Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Trvalo dlouho než jsem si promyslela, co se stane.
Trvalo dlouho než mi došlo, co budu muset vydržet. On zůstane v Tsuki, protože tady se na něj nedívají zrovna přátelsky a já neopustím Konohu. Věděla jsem, že se téhle lásky nevzdám a věděla jsem, že tu zatracenou vesnici neopraví za pár dní. Bohužel.
To, že tu zůstanu dlouho sama mne děsilo, ale utěšovalo mne, že je to jen provizorní řešení. Dva lidé z různých vesnic... Však ono se uvidí...
Zamířila jsem pryč. Snažila jsem se o lehký úsměv, ale měla jsem pořád spíš zamyšlený výraz.

(Přesun)

Šel jsem líným krokem po ulici, ve tváři jsem měl znechucený výraz z lidí a slunka, avšak tento výraz vylepšovala včerejší maličkost, v ruce jsem si pohazoval z černým fixem, tento fix mě zvedal náladu na tolik, že jsem se dokonce začal i pískat což bylo nezvyklé a v očích několika ninjů to vyvolalo strašlivé reakce, většina z nich při pohledu na mé pískání zpanikařila a utekla...

Pomalu jsem se plížila ulicí a zahlédla ho.
Zjevně mu to vylepšilo náladu...
Jeho pískání mi trhalo uši, ale co se dá dělat. Když jsem byla blíž, dostala jsem tik do oka.
Strašné...

Pak mi pohled sklouzl na fix v jeho ruce.

''ho ?'' všiml jsem si Shijin za mnou ''ohayó, Shijin-chán'' zavřel jsem oči mile jsem se usmál a mávl jsem rukou na Shijin která byla pár metrů odemne, nedělalo mi ani tak problém ji zahlédnout jelikož ulice nebyli ještě moc plné

"Ohayo, Azuma-kun..." sladce jsem se usmála, ale v očích mi nepřestávaly blikat jakési jiskry. Platilo u mě jasné pravidlo... Čím sladší úsměv, tím dál byste se měli odklidit. A já se usmívala vskutku "sladce."
Zajímalo by mne, jak by reagoval na Oiroke. Chová se jako úchyl...

''to máme ale krásné ráno, že ?'' vyhodil jsem fix do vzduchu a chytl jsem jej ''jak pak se spinakló ?''

"Vskutku krásně..." moje sebeovládání se rychle vytrácelo, ale pořád jsem se tak divně sladce tvářila a nedávala to znát.
"Ty máš taky, jak se tak dívám, skvělou náladu, Azuma-kun." v oku mi znovu začalo "tikat"

''pravdá Shijin-chán'' většinu vět jsem říkal milým hlasem a prodloužoval jsem jejich koncovky ''ty ji máš zřejmé také Shijin-chán'' reagoval jsem na její sladkou tvář, ninjové kteří nás sledovali a byli v tuto dobu poblíž se začínala ukrývat za bezpečné věci

"Ano, vskutku ano..." pomalu jsem dala ruce k sobě, i když ještě ne do pečeti. Momentálně jsem se rozhodovala mezi Oiroke a Juukenem.
"Možná proto, že jsem si všimla, jak rád se mi díváš do výstřihu, zvrhlíku." znovu jsem zklidnila svůj hlas.

''ale alé'' mile jsem se usmál a zavřel jsem oči, mluvil jsem lačným tónem ''to mě těší že ji máš díky tomu'' položil jsem si ruku na pusu ''ale možná bych ti jí mohl udělat ještě lepší, když už máš takovou úchylnou náladu'' prstem jsem naznačil jak zvedám její kimono ''nemohl jsem odolat a podíval jsem se ...'' párkrát jsem si písknul '' ''trochu'' pod kimono''

Kdyby pohled zabíjel, právě teď by byl mrtvý.
"Azuma-kun..." křečovitě jsem se ušklíbla.
Když zkusím Oiroke, nahraju mu... Když ho praštím Juukenem, udělám to, co by si každý myslel, že udělám...
Naklonila jsem hlavu mírně na stranu.
"A jak se ti tedy líbí má podprsenka?" znovu se mi podařilo se uklidnit.
Jen počkej...

