First topic message reminder :

,,Vidím, že už si skoro na konci sil." Přišel jsem k němu blíž a rozcuchal mu vlasy. ,,Zlepšil jsi se o dost." Usmál jsem se na něho, ,,Dobrá, můžeme se zeptat." Pomalu jsem se otočil. ,,Tak jdeme." (přesun)

Docela jsem se divil proč mě objala , ale pak když jsem ucítil že ta bolest mizí , sám nevím kam.Docela jsem se uvolnil a mohl jsem i normálně dýchat jelikož bolest z mé hrudi taky ustoupila.Začal jsem zhluboka dýchat , jelikož mi to docela chybělo a při té bolesti to ani nešlo.Po chvíli jsem si sedl." Shijin..kdybys nebyla medik...asi bych tě pak zabil " řekl jsem docela vážně , ale pak jsem se zasmál." Chcete někam zanést...nebo můžu jít? " zeptal se Akio." Jen jdi.....myslím že si když tak poradím sám " pravil jsem s úsměvem.Akio pak vybouchl a zůstal po něm oblak kouře.

"Když mne vážně nenapadlo, že se budeš dotýkat mé chakry." teprve teď si mohl všimnout pár šrámů z boje. Přece jen úplně bez újmy jsem z toho nevyšla. Rychleji jsem dýchala, protože po tomhle Jutsu mi chakra došla téměř úplně.

" Když mě nenapadlo že to bude tvá chakra....myslel jsem že to máš takové divnější Kuchyiose " pravil jsem docela zamyšleně.Poté jsem si jí prohlédl a všiml si že má šrámy a různé takové věci." Měla jsi nejprve vyléčit sebe..... " zašeptal jsem." Jsi v pořádku? " zeptal jsem se jí a tak nějak jsem jí podepřel.

Posadila jsem se do tureckého sedu a věnovala mu lehkovážný, zasněný úsměv.
"Já jsem vždycky v pořádku. Jen se vyléčím za chvíli... Až si doplním chakru..."

" No...hlavně na sebe dávej pozor a nic si neudělej...i když budeš v pořádku...tak na sebe raději dávej pozor " pravil jsem a poté vstal." No nic..já asi už půjdu...hlavně na sebe dej pozor...a nic si tady neudělej....a vyleč se... " řekl jsem s mírným úsměvem a poté jsem pomalu začal odcházet.Ještě jsem na ní mávl a pak jsem zmizel ve stínu stromů.

Přesun.

Pokrčila jsem rameny došla jsem k jednomu ze stromů, posadila jsem se pod něj a po chvíli jsem se propadla do uklidňujícího spánku.

Postavila jsem se, protáhla a následovalo dlouhé zívnutí.
Pohodila jsem vlasy, abych se trochu probudila a pak jsem se vydala ještě s trochu ospalou chůzí pryč.

(Přesun)

Nedá sa povedať že by som sem zrovna "dobehol".. samozrejme pred poriadnym tréningom som sa musel aj poriadne nadlábnuť ! V ruke som zvieral sáčok s chipsami, po ceste som ponúkol aj Shijin-sensei. Ja som ich však do seba veselo tlačil ako keby sa nechumelilo !.. nakoniec som iba zastal na jednej čistinke a zvedavo som sa na Shijin-sensei pozrel.

Zamyšleně jsem ho sledovala.
"Dobrá, začneme s tréninkem přesnosti." vytáhla jsem z kapsy papírek a po několika vteřinách už jsem v ruce držela pěknou vlaštovku. Z dlaní mi přitom do papíru "vtékala" chakra. Ten se pak zvedl a kroužil vzduchem. Zatím nepříliš daleko.
"Kunaie se od ní odrazí, ale chci vidět, jak umíš mířit. S každým tvých zásahem bude zrychlovat."

Aa.. sakra.. pomyslel som si no na tvári sa mi stále držal taký dobrosrdečný výraz. Joosh toto zvládnem !! nie nezvládnem !! .. pomaly som vytiahol kunaie a pozorne som si papierovú vlaštovku pozrel. Dráhu jej letu, rozhodne som to nemienil hádzať na ňu ale "tesne" pred ňu. Hodil som prvý kunai, následne aj druhý a čakal som či sa aspoň jeden pokus trafil.

pomalu jsem docházel k tréninkové místnosti a poté jsem si všiml že už tam někdo je "dobrý den omlouvám se nechtěl jsem rušit" řeknu a poté je prohlížím jeden z nich byla žen asi z klanu Hyuga soudil jsem podle toho že měla bílé oči a en druhý byl kluk zřej mě z klanu Akamichi protože byl trochu oplácaný.

