Sídlo klanu Hyuuga

First topic message reminder :


Sídlo klanu Hyuuga má dva vchody. Hlavním vchodem je velká brána, chráněná hlídkou, kterou se lze dostat přímo na ulici. Vedlejší vchod znají jen členové klanu a Hokage.

Celé sídlo klanu je obehnáno zdí. Navíc je chráněno hlídkou, jedná se o dva členy klanu Hyuuga (chuunin - vedlejší větev).

Sídlo již není rozděleno na část pro členy hlavní a vedlejší větve. Obě rodiny tak mohou mít své domy v těsném sousedství.

Členové vedlejší rodiny se mohou učit veškeré techniky právě tak, jako členové rodiny hlavní.

Hlavou klanu je Hyuuga Naomi, právě tak jako velitelkou policie - Hyuuga klan.

Ako som stále pokračoval mohla cítiť ako sem tam vydychujem teplý vzduch .
To bolo menším náznakom že ja a moje sebaovládanie trochu upadá .
Moje srdce a rýchlosť dýchania boli zvýšené .
Bol som naozaj rozbehnutý že som sa až sám divil keby som nemal dobrú seba kontrolu už by som asi skúšal niečo viac .
Aj keď bola pravda háčik bol len tam že ako aj to ma pekne dobre brzdilo .
No aj keď sa moje pocity dostávali dosť na povrch chcel som aby sa to aj jej čo najviac páčilo to som jej stále nechával pocitovať v bozkoch .
Boli naozaj poriadne vášnivé a precítené .

Na chvíli jsem se odpojila a přešla rty po krku.
Jako kdyby mi srdce chtělo vyskočit z hrudi. Mé pohyby byly o něco trhanější, neovládala jsem se už nějakou chvíli. Pomalu jsem se vracela k ústům, pohrávala si s jazykem a pak začala prohlubovat další polibek.

Ten bozk som jej z radosťou opätoval .
Vďaka tomu čo spravila ma napadlo skúsiť niečo podobné .
Preto som pomaličky bozk odďaloval a prešiel som 2 pusinkami po jej líčku až som prešiel k jej ušku ktoré som začal tiež tak pusinkovať také mešie bozky to boli .
Nakoniec som aj doňho tak jemnejšie zahryzol a ešte raz ho pobozkal potom som sa presúval odtiaľ po jej krku zasa bozkami nižšie.
Sem tam to miesto čo som pobozkal som aj olízol .
Snažil som sa byť jemný .
No ako som ju tam bozkával možno som jej tam urobil aj menší cucfliečok .

Z úst se mi vydral tichý vzdech, už jsem se neudržela.
"Měli... Měli bysme asi... Jít..." rychle jsem dýchala, takže i tahle slova mi dělala menší problémy.

"No ... to by .. .sa mi ... muselo chcieť ísť ."
Hovoril som preto tak lebo som sa stále venoval jej krku od ktorého som prešiel k jej perám ktoré som náruživo vyhľadal .
No ale nakoniec som aj tak sa po minútke od nej odpútal lenže som ju u seba ešte držal teraz som pohľadom vyhľadal jej oči .
"Umm ... tak ... teda pôjdeme ?"

"Když... Budeš ještě chvíli pokračovat... Budu chtít víc... A nechci to zkazit..." pomalu se mi vracel klidný dech. Jemně jsem skousla spodní ret a sledovala ho zvláštním pohledem. Trochu provinilým, trochu vyzývavým.

"Tak neviem čo by sa tým mohlo pokaziť len to je trochu skoro že?"
Doplnil som ju a trochu som odstúpil .
"Tak môžeš ísť prvá Lady Shijin ."

To mne rozesmálo.
"Právě tak jsem to myslela, Ryuuji-sama."
Pomalu jsem vyšla ze sídla a mířila ke kanceláři.

(Přesun)

Vydal som sa za ňou .
presun.

