Kancelář Raikageho

First topic message reminder :

Kancelář Raikageho

Pozrel som na Rin videl som že ma o mna strach no nijak som to nebral a nechcel tu rozvádzať.
"Heh ale iste len si chodte vybaviť čo potrebujete a potom by som sa s vami rád porozprával Raikage-sama.
Chcel som ju oslovovať Rin kedže sa mi to lubilo len divno by to vyzeralo.

"Pojď dovnitř, ty to slyšet můžeš a alespoň si odpočineš." pousmála jsem se.
Samozřejmě, že jsem ho hlavně chtěla mít na očích a nehodlala jsem ho samotného kamkoli pustit. Vešla jsem do kanceláře a počkala než vešel i on.
"Riichi, Shitaku, vy dva můžete jít. Mise se odkládá na neurčito. Odpoledne vám dám něco menšího a tuhle necháme na později." oblízla jsem si horní ret.
Teď si nemůžu dovolit odejít...
Zavřela jsem za nimi dveře, zkontrolovala, jestli si Isas opravdu sednul do jednoho z pohodlných křesel a pak se otočila na příchozí.
"Omlouvám se, teď už se vám budu plně věnovat. Jsem Nanadaime Raikage, Kagayaki Rin."

Jemne som si sadol na sedačku a pozoroval ostatných nevildel som ich dobre bolo to rozmazané a počul som ako každému bije srdce ako keby osm ich mal pri hlave zvlášt to Rin ktoré bylo silnejšie než ostatným.Sedel som a potichu som pozoroval jejich rozhovor.

"Ja som Naruto Uzumaki ... a toto je Roka Hoozuki .
Teší ma ."
Poviem a žiarivo sa usmejem .
"Tak v poslednej dobe som sa rozhodol že prejdem asi všetky dediny a pozriem sa ako na tom sú po vojne .
No takže teda nestraším zo žiadnymi povinosťami len som sa došiel popítať a poprípade by som rád aj z niečím pomohol ."

Hmm už sa to tu nejak nahromadilo zasmial som sa a pokúsil som sa niečo povedať "Raikage-sama tak ja počkám pri bráne a potom mi vysvetlíte podrobnosti" usmial sa mávol rukou a odišiel k bráne
(presun)

On mne vůbec neposlouchal... Copak jsem neříkala, že se odchod odkládá na neurčito?
Nad Shitakovým odchodem jsem mávla rukou.
Snad mě pochopil alespoň Riichi. Další D mise pro něj by mohla být naučit se vnímat nadřízené, když mluví.
Otočila jsem se k příchozím.
"Uzumaki Naruto?" pokusila jsem se o úsměv.
"Pak je vaše jméno vskutku známé i v naší vesnici. Pokud budete cokoli potřebovat, jsem vám k dispozici, stejně tak můžete ve vesnici navštívit všechna veřejně dostupná místa, pokud mne požádáte, pak i tajnou knihovnu s informacemi o vesnici."
Pohledem jsem při řeči pořád přelétávala k Isasovi.
Nebudu mít čas jim je říct sama...

"V současné době mi vychází týmy akorát, ale pokud s vámi někdo bude chtít jít, nebude samozřejmě problém." pousmála jsem se.
"Děkuji z nabídku, ale Kumo je na tom teď špatně akorát s jednou věcí. Ostatní vesnice nám zatím příliš nevěří, snad kromě Konohy a Iwy. Do války jsme se přidali až na samém konci, takže nemáme velké ztráty." zamyslela jsem se.
"Snad jen... Bývalý Raikage je jako nukenin nebezpečný své vesnici a má být zrovna blízko. Brzy se chystám vydat se ho hledat. Když v té době budete ve vesnici vy, budu klidnější, ale samozřejmě vás tím nechci zatěžovat."

Držal som si oči a po Narutovej reči sa mi urobil usmev ale tak že ho nebolo vydno.
Takže precaj ju tu niekdo mi tu dá na nu pozor aspon chvílu.

"Bývalý Raikage... Jak jen to říct, asi je to osobní záležitost, musím ho porazit sama." povzdechla jsem.
Složité, složité, složité...
"Bingo knihu si můžete prohlédnout i u nás. V Kumo jsou v současné době dva nukenini, oba dost silní. A oba zmizeli beze stopy." ušklíbla jsem se.
Jako vždy...

