Kancelář Raikageho

First topic message reminder :

Kancelář Raikageho

Naklonila jsem hlavu na stranu.
Rin... Ty jsi nevěrná potvora.
Zasněně jsem se pousmála a pomalu k němu šla blíž.
Blíž než předtím. Neměla jsem chuť cokoli říct.
Co uděláš teď?
Prsty jsem mu přejížděla po hrudi, přitáhla ho k sobě a políbila.

Po tom čo ma Raikage pobozkala som skoro celí zrudol oprel som sa o stol."Rai-Raikage ppp prečo ste to urbila".Cítil som velmi zvláštny pocit no neviem prečo ale usmieval som sa aj ked som tomu vobec nechápal.

Pohodila jsem vlasy a smyslně si olízla horní ret.
"Možná, že mě to lákalo už nějakou dobu..."
Co mu mám na to říct? Ale teď vážně vypadám jako obyčejná děvka a to nechci.

Nemal som rád tiché situácie tak som sa postavil prišiel až k nej naklonil sa k jej uchu a zašeptal."Arigato"Potom som sa opat vzpriamil a usmial sa."No ked sme sa takto zblížili čo teraz.No stále mi vrtalo v hlave prečo to urobila.

Arigato? Takže se mu to líbilo?
Mírně jsem zvedla obočí a uvědomila si, že stojí nějak blízko mě.
To v mé hlavě rozeznělo doslova "poplašné zvony"
Já vážně nevím, co si o něm mám myslet...
Stoupla jsem si na špičky.
"Můžeš třikrát hádat, proč jsem to udělala..." šeptala jsem tiše nakloněná až k němu a pak ho provokativně, ale jen velice jemně kousla do ucha.

Ako ma kusla do ucha usmial som sa."Aspon že to nebolelo"no teraz som nahodil vážny pohlad"Raikage chcem sa opýtať čo urobíme ak stretneme bývaleho Raikage ked to bude nutne aj ho zabijeme"?Na tuto odpoved som bol velmi zvedavý no medzi tým som si hovoril no tak Isas ukludni sa ukludni.

Odtáhla jsem se a trochu zamračila.
"Víš, že je docela zvláštní mluvit o tomhle, když dívka chce, abys ji políbil?"

Pozeral som sa na nu pobozkať posledných 7 rokov som len trénoval s mužmi a ona chce aby som ju pobozkal nevedel som čo mám robyť pristupil som knej a dal jej pusu na líce.

Rozesmála jsem se.
"Ty to se ženami vážně neumíš." ruce jsem mu obtočila kolem krku a mezitím spojila naše rty. Po chvíli jsem do hry zapojila i jazyk.
"Ale mě se to líbí..."

Opat prišla ku mne a začala ma pozkávať no potom začala aj s jazykom a ja som nevedel čo mám robyť skoro mi aj vyšla slza bola pekná a vyzerala milá lenže ja som nevedel ako zo ženami tak som odtrhol hlavu."A čo naša misia".Pir tom mi to bolo luto ale nevedel osm čo mám robyť.

"Everest tě učil jen bojovat."ušklíbla jsem se.
A sám si pak užíval s Reinou...
Zamyšleně jsem skousla spodní ret.
Ale jen tak lehce se nevzdám. Přitahuje mě, že o mě nejeví skoro žádný zájem, vadí mi to... U něj mi to vadí.
"Mise bude, ale až zítra. Dneska je na programu naučit tě, jak na ženy." ušklíbla jsem se.

"Ano učil ma len boju ale na tom som bol ja stvorený".Aspon som si myslel.To čo povedala ma privádzalo uplne niekde inde cítil som saako nikdy pred tym prečo ja ved je tu tolko ludi no neriešil som to a len som stalk a pozeral sa svojími červenimy očami do jej.

"Stvořený k boji?" otázala jsem se tiše a nechápavě jsem na něj hleděla.
"A to ti řekl on?"

Nemal som to rad pripadal som ai ako riadena strela otočil som hlavu."To je jedno nechcme o tom hovoriť".A z laveho oka mi vyšla slza.

Jemně jsem ho otočila k sobě a setřela mu tu jedinou slzu.
"Řídit jiné Everest-dono uměl." zavrněla jsem a pak jsem se zamyslela.
"Ale sám nestál za nic, ty jsi mnohem lepší."

Trochu som sa pozastavil na to čo povedala nová Raikage."A čo tým chcete povedať".

Zatvářila jsem se zničeně.
On vážně neumí se ženami. Vůbec, vůbec, vůbec!
Přimhouřila jsem oči. Chtěla jsem ho vyvést z míry. Chtěla jsem, aby mi dal najevo, jestli se mu alespoň trochu líbím. Přiblížila jsem se znovu k němu. Rty jsem mapovala jeho krk a hledala citlivá místa. Pomalu jsem se tak přemístila až k uchu.
"Proč tolik mluvit? Pravý shinobi mluví svými činy."

"Pri všetkej ucte Raikage hovorí vam niečo zbran na zabijanie".Chcel som jej to odvdačiť a robyť to isté čo ona lenžne osm nevdel ako cítil som sa ako bez citov len prázdnota a pri tom bola taka pekná nevdel som čo mám robyť bol som v rozpoložení medzi temnotou a svetlom.

"Ne." odvětila jsem a nasadila výraz, jako kdybych vůbec nechápala, co tím myslí.
"Moje katana zatím vždycky sloužila spíš ke strašení obchodníků, když jsem něco potřebovala... Hned si ji zamilovali."

Raikage ma učil k tomu že sa musim stať zbranou pre vesnicu a ochranovať preto osm aj jounin nevedel som čo hovoriť bol som celi zmetený."Tak Raikage čo teraz?":

Rozhlédla jsem se po místnosti a spatřila jedno nerozmlácené křeslo.
Šibalsky mi blesklo v očích.
"Sedni si." kývla jsem. "A řekni mi, co bys chtěl dělat..."

Hm sadol som si do kresla čo by som chcel robyť.O takejto dobe som trénoval nočné videnie aby som si zlepšil zrak ale ja neviem trenovať.Viem že moja poznámka bola blbá lenže ine ma nenapadlo."Raikage a čo by ste chceli robyť vy"?

Pousmála jsem se a sedla si mu na klín.
Ruce jsem mu obtočila kolem krku. Ignorovala jsem otázku, protože mne právě něco napadlo.
"Chtěl jsi někdy někoho ovládat? Mít ho plně v moci?" otázala jsem se tiše.

Hm ako si na man sadla bolo to príjemne hrejivé."Ovládal nie nikdy som nad tym ani nerozmýšlal".Pri tom som bol 7 rokov ovladany ja a naozaj ma toto v živote nenapadlo aj ked som mal post jounina

Pousmála jsem se a položila mu ruku okolo mého pasu.
"A kdybych ti řekla, ať si teď se mnou děláš, co chceš?" svůdně jsem se pousmála.