Jazero

First topic message reminder :

...

,,Klid Shimon." Díval jsem se na jeho Tanto a pak se otočil na Hidea. ,,Zápas je u konce, tak už nikdo nebude pokračovat. A něco tu pro tebe mám."

Po chvíli som si dokázal sadnúť. Má šťastie, inak by som ho strieskal. zašomral som si popod nos, ale počuť to určite bolo. No moja myseľ sa upriamila na senseia. Pre mňa? A čo to je? Rámen? Povedzte že rámen... oči sa mi rozžiarili a ja som sa pozeral a v duchu som dúfal že to rámen je.

Poškrábal jsem se na hlavě a začal hrabat v kapse. ,,Je to." Na chvíli jsem se odmlčel a vytáhl jeden papírek. ,,Tento papírek, který ti pomůže zjistit, jaký element je pro tebe vhodný. Jen do něj pustíš chakru a uvidíme, co se s ním stane." Lehce jsem se usmál. ,,Pak možná na ten rámen půjdeme." Taky už mám docela hlad.

Sklamane som sa pozrel na papierik. Rámen by bol lepší. Zobral som papierik do ruky A čo teraz? spýtal som sa ho. Hovoril niečo o čakre, tak som napustil papierik trochou čakry a papierik sa roztrhol. Som dobrý.. usmial som sa. Trhám veci iba tým že sa ich dotknem..

,,Aha, takže se roztrhl. To znamená futon. Seženu ti nějaké svitky, aby si mohl začít trénovat i jutsu." Otočil jsem se na odchod. ,,Teď jestli chcete, tak půjdeme na rámen. Samozřejmě platíte vy." Tu poslední větu jsem řekl jen tak pro sebe a s úsměvem vyrazil do ulic.(přesun)

,,Hm to určite..,, zašomral som si popod nos a schoval Tanto do púzdra. Do ich rozhovoru som sa nemiešal iba sa chvíľami pousmial. Unudene som sa vybral za Seitom. ,,Idem s vami len preto aby som sa vás mohol na niečo opýtať,, ruky som si dal do vreciek a vyrazil na ním.

Fuuton? ... To je vietor... ovládam vietor? Som King. pomyslel som si a usmial sa. Platíte vy! zakričal som na senseia. Pokúsil som sa vstať a po chvíli sa mi to aj podarilo, no pohnúť sa išlo už ťažšie. Pomalými krokmi som sa vydal k Ichiraku. (presun)

Po chvíli som sa dostal naspäť k jazeru. Poobzeral som sa a pomyslel si.
Áchh... tu si môžem asi zariadiť trvalý pobyt. uchechtol som sa a sadol si k jazeru. Chvíľu som pozoroval jeho hladinu až môj pohľad upútala nejaká vecička na dne jazera. Chvíľku som ju pozoroval a dúfal že z tej vody vyskočí sama, no to neprišlo a moja zvedavosť sa prehĺbila. Dal som si dole tričko a ponoril sa do vody. Nohami som sa udržiaval na brehu a rukami som sa snažil chytiť tú vec. Po čase strávenom hraním sa na vodníka som vytiahol hlavu aj s tou vecou. Poobzeral som si je. Bola to nejaká mastička a mne niečo strašne pripomínala.
Odkiaľ ťa poznám? spýtal som sa jej. Niečo mi pripomínaš, ale čo?...
Nedokázal som odpovedať. Hmmm... čo si? nedalo mi to. Počkaj... Už viem, ty si totá mastička čo mi dal sensei. Aj tak si mi na nič. usmial som sa a znova ju hodil do jazera. Nebolo by na škodu začať aj cvičiť... pomyslel som si. Vytvoril som jeden klon, na viac som ani nemal, a pustil sa do tréningu "na telo" . Po hodinke cvičenia sa klon zrušil a ja som spadol na zem.
Už nikdy viac... bolo posledné načo som myslel a tak ako som spadol pri tom jazere, tak som tam aj ostal ležať v bezvedomí.

