vody tak som zrušil moju predchádzjaúcu techniku.. vlastne som bol znova v rovnakej veľkosti. Hneď som však vodu začal "nasávať" ohromné množstvo vody, znova som sa začal zväčšovať až som skôr pripomínal nejaký balón. Tento krát som zamieril na Shijin ústami, išlo mi to lepšie než hádzanie kunaiov Mizudan Suisha! prebehlo mi hlavou a v momente sa na Shijin vyrútila z mojich úst vodná vlna ktorá bola v podstate dosť podobná Mizurappa

Po tom lenochovi, co jen sledoval, jak bojujeme, jsem hodila několik kunaiů a mezitím mě docela vyděsila jeho vodní vlna. Přeskočila jsem na další vytvořenou vránu, zatímco ta první mě chránila a ve vodě se po chvíli rozplynula. Ta na které jsem byla vylétla dostatečně daleko, aby na ni jeho technika nedosáhla.

Trocha udivene som sa na sensei pozrel.. je dobrá.. a .. ja jej nechcem ublížiť !! aj keby som to dokázal.. pomyslel som si nešťastne no len som vyskočil z vody. Technika čiastočného zväčšenia ! šepol som a následne sa mi obe ruky.. zväčšili.. o dosť.. doslova som s nimi vytrhol jeden z menších stromov zo zeme a následne som ho po Shijin hodil. Mieril na ňu, no nebola to zrovna najpresnejšia rana ale rozsah mal celkom slušný.. už teraz na mne bolo vidieť známky únavy. Po tvári mi stekal pot no zatiaľ som sa to snažil ignorovať.

Vyděl jsem jak letěly kunaie a já udělal ruční pečetě a poté co dlétli sem se rozplynul a místonich tam byl Kawrimi a já se objevil okus dál

Hodil po mě strom? Cože?
To mne překvapilo dostatečně, abych chvíli nevěděla co udělat.
"Hakke Kushou!" vykřikla jsem nakonec a poslala proti stromu ze hřbetu vrány doslova vzduch. Kůra na pár místech popraskala, nicméně nestačilo to. Kdybych měla čas, unaveně bych povzdechla. Takhle jsem jen ladnou šipkou seskočila do vody a po nárazu do mé chakrové vrány se strom rozpadl doslova na třísky. Já se po chvíli vynořila a hodila po něm zvláštní pohled.
Donutil mě jít takhle daleko... Hmm...
Hodila jsem mu zvoneček.
"Výborně, vyhrál jsi."

Opatrne som zvonček chytil po čom som sa .. viac menej rozžiaril.. taaakže dostanem to rámen ? spýtal som sa nadšene no len som si unavene sadol na zem. Vybral som z brašničky ďalšie čipsy a pustil som sa do nich, málo kto to vedel no keď Akimichi jedli, doslova sa im dopĺňala chakra, z kalórii.

se skočím s úkrytu " a konečně hurá blahopřeju " řeknu a pak dodám " tak naschle já du" obrátím se kedveřím a jdu domů
-přesun

"Hai." opřela jsem se dlaněmi na kolena a zamyšleně ho sledovala.
Donutit mě skočit do vody... Pff... Měla bych zase začít pořádně trénovat...

Hmm.. copak Shijin-sensei? dáte si aj vy? spýtal som sa nevinne pri čom som jej ponúkol čipsy !.. moje obľúbené !! smotanové ! zaškeril som sa po čom som sa na chvíľku zamyslel, nad tým kto bol vlastne ten chalan zač.

"Ne, děkuji." pousmála jsem se.
"Raději si dám cestou Dango, až budeme v ulicích."

Tak.. tak .. tak ideme ! Zasmial som sa po čom som len vyskočil na nohy.. samozrejme som pytlík celý zjedol.. nikdy som nenechával nejaké nedojedené jedlo, jedna z vecí ako ma poznať ^^. S takým majestátnym krokom som mieril priamo von z cvičiska do rámenu !!! samozrejme som poznal milión skratiek, milióny cestičiek ktorými sa tam dalo dostať.. bol to pre mňa najnaštevovanejší obchod !