Sídlo klanu Hyuuga

First topic message reminder :


Sídlo klanu Hyuuga má dva vchody. Hlavním vchodem je velká brána, chráněná hlídkou, kterou se lze dostat přímo na ulici. Vedlejší vchod znají jen členové klanu a Hokage.

Celé sídlo klanu je obehnáno zdí. Navíc je chráněno hlídkou, jedná se o dva členy klanu Hyuuga (chuunin - vedlejší větev).

Sídlo již není rozděleno na část pro členy hlavní a vedlejší větve. Obě rodiny tak mohou mít své domy v těsném sousedství.

Členové vedlejší rodiny se mohou učit veškeré techniky právě tak, jako členové rodiny hlavní.

Hlavou klanu je Hyuuga Naomi, právě tak jako velitelkou policie - Hyuuga klan.

Zaklapnu notes,schovám jej i tužku...ještě jednou obhlédnu onu budovu....poškrábu se ve vlasech Jo sídlo klanu...to ještě nemám... zazní mi v hlavě...
Čas jít nebo mě budou mít za někoho kdo šmíruje.....ale co bych tu asi viděl.....nic co bych se mohl naučit já či někdo mimo jejich klan zamyslím se...pomalu udělám čelem vzad a rozvláčnou chůzi jdu do pryč.

"Měla jsem pocit, že nemáš čas," rozesmála jsem se.
"Ale jak myslíš, já se na trénink jen těším." pootočila jsem se směrem toho, který odcházel.
Zajímalo by mne, kdo to vlastně byl... Není zrovna obvyklé kreslit si sídlo našeho klanu...
Pohled mi zabloudil ke stěně jednoho z domů a putoval pryč.
Vzápětí se však vrátil na původní místo.
Někdo, kdo nemá Byakugan? Tady? Copak tu dělá?
Nakonec jsem však uhnula očima.
Asi všude vidím moc problémů... Měla bych být v klidu.

Tiež som sa zasmial a potom vykročil ku obydliu.
Prešiel som sa po pár chodbách, vybehol niekoľko schodov, až kým som stál pred dverami do svojej izby. S úškrnom som ich otvoril a hodil na posteľ vak a zamieril do kúpeľne.
Tam som zo seba zhodil všetko oblečenie a skočil pod sprchu. Pustil som si prúd horúcej vody a začal sa umývať. Pritom som okrajovo rozmýšľal nad tým, čo sa udialo v Kemono. No čo už. Nič s tým nespravím. Ale keď tam pôjdem nabudúce, neúspech sa netoleruje. S úškrnom som sa začal venovať už len vode.
Vyšiel som zo sprchy a okolo pása si omotal uterák. Vyčistil som si zuby, vyčesal vlasy, no tentoraz som si ich už nezopol.
Vyšiel som z kúpeľne a otvoril veľkú dvojkrídlovú skriňu. Sklonil som sa a vybral odtiaľ nové oblečenie, do ktorého som sa hneď aj obliekol.

Takto vyzbrojený som zložil pečať a v oblaku dymu zmizol.
S puknutím som sa objavil za Shijin. "Tak, môžeme," usmial som sa a pozrel na Shinjira,

Už už jsem chtěla Shinichimu kývnout, když mne neznámý, jehož jsem si předtím prohlížela, zarazil. Nejdřív jsem jen kývla na pozdrav.
"I já zdravím..." můj výraz se změnil v zamyšlený.
Hledá Mikomi? Dlouho jsem ji neviděla, je možné, že se jí něco stalo?
"Hyuuga Mikomi? Co jí chcete?" zamračila jsem se.

Po bleskurychlé sprše doma,jsem si sbalil malířské náčiní a dotáhl jsem jej k sídlu klanu Hyuuga...rozložím si stojan přímo naproti sídlu.....z brašny zašpiněné od barev ze které trčí štětce vytáhnu čistý list tvrdého papíru,upevním jej na stojan...vytlačím barvy z tub na paletu,skleničku s vodou postavím k noze na zem...štětcem naberu trošku barvy načež začnu se samotnou malbou....
Poznámka...koupit barvy... řeknu si při malování...