Klon doskákal až k jezeru, kde uviděl Hidea. ,,Hideo, Hideo." Klon ho opatrně vzal a odskákal s ním pryč.(přesun)

Tak som tu znova. uškrnul som sa na jazero. Ja viem že som tu neskoro, ale neplánoval som odísť. Chytil som do ruky kameň a hodil ním žabku.4...5.. a kde je šiesta? Vidíš... nevieš kto ma včera odtiaľ vzal? ozval som sa po chvíli. Nevieš? Hm... a sme dvaja. sadol som si k brehu jazera a pokúsil sa vzpomenúť si čo sa stalo. No posledné čo som si pamätal bol kopanec od svojho klona, a odtiaľ som mal okno. Hm...

Objevil jsem se na jednom z vysokých stromů a rozhlížel se kolem.
Tak kde je to tiché jezero?Je to nejbližší prostranství,kde si můžu v klidu zatrénovat.
Porozhlédl jsem se kolem,dokud můj zrak nespočinul na velké modré ploše.Rozeběhl jsem se po jedné z větví a začal přeskakovat,mezi stromy dokud jsem nedopadl kousek před jezero.Sýpavě jsem se nadechl a zprudka se oklepal.
To saké mi vážně nedělá dobře...
Skousl jsem si ret a padl na kolena,počemž má hlavu zůstala asi dvě stopy pod vodní hladinou.Po chvilce jsem hlavu vytáhl a narovnal se,počemž mi studené kapky vody stékala přes límec po celém těle.To mně doufám dostatečně probudilo,na to abych byl schopen nějakého tréninku.
No..začnu meditací.
Sedl jsem si před jezero a dal ruce do podivných tvarů,přičemž jsem zavřel oči a začal se soustředit.

Přišel jsem k jezeru a stoupl si hned na něho. V dáli jsem uviděl Hidea. Vypadalo to, že nad něčím uvažuje, tak jsem ho zatím nevyrušoval. A pak tam byl ještě nějaký kluka, kterého jsem nepoznával. Otočil jsem se na Koroki. ,,Nerozmyslela sis to?"

Dala jsem před sebe na obranu ruce a zasmála se.
"Až se dám nějak do kupy tak si můžem zatrénovat ale dnes bych si akorát udělala ostudu"
Udělala jsem pár kroků dozadu a dala ruce dolů, vyskočila jsem na větev jednoho ze stromů a pohodlně se usadila.

,,Dobrá, jak chceš ty." Usmál jsem se a otočil se směrem na jezero. Procvičím trošku kámen. Začal jsem se soustředit a voda kolem mě začala jako by vybuchovat a začala taky stříkat směrem nahoru. To jsem jen tak stál a jen se soustředil. Po chvíli i díky slunci byla kolem mě taková menší duha.

Usmála jsem se a pozorovala ho. Když se kolem něj objevila duha měla jsem co dělat abych nedostala infarkt.
Všechno mi tu připadala to krásný, začala jsem uvažovat jestli jsem se za ten rok nezbláznila.

Nakonec jsem natáhl ruku a poslal vlnu na protější břeh. Pak voda ustávala a hladina začala být klidná. Zůstal jsem stát na vodě a uvažoval, co by se dalo ještě dělat.(Musím jít budu tu asi až k večeru.))

Pretrhol som tok myšlienok. Ani neviem prečo, ale nechcelo sa mi rozmýšľať. Chvíľku som hádzal žabky, ale to ma po chvíli prešlo. Zvalil som sa na zem a ruky si dal za hlavu.
Nudáááá. hlasno som si vzdychol. Po pár minútach ležania som sa zdvihol. Zložil so pečať a zakričal
Kage Bunshin no jutsu. Vedľa mňa stálo 7 mojich klonov. Spolu nás bolo 8 a tak sme sa rozdelili do dvoch štvorčlenných týmov. Chvíľku som uvažoval nad vhodným miestom pre bránky a nakoniec som aj našiel. Prvá bránka boli dve stromy, perfektne vyhovujúce na bránku. Druhú sme však vytvorili z konárov, ktoré sme zapichli do zeme. No nastala dilema...
Nemali sme loptu. Jeden z nás, možno aj pravý, kto vie, sa obetoval a odišiel do mesta kúpiť loptu. Po pár minútach sa vrátil aj s loptou. Vytvorili sa ďalšie 2 klony. Rozhodca a komentátor. Jeden tým si dal dole tričká, druhý ostal oblečený. Rozhodca si dal dole aj nohavice, takže tam behal len v spodkoch. Komentátor si sadol na zem a zakričal do ruky.
Dámy a páni, Som rád že vás môžem privítať na dnešnom zápase. V ňom sa stretnú tými Hideovci... nastal mohutný potlesk ... a Klonovci... ďalší mohutný potlesk.
A zápas môže začať!

