Hlavní brána

(presun)

Přišel jsem k bráně a vyrazil směrem do Otogakure.(přesun)

Došel jsem k bráně a moc se u ní nezdržoval. Zamířil jsem rychle ke kanceláři.(přesun)

Najednou se mi to zdálo jako dlouhá doba, kdy jsem opouštěla Konohu.
Na nostalgické vzpomínání nebo ohlížení se jsem neměla náladu. Jen jsem proběhla branou pořád ztracená v myšlenkách.

(Přesun)

O nejaký čas sme aj zo Shijin prišli k bráne.. inokedy by som sa obzerala okolo a kochala sa krásou Konohy no v momente som sa chcela kochať len jedným a ten niekto bol bohvie kde páč som sa tu stále moc nevyznala.. nedočkavo som skackala okolo Shijin ako malá a dožadovala som sa aby ma odviedla tam kde je Akihiro..

Zadýchala jsem se, ale nedivila se jí.
Taky bych byla rychlá, kdyby se mému příteli něco stalo. Chytila jsem ji za ruku a táhla do nemocnice.

(Přesun)

Jako první z týmu jsem dorazil ke hlavní bráně.Sedl jsem si na vnější stranu (jako by někdo šel do Konohy) stěny a čekal jsem na zbytek týmu.

...Dobehol som k bráne a vydychoval som keďže som sem pribehol ako len rýchle som mohol a sadol si a oprel sa o múr brány kde som čakal na Mikomi-sensei, Katashiho, a toho ďalšieho z ním som ešte sa nerozprával tak som nevedel jeho meno...

Pribehol som pri bránu. Porozhliadol som sa. Uvidel som Kiboa. (prepáč ak som to napísal zle neviem to skloňovať xD) Prišiel som k nemu. "Čau, ten druhý tu ešte nieje?" Spýtam sa a porozhliadnem sa.

Slyšel jsem jak někdo přichází.Nevěděl jsem kdo to je.Koncentroval jsem chakru do nohou a odrazil jsem se.Vyskočil jsem na vrch zdi."Ahh...Vidím že už jsi tady...Kibō...ty druhý..nevíš jak dlouho to bude trvat Mikomi-sensei?" zeptal jsem se jich a seskočil jsem vedle Kiby.Pak jsem si sedl.

"Hm to nevime a Čao jak sa vlastne voláš?"zaškeril som sa

Pozriem na Katashiho. "Nie nemám tušenia" Poviem a pozriem na Kiba. "Som Kwazzo Kana" Povedal som a vytiahol som zvitok s kuchiyose a začal som ho čítať.

"Oh aha Kwazzo ja som Kibō"zaškeril som sa a už som ho potom nerušil

Cestou jsem se spravila, takže mi zmizel i ten ustaraný výraz z obličeje. Opět jsem se trochu ušklíbla když jsem se pomalým krokem blížila ke svým studentům. Byli natěšení, oči jim svítily. Jako kdybych viděla sebe před první misí.
"Aaa, zdravím, omlouvám se za zpoždění, jedna stařenka potřebovala pomoct s nákupem a pak jsem nějak nemohla najít cestu... no nic." zamyslela jsem se.
"Takže týme, je tu první mise. Prosím vás jen o jedno, vyhýbejte se konfliktům, kdyby se něco semlelo, nechte to na mě. Mám za vás zodpovědnost, takže bych nerada aby se vám něco stalo. Tohle už není trénink, žádná dětská hra." hlavně se mě v případě nouze nepokoušejte zachraňovat... ještě bych vás poranila... ale nahlas jsem to raději neřekla.
"Ale žádný strach, při C misi se bojům budeme vyhýbat. Takže, za mnou." pousmála jsem se a vyrazila pryč.
Přesun
(do Tsuki to bude trvat 25 minut, tím pádem to necháme asi na zítra)

"Klamanie jej zrovna nejde" Poviem a zasmejem sa. Schoval som zvitok a šiel som za ňou.
(presun)

(Gomene ja už idem postujte že idem za vami )

*Jooo...takže stařenka...to je ta nejstarší výmluva* pomyslel jsem si a usmál jsem se.Pak jsem jí pečlivě poslouchal.Trochu mě znepokojila zmínka o konfliktech.Nechtěl jsem se dostat do problémů.Hlavně když tohle je naše první společná mise.*Ona nechce aby se nám něco stalo...ale popravdě...já zase nechci aby se stalo něco jí...takže v krajních případech snad budeme mít dovoleno pomoct....hlavně když jich bude "trochu" víc....protože....pokud bychom přišli o senseie...a ještě při naší první misi...co by si o nás pak lidé mysleli...že jsme neschopné malé děti co ani nedokáží pomoct svému sensei....kso...to bych vážně nechtěl...* pomyslel jsem si a vydal jsem se za ní.*Doufám , že se jim budeme vyhýbat* dodal jsem ještě a trochu zrychlil.
(Přesun)

Přišel jsem k bráně a opřel se o zeď. No, uvidíme jestli někdo dorazí. Vlastně je znám jen z fotek, kdo ví kde se toulají.

Pomalu jsem přicházel k bráně rozhlížejíc co se dějě.Měl bych najít ten svůj nobý tým..Až jsem pohledem zavadil o jistého chlápka.Ale..Ale?vytáhl jsem jednu ze tří fotek z kapsy a porovnával ho.To je určitě ten Ser..Seijtoo nebo jak se vlastně jmenuje.Přišel jsem pomalu k němu a fotku kamsi schoval.''Eh,zdravím nejsi ty''Chvilku jsem se odmlčel,abych se neztrapnil při vyslovení jeho jména.''S-seito ne?''

,,No né, kdo se tu ukázal." Podíval jsem se na něho. No, kdo se vlastně ukázal. Jak to jméno bylo pod tou fotkou? Hlava děravá. Podíval jsem se ještě víc a pak jsem ho konečně poznal. ,,Uchiha. No, každopádně jsme teď v jednom týmu a máme misi. Zbytek týmu jsem ještě ani neviděl, takže je to na nás. Mimochodem, Seito Senju."

U jeho příjmení jsem se kapku zarazil.Tak Senju?Zajímavé..''Misi?VLastně jakou misi já o žádné nemám tucha,šel jsem teď náhodou tudy a narazil na tebe..''Řekl jsem trochu nerozvážně a obhlížel se kolem sebe jestli tu není skrytá kamera.

(nemáš skype? xD)

,,No, půjdeme do Takigakure zabojujeme, donutíme je podepsat kapitulaci a je to. Nějaké další otázky?" Podíval jsem se pořádně na něho. ,,Jo a tvoje křestní jméno. Pokud se nepletu Akiyuu?"
(Jasně že mám r-a-d-e-k95 xD)

''Jo..Nepleteš'',řekl jsem bezduše a sledoval ho.Hmm?Tak konečně nějaká pořádná mise?Já věděl že budu mít štěstí.Usmál jsem se a podíval se přez bránu,směrem pryč z Konohy.''Hmm..kdy ,máš v plánu vyrazit?''

Typický Uchiha. Usmál jsem se a podíval se za bránu. ,,Hned teď. Myslím, že na tu misi budeme stačit dva." Pomalu jsem šel ven. ,,Tak jdeme." (přesun)

''Jo..''Snad na ni budeme stačit.Trochu jsem se pousmál a vyrazil přez obrovskou bránu za ním..(přesun)