Kancelář Raikageho

First topic message reminder :

Kancelář Raikageho

Postavil som sa. "Prepáč, ale už ma nebaví čakať. Pôjdem sa pozrieť, kde je Raikage-sama." Nečakal som na jeho slová a zamieril do jej bytu.

(Presun.)

Tak tohle je ta jeho dlouhá fronta.
Kývnutím jsem pozdravila Shitaka a i s kočkou v náručí se mi nějak podařilo odemknout. Pak už jsem vešla a dál ji hladila.
Byla to uklidňující činnost.
"Tak, co máš na srdci?" zeptala jsem se ho a posadila se do křesla za stolem, přičemž jsem všechnu pozornost věnovala Kinjiki XD

Kráčal som za Raikage a pri pohľadel na dlhú radu som preglgol. Počkal som než Shitaku vstúpi. Ja som zostal stáť, pretože pobyt v nemocnici som musel preležať a už som mal toho dosť. Čakal som či Shitaku niečo povie.

Konečne po dlhom sedení som vstal a išiel do kancelárie kde som som povedal Raikage "Dobrý deň hmm tak za tu moju minulú misiu by som chcel peniaze a tiež sa spýtať či nebude nejaká ďalšia keď už mám parťáka do týmu" zasmila som sa pozrel na Riichiho prečo stojí ešte pred dverami

"Bude." dál jsem hladila Kinjiki.
"Riichi ti to vysvětlí, chci vědět, co si pamatuje." pozvedla jsem obočí a zívla.

"Hm no dobre tak hovor" a otočil som sa na Riichiho a olízal som si pery ako keby som mal chuť na krv

Príde a hneď chce peniaze. Veľmi zdvorilé. Zasmial som sa.
"Aby si vedel, ešte stále sa na teba hnevám!" Pri slovách Raikage som sa pokúsil spomenúť.
"Takže našou úlohou je získať informácie o banditoch, ktorí ohoržujú Yuki. Odmenou pre nás bude všetko čo vie Yukikage-sama o Everestovi-sama. Je to správne?"

"Hai, přesně tak." pousmála jsem se a hodila Shitakovi peníze za D-misi.

Otočil som sa pomocou môjho reflexu a chytil som si peniaze a strčil do vrecka "A podľa toho čo som pochopil budeme musieť bojovať" zasmial sa a nevedel sa dočkať boja

"Možná ano, možná ne." pokrčila jsem rameny.
Nelíbí se mi, jak je nadšený z boje.

K Riichiho slovům jsem jen přisvědčila.
"Ano, přesně tak. Dědina, do které se vydáme je malá a nemá cenu ji zničit kvůli rozmaru Kage jedné dědiny. Pokud nám budou schopni oni poskytnout informace lepší než on, skončí to bez boje."
Popravdě doufám, že tam na bývalého Raikage narazím...

Otočil som sa späť k Raikage. "Ehm, Raikage-sama, chcel by som vás požiadať o zvitok."
Ja viem, že od toho mám výplatu, ale ten zvitok v knižnici nenájdem.

Zasmial som sa "Riichi ja som už dlho nebojoval ale keď ten boj nebude tak to vydržím" zaškeril sa a striedal pohľady na Riichiho na Raikage a na tu mačku

"Hai, samozřejmě. Už jsem se divila, že si nikdy o žádný neříkáš." zašklebila jsem se.
"Skoro jako kdyby nebyla výhoda půjčovat si je ode mne místo z knihovny."

"Nie, tak to nie je. Ale mám lepší pocit, keď si techniku kúpim za poctivo odpracované peniaze." Pokúsil som sa o úsmev.
"Techniku, o ktorú vás chcem požiadať v knižnici nemajú."

Vbehla som do kanclu pri čom som sa tvárila nanajvýš pohoršene .. Riiiin-bakaaa !! zakričala som tak že to bolo počuť asi aj vonku a len som na ňu ukázala prstom.. teda ak tam bola.. prečo si ma nezobudila? keď si odišla, kto sa o teba potom má báť?! vybafla som po nej takým nanajvýš rozčúleným hlasom..

Konečne som sem dobehol a takmer nevidiaco som sa posadil na kreslo pred kanceláriou.
"Chcel som ísť do vnutrá lenže počul som dosť vela hlasov vznutra tak som tam radšej nevstupil a počkal až sa veci ukludnia.

Dorazil som až sem a zaklopal som na dvere kancelárie .

Došla jsem za Narutem a usmála se na něj. 'Myslíš, že tu někdo bude?'

Otočil som sa na ňu z úsmevom .
"Tak to teda netuším ale bude lepšie to zistiť ."

Pokývala jsem hlavou. Řekla bych, že v čekání před kancelářemi Kage budu mít za chvíli opravdu úctyhodnou praxi.'
Opřela jsem se o stěnu vedle dveří.

Na druhý den som sa prebral v podstate ma zobudili hlasy čo som počul pred sebou.
Pozrel som sa pred seba a videl som 2 osoby."Ehh možem vám nejako pomocť?Hladáte niekoho?.
A pozeral som s udivom zvlášť na jednu osobu.

Těch věcí se na mne najednou seběhlo až příliš.
Promnula jsem se spánky a povzdechla.
"Baka? Atsu-chan kazíš mi reputaci." nad jejími slovy jsem jen zavrtěla hlavou.
"Nechávala jsem ti vzkaz." můj další pohled patřil Riichimu.
"Jen spusť, na svitek, který budeš chtít, jsem zvědavá."
Přerušilo mne klepání na dveře.
Potřebovala jsem se už protáhnout, takže jsem sama vstala a šla otevřít.
Kinjiki jsem přitom položila na své křeslo.
"Konoha a Kiri? Zdravím vás, avšak skoro se děsím důvodu vaší návštěvy." pousmála jsem se.
Spojenectví, trénink... Je tolik možností...
Pohled mi sklouzl níž a spatřila jsem Isase.
Okamžitě mi došlo, že něco není v pořádku.
Zase... Zase už ty oči?
Se starostlivým výrazem jsem se k němu naklonila.
"Jsi v pořádku?" znovu jsem vzhlédla k těm dvěma.
"Prosím, běžte zatím dál. Nenechám vás dlouho čekat."

"Tak ja by som bol rád keby tú prax nemáš niekedy šlo vyriešiť normálne hneď ."
Pozrel som k Isasovi , A Rin .
"Umm v tak v poriadku ... počkáme ."
Vojdem teda aj z Rokou dnu .