Hostinec-Výčep

''chutnalo ti včera ?''
otázal jsem se s úsměvem

''jenom trochu ? tak to přežiješ když uvaři náš šéf kuchař''

''co kdybych ti pověděl že vypadáš úžasně krásně a moc ti to sluší''
pověděl jsem jí upřímně

''jen ti chci říct aby jsi vše říkala narovinu, pravdivě a nestyděla se, já tě za to neukousnu'' čímž jsem vlastně i řekl kumiko že to co jsem jí řekl jsem myslel doopravdy, mrkl jsem na ní

''ale pokud se to nedalo jíst a ty se ke mě snažíš být jen milá tak to chápu''

''jistě že chci, som dokonalí a miluji když mou dokonalost někdo chválí''

''hai''
pověděl jsem a usmál jsem se na ní

''to by mě zajímalo co jsi očekávala''
zasmál jsem se

jen jsem se usmál a po té jsem vykročil směrem ke kuchyni
''tak jdeme má milá zlatá''

přišel jsem do kuchyně která byla spojena s restaurací
''ten lenoch tu neni, to se mi snad zdá !''
pověděl jsem nahlas

''šéfkuchař, včera ti o něm hovořil tetsuya, nukenin který zde uvízl na 15 let díky dluhu 1000 ryo''

''je to tupec, který je pořád opilí a a dluzích, a vidět je ho tu málokdy''

''počkat... mluvime šefkuchařovi ne o tetsuyovi''