"Vůbec nerušíš." ani jsem se na něj nepodívala, nicméně věděla jsem, že tam je.
Aktivovaným Byakuganem jsem sledovala svou chakru i kunaie mířící na mou papírovou vlaštovku.
"Výborně." odvětila jsem, když se od ní druhý odrazil a první prolétl těsně za ní.
"Zkus to ještě jednou v této rychlosti a pak zrychlíme." mezitím jsem se otočila na neznámého.
"Nerušíš, ale představit by ses mohl. Mé jméno je Hyuuga Shijin."

Hmm.. je naozaj rýchla... zamumlal som pri čom som stále sledoval vlaštovku, znova som schytil dva kunaie, ona iba lietala sem a tam v podstate úplne zbesilo, nevedel som si predstaviť ako ju trafím, v hádzaní kunaiov som nikdy nebol žiadny expert a ani pokročilí. Hodil som ich po vlaštovke iba v krátkom intervale po sebe. Dúfal som že ju trafí apsoň jeden ale moc som tomu neveril

Přimhouřila jsem oči a odevzdaně povzdechla.
"Vypadá to, že tenhle trénink jsi zatím docela zanedbával." odvětila jsem. Vytáhla jsem několik kunaiů, přestala vlaštovku ovládat a nechala ji pozvolna padat k zemi, přičemž jsem ji ostrými hranami zbraní doslova roztrhala na kousky.
"Zkusíme něco jiného." odvětila jsem a zamyslela jsem se.

" Já ? Já jsem Kunichi z klanu Nara" odpovím jí a pak kouknu na toho kluka " Ty jsi zklanu Akamichi že? " řeknu mu ale neřeknu nic otom že je lustý abych ho nenaštval nebo neurazil a pak se eště zeptám "můžu to taaky zkusit?"
Dufám že mi to dovolí pomyslím si a koukám jak ten kluk hazí dva kunaie na vlaštovku

V dlani se mi objevilo cosi na způsob mých chakrových vran, jen tentokrát to byl tvar vlaštovky. Mávla křídly a vylétla do vzduchu.
"Nu prosím, zkus, jsem zvědavá." odvětila jsem jeho směrem a pak se zahleděla na svého studenta.
"Co takhle chození po vodě a po stromech? To zvládáš?"

Nezanedbával !! nikdy som v hádzaní kuaniov a shurikenov nebol dobrý !! povedal som na svoju obranu previnilo po čom som si len povzdychol.. pre rámen spravím čokoľvek !! .. prebehlo mi hlavou a v očiach sa mi rozhorel plamienok odhodlania.. po tom som si všimol toho Naru, len som sa na neho usmial a zamával som mu na pozdrav. UHm.. hai hai.. som z klanu Akimichi, a .. no nech sa páči.. dodal som ako odpovedať na jeho otázku a len som ustúpil.. zatiaľ som rozmýšľal čo mi dá ako ďalší "tréning" sensei. Keď sa ma spýtala či viem chodiť po vode a po stromoch tak som prikývol. Vedel som to a tak som nemal dôvod klamať.

Výborně... Uděláme ještě něco s těmi kunai a bude dokonale připravený na Chuuninské i na další možné cesty shinobiho...
Chvíli jsem mezi nimi těkala pohledem.
"Dobrá... A co kdybyste si vy dva dali tréninkový souboj, když už jsme se tu tak krásně sešli...?" nadhodila jsem po chvíli.

Vytáhl jsem dva kunaie které jsem měl v brašně Neboj to vzládneš povzbuzoval jsem se vduchu a hodil jsem první kunai a poté i druhý a pak čekám na výsledek a doufám na přívěti věší že se trefí oba dva

Tréningový súboj? zatváril som sa.. naozaj nešťastne, nechcel som bojovať. Zapozeral som sa do zeme s takým povzdychom no neodpovedal som. Mám na výber? pomyslel som si po čom som sa tak neochotne pozrel na toho Naru.

Kunichiho kunaie prolétly pár centimetrů před vránou. Bylo v tom málo rozvahy, ale spíš to bylo proto, že z akademie vyšel o dost déle než Choujou. Možná byla pošetilost dávat je proti sobě, ale svět shinobi se s nimi také mazlit nebude.
"Změna plánu, vy dva proti mě."

"O-opravdu " řeknu jí a koukám na ty kunaie Já jsem si to myslel že se netrefim pomyslim si

"Ano, opravdu." přikývla jsem a vytáhla zvoneček, kterým jsem zacinkala.
"Váš úkol je získat tenhle zvonek. Společně. "

... ďalšie chvíľky som proste prešiel mlčaním, bol som proste mäkký.. keď som mal z niekým bojovať tak som sa tomu vždy snažil vyhnúť. Takým "pohľadom" som sa pozrel na ten zvonček a potom na môjho očividne nového týmového kolegu.

opětoval jsem mu pohled a poté se zeptal " a co kdyžho získáme na vlastní pěst" řeknu a kouknu na potencionálního kolegu tak jako že néže bych to zamýšlel a poté kouknu na ten zvoneček