Kancelář Raikageho

First topic message reminder :

Kancelář Raikageho

Posadil som sa do kresla, ale keď padlo Raikageho meno ihneď som sa postavil.
"Everest-sama sa vrátil!? A vy mu stratu pamäti veríte?"

"Opravdu ji ztratil." povzdechla jsem.
"Jsou věci, po jejichž zmínce by Raikage nezůstal chladný." jen jsem zavrtěla hlavou.
"Je to jako časovaná bomba. Jakmile se ostatní dozví, kým je, mohou na vesnici i zaútočit. Proto jsem poslala zprávu Hokagemu, jsem zvědavá na jeho úsudek."

Konečně jsem se vzpamatovala. Bojovala jsem proti bývalému Raikage? Hrůza.. Promítala jsem si dokola v hlavě a posadila se do křesla. Byla jsem opravdu jako omámená. Konečně jsem si vzpomněla, co jsem to vlastně chtěla.
Vytáhla jsem papír, na němž byla smlouva o tom, že dnes vyrazím do jezera u hor na dva roky,kde budu trénovat a rozjímat. Raikage-sama, žádám Vás o povolení.. Dodala jsem a usmála se.

Ještěrka přilezla zpátky. Byla až moc hyperaktivní. xD

Spoiler:

Posadil som sa. "Nechápem, prečo ho proste nezavriete. Ak si nepamätá ani na techniky nemal by to byť problém." Odvrátil som pohľad od Raikage.

"Celé dva roky?" zprvu jsem se zhrozila.
"Dva Jounini jdou pryč z vesnice? To už opravdu přeháníte.." mračila jsem se na papír ve své ruce, ale nakonec jsem se zhluboka nadechla.
"Dobře, tak tedy ano. Ale potom budete učit mladší a trénovat ve vesnici, jasné?" u stolu jsem si všimla hyperaktivní ještěrky a po chvíli se mi ji podařilo i chytit.
Co to s ní je?
Chvíli jsem pročítala vzkaz.
Tak, jak jsem si myslela. Genin Rai Ryuzaki přichází na scénu.
Vzhlédla jsem.
"Od této chvíle je to oficiální. Včera do naší vesnice přišel nový genin, ale při první misi se zranil a ztratil paměť." povzdechla jsem.
"Kdokoli mu řekne, kým je, bude ohrožen na životě."
Tos přehnala, Rin...
Riichiho směrem jsem jen zavrtěla hlavou.
"Chceš zavřít někoho, kdo ani neví, že udělal něco špatného?"

Nejprve jsem strachy svírala ruce, ale když mi to Raikage-sama povolila. Jen jsem kývala hlavou jako blázen. Hai Hai! Arigatougozaimasu, Raikage-sama!!! Řekla jsem, zasalutovala a zvedla se. Vytáhla jsem z opasku jednu lahvičku s vodou a položila jí Raikage na stůl. Tohle je důkaz slibu! Řekla jsem a odešla.

"Ale veď je to hlúposť. Ak už bude vo väzení veľmi ľahko mu obnovíme pamäť." Vrátil som sa pohľadom na Raikage.

Na vodu na svém stole jsem se dívala dost nedůvěřivě.
Nu dobrá, tak naviděnou za dva roky...
Odevzdaně jsem povzdechla.
"Ne. Nesmí mu to nikdo říct. Bývalý Raikage zemřel na misi. Kdykoli to půjde, připomínejte mu, co špatného udělal a jak vesnici málem zničil. Když získá paměť, tak i svou prudkou povahu a nepřenese se přes to. Bude chtít bojovat." povzdechla jsem.
"Takhle to budeme vědět hned."
Snad...

Beze slova jsem mu podala list od Hokageho.
Nejsem tak hloupá, proč bych jinak chtěla znát názor Hokageho. Krom příslušenství k Alianci.

"To doufám ne." ušklíbla jsem se.
"Vlastně jsem doufala, že budete přátelé." nasadila jsem andělský výraz.

Pozorne som ich počuval a ja toho chlapca a čiastočne mal pravdu na jeho mieste by som urboil to isté keby sa o mna ten den postaral a nebol mojím senseiom.

Dostala jsem tik do oka, ale vzápětí mohli na mé tváři zahlédnout zvláštní úsměv.
"Dobře, Riichi. Mám pro tebe další misi, tentokrát A-rank." mírně jsem pozvedla obočí, takže mohl vědět, co mám na misi.
"A pro Shitakeho také, někdo musí chytit tu kočku."
To k tomu vůbec nepatřilo, ale co se dá dělat.
"Až se mne naučí poslouchat, dostane normální misi." ušklíbla jsem se.

"Určite bude v dedine viac ľudí, ktorí by chceli Everesta-sama zabiť. Mali by ste zničiť všetko čo by mu mohlo vrátiť pamäť. Najlepšie učebnice na akadémii a prípadne dať zavrieť aj deti. Je veľmi ťažké prinútiť malé deti, aby nehovorili niečo čo nechcete."
Celá táto situácia je smiešna. Vôbec to nedáva zmyseľ. Budeme sa tváriť, že je iba genin. Ale prečo? Čo z toho budeme mať? Nečakane sa mu vráti pamäť a zasa utečie. Nikdy sme neboli tak blízko a miesto toho, aby sme ho chytili si ideme všetko sťažiť.

(Použijte Henge! Plastiku! xD Promiňte za spam xD¨)

( :DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD)

Chcel som všetko počuť do poslednej kvapky čo sa týkalo senseia lenže čas sa krátil a ja som sa potreboval nachystať.
Postavil som sa zo sedačky a mieril ku dverám.
"Tak Raikage-sama ja sa idem pomali chystať na cestu ale ešte sa dnes uvidíme.A dufam že ked sa vrátim tak z teba bude silnejší shinobi".
Otvoril som dvere vyšiel von zavrel sa sebou dvere a kráčal preč.
(presun)

(Ano... Muhehe, bude plastika XD )

Jen jsem zavrtěla hlavou.
"Ještě se v zrcadle neviděl, když mu trochu změníme vzhled, nic se nestane a nikdo ho nepozná." v duchu jsem již plánovala, jak bych to udělala.
Jisté bylo, že ty růžové šatičky z obchodů pro náctileté na něj nenavleču ani kdyby paměť ztratil stokrát... Škoda.

Kdyby to šlo, právě teď by mi z nosu stoupala pára.
Zároveň jsem nasadila pohleď zlého draka. Everest sice nebyl krásná dívka, ale pořád se dal přirovnat ke stvoření ve věži, ke kterému se nikdo nedostane. Ani za sto let.
"Ne, odůvodníme mu to tím, že se mu tělem šíří jed a musím ho vyjmout zvláštním způsobem, protože protijed nemáme. Bude to drastické a způsobí to fyzické změny." zavrněla jsem.

Jen jsem zavrtěla hlavou.
"Seznámit se s ním. A-rank mise. Potřebuji, aby ho hlídal někdo důvěryhodný, někdo, kdo mne poslouchá. Kupříkladu se vsadím, že Shitaku mne dopoledne vůbec neposlouchal, když jsem řekla, že se mise odkládá a ještě teď nejspíš čeká u brány." upřímně jsem se pousmála.