Kancelář Raikageho

First topic message reminder :

Kancelář Raikageho

"Což neznamená, že večer to nebudu mít všechno hotové." zavrněla jsem, když jsem viděla jeho výraz.

puč mi razítko pomůžu ti

"Hmm... Nechceš raději napodobovat podpis Raikage nebo mi dělat tu sekretářku?" nadhodila jsem a pustila se do podepisování dalších papírů.

"stejně jsou ty papíry k ničemu"

"Ale je to přece spoustu důležitých věcí." řekla jsem to tak automaticky, až jsem se sama zarazila. Prohrábla jsem si vlasy a rozesmála se.
"Aj, tomu se asi říká profesní deformace."

"pro-co ?"

Rozesmála jsem se.
"Profesní deformace. Jsem tu tak dlouho, že mi z toho lajcky řečeno začíná šplouchat na maják."
A tohle přirovnání mi také není podobné.

"joo chápu" zasmála jsem se

Musím na něj hned jednoduše...
"A je to." zvedla jsem k němu oči a srovnala poslední papíry.
Mám tu krásně, čisto a prázdno, všechno hotové...
"Co budeme dělat teď?"

spokojeně jsem si ležel v křesle a vypadalo to že spím

Tentokrát mu na to neskočím...
Pohodlně jsem se opřela a vyhlédla z okna.
Tak nádherný klid...

"áách jo já se nudím" lině jsem se usadil

"Nechceš do Ame?" navrhla jsem.
"Tam by ses nenudil."

"nechceš domů ? tam by sme se taky nenudily"

"Ale Ame by bylo mnohem zajímavější. A já bych ráda získala ten vějíř. Jako trumf proti Everestovi." pozvedla jsem k němu oči a hypnotizovala ho psím pohledem.

měl sjem zavřené oči kvůli nudě ....kdybych usnul nezlobil bych se "jo jo tak dem do Ame no "

Rozesmála jsem se.
"Ty se nikdy nezměníš... A to se mi líbí." ušklíbla jsem se a hned vyslala dva sokoly pro ty, které jsem chtěla s sebou.

"jo jo"

"Hmm... Co se tobě líbí na mě?"
Tahle otázka se mu asi zamlouvat nebude, ale nemůžu si pomoct...

slepě jsm ukázal no bohužel na její prsa otevřel sjem oči abych se podíval a začervenal se "no....to se nedá přesně určit...líbíš se mi celá"

Když jsem si všimla, kam ukazuje, tváře mi zčervenaly.
"A... As.... Asi bysme měli najít... Najít ty dva, co s námi půjdou do Ame..."

"tak jdem no "

"Ja, ja... Říkám nesmysly. Nemůžeme je budit takhle pozdě." přesto jsem za ním vyšla ze dveří a pak zamkla.
"Ale spát jít můžeme. Jsem utahaná jako kotě."
S tím jsem zamířila k bytu.

(Přesun)

....Prechádzam sa po chodbe ako zvyčajne k dverám kde ma Raikage-sama kanceláriu dôjdem ku kancelárii a zaklopem a čakám....

Došla jsem za ním, odemkla a otevřela.
"Můžeš dál." pousmála jsem se a tvářila se, jako kdybych vůbec nešla pozdě.