(Ok )
Pozorovala jsem ho dokud jsem nezaslechla nějaký křik.
Přeskákala jsem na strom který byl jednou částí branky a koukla se pod sebe.
To vypadá zajímavě...kdo myslíš že vyhraje?
Nevim nezajímá mě to..
No ták...dělej
Ježiš dobře...vyhrají ty bez trička
Pousmála jsem se a sledovala dění podemnou.

A je po meditaci.
Ušklíbl jsem se když na mně šplíchla první várka vody.Vstal jsem na nohy a rozhlédl se.
To jsem usnul nebo se to tu za tu chvilku tak rozmnožilo?
Létal jsem pohledem mezi dotyčnými a znovu se otočil k jezeru.Ruce jsem dal k sobě a soustředil svou chakru do chodidel.Po chvilce jsem udělal první krok na vodní hladinu,která se začala pomalu chvět.Hned následoval další a další krok,dokud sjem nestál asi 5 metrů od kraje jezera.
Hmm..To by šlo.
Usmál jsem se a poskládal pečetě,počemž jsem se začal pomalu soustředit a z poza vodní hladiny vyjel asi 2 metry široký krystal,který přestal růst v oblasti mého čela.Znovu jsem poskládat pečetě a krystalu se dotkl.
''Shouton : Koi Kiri''
Krystal v tom okamžiku prasknul a ve vzduchu zůstal jen minimální obláček prachu z něj,počemž i on spadl do vody.
Skvělé..
Otočil jsem se naštvaně směrem ke břehu a v tu chvíli,co jsem se řpestal soustředit jsem skončil pod vodní hladinou.Asi po dvou minutách jsem se konečně zase dostal na vzduchu.Znovu jsem soustředil chakru do choditel a do dlaní,počemž jsem se vytáhnul zpět na hladinu a našel rovnováhu.

Áno Hideo preberá loptu, vidíme ako sa jeho tým prebil cez obranu týmu Klonovcov, útočia... Niéé ... loptu majú Klonovci... nahrávajú si... prešli cez pol ihriska a ani jeden z Hideovcov ich nezastavil... Už sú pri bráne... Brankár ju musí zadržať... Kopú... Gól...
Po chvíli hrania sa stav zmenil na

Klonovci (bez trička) 5 : 3 (s tričkom) Hideovci

Dnes to vyzerá na porážku... Hideovci sú na dne... Naopak Klonovci ako keby do teraz len odpočívali... alebo to len hrajú? .. Ďalší protiútok zo strany Hideovcov... Áno... Derú sa dopredu... Už sú pri bráne... Majú možnosť strieľať... Napriahol nohu ... A ... Niéééé!!! To bol faul... Červenáááá!!! Vylúčte ho z ihriska... Čo to ten blázon robí?? Napomenutie??? ... To nedopadne dobre...

Sledovala jsem podivný zápas a občas jsem se musela smát.
Vyhrají ty bez trička!! říkala jsem to!
Tebe to nějak vzalo... jen počkej nakonec vyhrají s tím tričkem
Jakmile přišel faul málem jsem spadla ze stromu.
"Tak takhle to vypadá když se student nudí?"
Zasmála jsem se a pořád jsem nemohla uvěřit co všechno jsou lidé schopný udělat aby se zabavili.

Znovu jsem poskládal pečetě a předemnou se po prasknutí krystalu objevil mizivý obláček,který po chvilce opadl.
Tohle neovládnu snad nikdy..
Oklepal jsem ze sebe co nejvíce vody a podíval se na břeh.Někdo tam hrál nějakou hru nebo co to tam vlastně dělal.
To jsou jenom kloni?
Usoudil jsem,když jsem si dal ruku nad oči a zaostřil.
Co člověk neudělá aby se zabavil..Ale alespoň se můžu na něco koukat..
Posadil jsem se na vodní hladinu a sledoval ten jeho 'zápas' který v tuto chvíli probíhal.