"Nejen, že ji poznám. Jsem její mladší sestra," pořád jsem ho sledovala přimhouřenýma očima.
"Hyuuga Shijin a vy?"
Zajímavý člověk... Ale nikdy jsem ho tu neviděla.

Počúvala som mamu a občas som sa pozrela na skrinku...Videla som, že sa trochu pootvorila Mami...Neviem vyriešiť tvoj problém a idem dočítať knihu, takže by si mohla...? nedopovedala som a anjelsky sa usmiala...Mama len pokrčila ramenami a odišla z izby, samozrejme si nič nevšimla...Bola až príliš zababraná do svojich myšlienok...Povzdychla som si, podišla som ku skrini a otvorila ju [b]No poď von[b]

"I mě těší," prozatím jsem si nebyla jistá, kolik do hlasu vložit upřímnosti a nutno říct, že jí tam bylo díky tomu málo.
"Ale lituji, příliš vám nepomůžu. Mikomi jsem, myslím, neviděla déle než vy."

Ako náhle otvorila skriňu ja som z nej nevyšiel ale dá sa povedať vypadol.
V podstate mi nebolo nič ale ja som sa robil že som odpadol aby som ju troška poškárlil.

"He?" pozvedla jsem obočí.
Budu se jí muset zeptat, kdo to je... Každopádně na podobné lidi se nezapomíná.
Otočila jsem se k těm dvěma.
"Omlouvám se za přerušení, teď už můžeme jít. Shinichi, Shinjiro, souhlasíte?"

Musí se Ti lidé pořád hýbat... zanadávám si v duchu a udělám tah štětcem.
Vykloním se a štětcem přeměřuji výšku a šířku Jo to by šlo.
Opět se vrátím k malování....Teď trochu zelené mluvím si pro sebe a nanáším barvu na papír.

Pane boze to jsem to teda vymnoukl. a jo jsem v poradku.
"No myslym ze bych se mel vyparit dokud mam jeste moznost".pomyslel jsem si
No omluvte me ale jeste neco mam takze se asi opro dnesek rozloucime.
Pomalu jsem se otocil a miril k brane.
"Ze ja vul jsem sem vubec lezl."

Zachytila jsem ho za límec.
"Jistě máš tolik času, abys mi řekl, co musíš tak důležitého udělat."
On si asi myslí, že ho nechám jít...

"Výborně, půjdu s tebou!" nasadila jsem radostný výraz.
"Již dlouho jsem se neprošla a miluju večerní procházky."

Vykloním se a pozoruji vrtění osob u sídla Tak pohyblivé figury jsem ještě na malbě neměl.... kouknu na papír,zpátky na sídlo Jen,ať mi nevyjdou jako šmouhy...a nemuselo by jich přibývat.... zamračeně ukončím řeč v hlavě.

Zľakla som sa Shi...Shi!!! šepla som, nechcela som, aby sem prišla mama...Zamračila som sa a kľakla som si k nemu Shi...

Ok. Chtel sem zdrhnout staci pozdechl jsem si Vzdavam se vyhrala jste. ja nikdy lhat neumel. Tom sem zase dopadl.
Pos maskou jsem se usklybl

Na tvári mi vybehol lišiacky úsmev. Zdvihol som hlavu a pobozkal ju a povedal potichšie ,,Som rád že si ma tam nenechala dlho,,

"Výborně," těkala jsem mezi nimi pohledem.
"Nu... Kam chcete jít trénovat?"
Došla bych ještě pro svitky... Ale když to udělám, on uteče...

Me to je celkem jedno.
Rekl jsem ignorantskym tonem.
"Proc si sem lezl ty vo*e" reknu si