"Dobře ovládá hady, jeho výhodou jsou právě jejich jedy. Nevím, jestli by to byl nejlepší nápad." povzdechla jsem.
"Po smrti jedné kunoichi z naší vesnice zmizel beze stopy. Myslela jsem, že je dávno mrtvý. Jmenuje se Akato Samata."

"Hai, samozřejmě." přikývla jsem a sehnula se ke stolu.
"Jedy možná ne, avšak on je Hebi no Sennin."
Vytáhla jsem jednu fotografii založenou v Bingo knize a podávala mu ji.

Postavil som sa a kedže mi do tej fotografie nebolo nič tak som tam ani nepozrel no opať ma rozbolela hlava a začala mi tiecť krv z očí.
"Raikage-sama porozprávame sa neskor".Pozrel som na neho.
"Bolo mi vás ctou poznať Uzumaki Narutoka"uklonil som sa mu na náznak ucti a obdivu no potom som rýchlo vybehol s miestosti preč pretože oči opať krvácali.
(presun)

"Počkej..." všimla jsem si jeho očí a smrtelně zbledla.
Už zase... To ne...
Mírně jsem se těm dvěma uklonila.
"Pokud budete mít další otázky, kdykoli vám na ně ráda odpovím, jen teď mne prosím omluvte." otočila jsem se ještě na Atsuku.
"Atsu-chan, počkej tu prosím na mne. Budu zpět brzy."
Vyběhla jsem z kanceláře a očima pátrala po Isasovi, kam mohl zmizet.

(Přesun)

V kanceláři jsem se posadila za stůl a vzala do rukou drobnou ještěrku.
Ach, sladký návrat ke starým způsobům...
Ušklíbla jsem se.
Přesně, jak je v Kumo zvykem...
List jsem zapečetila a ještěrka po chvíli zmizela.
Já zvedla oči k Isasovi a pak pohledem přelétla k Atsuce a zase zpět.
Komplikuje se to. Všechno se komplikuje.

Ostal som sedeť na sedačke a pozeral do zeem a na všetko spomínal čo som zažil s Raikage.
Bolo mi takmer nemožné že teraz je z neho iní človek dosť mi to bolo luto a stále som sa s toho nemohol prebrať.

Vynervovaná jsem běžela po schodech, až jsem se rozmázla o dveře Raikage-sama kanceláře. Vstala jsem a zaklepala.

Pokud mě pustili dovnitř, přikročila jsem do místnosti, podívala se na všechny, co tam byli a poklonila se. Raikage-sama...Já.. Chtěla bych se omluvit za ten incident s tím potulným ninjou... Co se s ním stalo? Řekla jsem a kousala se do spodního rtu.

Přešla jsem blíž k němu a v uklidňujícím gestu mu položila ruku na rameno.
"Nejspíš je to tak lepší... " šeptla jsem, i když jsem si tím nebyla jistá.
"Kdyby se to nestalo, museli bysme ho zabít."
Když vešla Aisha, pokusila jsem se o úsměv.
"Ten potulný ninja, má milá, je bývalý Raikage."

Pozrel som sa nanu a usmial sa."Ja vie mmožno to bude precaj takto lepšie len nie že sa mi do neho zamiluješ".
A je mne som na nu usmial potom som sa obzrel na dievča ktoré som už 2-krát videol do nemocnice a počuval ju.

Vytřeštila jsem oči. Pane bože... Řekla jsem si v duchu.
Zůstala jsem jen stát s otevřenou pusou a vytřeštěnýma očima. Byla jsem jako omámená.

Zastal som pred kanceláriou a zaklopal na dvere.
Tss, Shitaku sa ani neospravedlnil. Tak skoro mu neodpustím!

"Nemá tvé oči a do nikoho bez nich se zamilovat nemůžu." pousmála jsem se směrem k Isasovi, i když to byl smutný úsměv.
"Dále." zahlédla jsem Riichiho a když vstoupil kývla ke křeslu.
To platilo i pro Aishu.
"Nikdo, opravdu nikdo, se nesmí dozvědět, že je Everest zpět." povzdechla jsem.
"Při boji ztratil paměť, takže neví kým byl ani co udělal. Čekám ještě na Hokageho odpověď, avšak do té doby je z bývalého Raikageho Genin jménem Rai Ryuzaki. Tak ho budete oslovovat a tak se k němu budete chovat." blesklo mi v očích.