Došla jsem do sídla a rozhlédla se.
"Vypadá to, že tu není. Možná by bylo dobré zkusit nemocnici, nebo Konohu sedmnáct, tam žije. Nepřehlédnete to, je to Tsunadin dům."

Došla jsem za ní.
Dobře, děkuji, přikývla jsem a usmála se na ní.
Půjdu tedy zkusit ten dům, nashle, ať se vám dobře daří, obrátila jsem se a zamávala jí, pak jsem se rozešla do ulic Listové.
(přesun)

"Není za co, vám také." s mírným úsměvem jsem zmizela v domě.
"Takže Oto..." sebrala jsem své vybavení a po chvíli už běžela směrem k bráně.

(Přesun)

Došla jsem do sídla a okamžitě zamířila do koupelny.
Studená voda mě znovu probudila. Tiše jsem povzdechla a spokojeně se na gauči zachumlala do peřin. Byla mi zima. Neměla jsem co na práci a již jsem potřebovala odpočinek, takže jsem byla ráda, že naše "již dvakrát zničené" sídlo znovu stojí...

Vstoupil jsem do knihovny svého klanu a pozdravil.
Mrštně jsem se protáhl okolo členů klanu a požádal o vypůjčení svitků, které jsem potřeboval. To mělo být vše. Musel jsem se na nadcházející zkoušky připravit co nejlépe.

Spoiler:

´
Pomalým krokem jsem se znovu vydal pryč.

(Přesun)

Postavila jsem se, zívla a tiše se vytratila pryč.
Odpočinek bohužel často končí příliš brzy a já i přes únavu nevydržela na jednom místě.

(Přesun)

Akio sem přiběhl s velkou vervou , ale cesta byla docela klidná.* Nezdát se..ale když nejsme sami..tak se chováš úplně jinak * pomyslel jsem si a pousmál jsem se.Počkal jsem až Mikomi-sensei vystoupí a ještě jsem se s ní rozloučil.Pak jsem se vydal na místo které bylo už 3. dnem mým domovem.

Přesun.

Pomalu jsem došla do sídla a zívla.
Už dlouho jsem pořádně nespala....
Vyskočila jsem na střechu a užívala si posledního podzimního slunce.
Ruce jsem měla za hlavou a mžourala směrem, kterým bych nebýt přílišné záře, určitě viděla na oblaka.

Seskočila jsem ze střechy. Byla jsem spokojená, vyspalá a v jen o málo horší náladě než minule. Vydala jsem se do ulic, abych se trochu rozhýbala a pokračovala ve cvičení svého týmu.

(Přesun)

Došli jsme do sídla a já na chvíli odstoupila kousek od něj a začala jsem hledat klíče. Netušila jsem, proč se mi vždy tak záhadně ztrácejí. Nakonec jsem je objevila a odemkla. Naznačila jsem, aby šel dovnitř a pak jsem za námi zase zavřela.
"Dáš si ještě něco k pití?" otázala jsem se okamžitě.

"Umm no trocha vody si dám ."
Mal som v pláne ju následovať .

Doběhla jsem do kuchyně, propletla se mezi nábytkem, který byl někde příliš blízko u sebe a nalila do dvou skleniček vodu. Pak jsem se otočila a vmžiku jsem byla zpátky u něj.

Ja som si ju zobral .
"Díky ti hodná vílo ."
Ako som to dopovedal napil som sa no jednám očkom som ju sledoval .

"Nemáte za co." odvětila jsem a ukázala na dveře svého pokoje.
"Jen račte dál, Ryuuji-sama."

Pohár som po ceste odložil a zamieril som tam .
"Ako si želáte Lady Shijin ."
Odvetil som jej .

Koutky úst mi cukly do úsměvu, ale ta "hra" mne zároveň začínala bavit.
Zavřela jsem za námi dveře svého pokoje a posadila jsem se na postel.
"Tak... Tohle asi bude mé království." ušklbla jsem se.