''no né'' pootevřel jsem jedno oko ''ty máš ale myšlenky zvrhlíku, ale musím říct že ušla'' podíval jsem se jí do očí ''jenom nechápu proč nenosíš stejnou barvu kalhotek a podprsenky, álé co mi je do tohó žé'' mile jsem se zazubil

"V tom případě jsi barvoslepý, Azuma-kun." ušklíbla jsem se.
"Černočervená s krajkami je ta nejlepší možná kombinace. I když ty sám máš na sobě ta tanga asi bez krajek, že?" nadhodila jsem.
Když zvrhlík, tak zvrhlík...

''to ti tady na ulici nemusím říkat, zvrhlá, ero ecchi hentai ženo, narozdíl od tebe znám hranici studu, tss'' založil jsem si uraženě ruce na hrudi

Tak on je uražený...
V očích mi začalo šibalsky blikat, když jsem zavětřila svou šnaci.
Oblízla jsem si horní ret.
"Já si nezačala..." odvětila jsem. "Ale máš pravdu, říkat mi to nemusíš. Byakugan!" poslední slovo jsem skoro vykřikla.
"Můžu se přece podívat sama, moje oči vidí přes cokoli." pak jsem sklopila pohled "níž" a kolem očí mi vystoupily žíly.

vzdychl jsem si ''ty si opravdu nehezky úchylná, měla by jsi se odemne držet dál nebo mně zkazíš''

Překvapeným pohledem jsem se na něj podívala.
"Já netušila, že ta tanga opravdu máš..." koutky úst mi cukaly do úsměvu při pohledu na to, co má na sobě. Shinobi, kteří se při našem rozhovoru poschovávali okolo teď vyprskli smíchy.
"Růžová je také hezká barva..."
"Já a někoho zkazit?" nasadila jsem andělský výraz.

''tse'' přiběhl jsem k ní, pro ní to vypadalo jako problesknutí, následně jsem ji chytil pod krkem a opět jsem se rozeběhl, což se opět zdálo jako problesknutí, objevily jsme se v jedné vzdálenější uličce kde nikdo nebyl, a ihned jsem ji přirazil ke stěně ''za lhaní se platí'' ušklíbl jsem se, díky mé rychlosti jí mohlo začít být také jasné že se specializuji na taijutsu

Nečekala jsem to a neuhnula.
Ani mne to nebolelo. Jen jsem znovu aktivovala Byakuugan.
"Za kreslení po tváři také..." tak zvláštně jsem se usmála.
"Jukenpo Ichigekishin." z celého mého těla se v té chvíli doslova "stal Juuken" takže ho to, jelikož se mne v té chvíli dotýkal, odmrštilo na druhou stranu úzké uličky přímo na kontejner s odpadky. Uhnout něčemu, co nečekal že příjde přímo z místa, kde mne držel prostě nemohl.

odletěl jsem do odpadků ale ihned jsem z nich seskočil dolů ''tak slečna kouše''

"Jen když zlobíš." měla jsem chuť na něj šibalsky vypláznout jazyk, ale nestihla jsem to, protože jsem si všimla slupky od banánu, která mu uvízla ve vlasech a musela jsem se rozesmát.

''ts'' odfrkl jsem a vzal jsem šlupku banánu kterou jsem ji hodil do obličeje a následně jsem na ni vyplázl jazyk a při tom jsem udělal zvuk jako zombie

Mrštně jsem uhnula a musela jsem se rozesmát tím víc, jak se na mne tvářil.
Ten zvuk mi stejně jako všechny ostatní, které byl schopný vydat kromě celkem milého hlasu, trhal uši, ale přežila jsem to.
Všimla jsem si, že jsem uhnula já, ale mé vlasy nikoli. Nevzrušeně, ale znechuceně jsem si přes látky vyndala z dlouhých pramenů kus toho "cosi" který v nich uvízl.
"Hee... Co se škádlívá, rádo se mívá." teď jsem na něj vyplázla jazyk já a přitom jsem se znovu začala usmívat víc mile.

podíval jsem se na ní ''pokud tedy dovolíš, ero ecchi hentai ženo, mám misi s mym týmem'' obrátil jsem se směrem k východu a odcházel jsem
- přesun

"Krásný zbytek dne." pohodila jsem vlasy, nad oslovením se nepozastavovala a zamávala mu na rozloučenou. Pak jsem jako kdyby se nic nedělo vyšla z uličky a mířila směrem k parku. Jen jsem doufala, že si jeho tým nevšimne, že smrdí jako kdyby... Jako kdyby spadl do kontejneru s odpadky XD