Héj? vrhol sa do hry komentátor... To bol krutý faul.. To mala byť čer... rozplynul sa v dyme, po zásahu päsťou od nahnevaného rozhodcu. Na ihrisku nastal boj... Každý mlátil každého... a ten čo nikoho nemlátil schytal najviac. Na ihrisku nastal rev...
Pravý Hideo zreval... A dosť! Ste sprostý? Ak sa... schytal aj on ranu od rozhodcu. Toto si odpykáš! zakričal a vrhol sa do tej mely. Po chvíli boj ustal... Na ihrisku prežil len Hideo a jeden klon... na počudovanie to bol rozhodca... Hideo zmlátený ako pes a rozhodca ako keby sa tu len teraz ukázal...
Budeme pokračovať? neisto sa spýtal rozhodca.
Mnóóó... zamyslel sa Hideo... Jasné že hej... Vytvoril ďalšie klony a hra sa spustila odznova...

Zase odznovu?je to větší nuda než jsem myslel.
Usmál jsem se kysele a vstal na nohy,počemž jsem pomalým krokem šel na břeh jezera.Když jsem cítil pevnou půdu pod nohama,konečně jsem se uvolnil a přestal se soustředit.Pravou rukou jsem zapátral ve svém vybavení,dokud jsem nenašel kunai.Hned nato jsem zamířil k nejvyššímu stromu co byl v dohledu.Znovu jsem se začal soustředit a rozeběhl se po kmeni stromu,tam kde mi to podklouzlo,nebo mi nevystačila chakra jsem udělal kunaiem viditelnou čáru,dokud na kmeni nebyla obrovská řádka řezných ran.Jen jsem se opřel o kmen a hlasitě vydýchával.
Tak to zkusíme ještě jednou.
Pomyslel jsem si a vyběhl po kmeni až na vysokou větev,na kterou jsem vyskočil.Na místě kde větev vyrůstala jsem udělal čáru kunaiem,který hned nato skončil v mé brašně,která byla připevněna k mé pravé noze.Položil jsem se na zádá a ruce si dal pod hlavu.Pomalu jsem dýchal čerstvý vzduch,přičemž jsem zavřel víčka.
Kdo ví jestli se dá usnout hlavou dolů,při sousředění chakry.
Problesklo mi hlavou když jsem skoro usnul.Rychle jsem vyskočil na nohy a sklouznul po kluzkém mechu na druhou stranu větve.chvilku jsem se tam držel,ale ani jsem nemusel zavřít oči,k tomu aby se mé nohy neodlepili od větve.Padal jsem dobrých deset metrů volným pádem,dokud jsem nedopadl tvrdě na záda.Ještě chvilku jsem to rozdýchával,ale pak jsem pomalu přestal vnímat.
Asi jsem to neměl zkoušet když mám v sobě vlašku saké a jsem skoro bez chakry.
Ušklíbl jsem se a znovu jsem dal ruce pod hlavu,počemž jsem začal počítat lístky,které rostli z větve nademnou.

Když se začali bít pobaveně jsem se pousmála a zakroutila hlavou.
Seskočila jsem na zem doprostřed improvizované brány a protáhla se.
Rychle jsem přešla na stranu abych nepřekážela ve hře a ze stínů které vrhaly stromy začaly do vzduchu stoupat černé chomáčky něčeho co vypadalo jako mlha.
Následně se chomáčky spojily a zamířili k mojí dlani.
Aby se neřeklo že jsem líná
V dlani se mi z nich utvořila kulička z které mi poté v ruce zbyl černý kunai. Zavřela jsem oči a udělala elegantní otočku přičemž jsem kunai vrhla dopředu, v půlce své trasy se rozdělil na čtyři menší a ty poté skončili pod sebou v kmeni stromu.
Otevřela jsem oči a s povzdechem jsem si lehla do trávy.
To tě to nějak rychle přešlo...
Nemám náladu na trénování...