Hlavní brána

Dobehol som sem v kyuubi móde .
Konoha bola v poriadku .
Mód mi zmizol .
Ja som šiel ďalej až po kým som nedošiel k tráve do ktorej som spadol na chrbát .
Mne stačilo ...
Ale som rád že to dnes takto dopadlo .
Konoha je zasa v poriadku.
Vojna ukončená ...
A ja som dokončil prečo ma sem privolali teraz už len dokončiť čo chcem ja .
Nakoniec som ale vstal a šiel som si sadnúť zasa hore na bránu .
A takto som ostal dávať pozor na Konohu .

Prešiel som cez bránu
(úresun)

Zoskočil som z brány.
Šiel som k strážam z ktorými som sa porozprával .
No ale o normálnych veciach ako to teraz ide a podobne .
Potom som sa prechádzal u brány a proste blízko nej .
Nemal som v pláne ísť do dediny .
Aj keď som ja zabil Reinu , a bránil som konohu stále mi tu teraz niečo chýbalo .
Niekoho s kým by som sa dobre zabavil či naozaj poriadne porozprával .
No nebol som smutný .
Bol som šťastný že som mohol pomôcť .
Preto som sa prechádzal z úsmevom.

Pohledem jsem kontrolovala armádu.
Sedělo k tomu jedno slovo - Stresující.
Hodně stresující. Přebíhala jsem od jednoho konce procesí na druhý a snažila se tu nikoho nenechat.
To jsem tomu dala...
Pak jsem se unaveně postavila před bránu a čekala.

přišel jsem k Rin "jesllsti tam bude Raikage...musíme ho zabít...není jiná možnost jo ?" jemě jsem jí pohladil

"Já vím... Je to složité, ale vím to..." schoulila jsem se do jeho náruče a užívala si tu chvíli bezpečí. Nehodlala jsem ho pustit, dokud všichni nedorazí.

Prišiel som pred bránu.
"Tak som tu. Ak by prišlo na súboj s Everestom-dono rád by som sa zapojil. Ak to teda nie je osobné."

"Ráda bych s ním bojovala sama." šeptla jsem směrem k Tsuchikagemu.
"Ale obávám se, že to nezvládnu, takže pokud se budete chtít zapojit, bude mi ctí bojovat znovu po vašem boku."

Prišiel som bližšie k nim .
"Zdravím ...
Tiahnete do boja ?"

Kývla jsem na pozdrav.
"Sate a jen svým způsobem. Musíme vyřešit malou občanskou válku." ušklíbla jsem se.

Přišli jsme před bránu a uviděli jsme zástupy shinobi. Šli jsme úplně dopředu, tam jsme se zastavili a čekali.

přešel jsem přes bránu a pomalým krokem jsem šel k nim

"Myslím, že už to zvládneme. Tohle je věc, kterou bych ráda vyřešila z velké části sama."
Osobní... Nezvládnu to sama, ale Tsuchikage jako pomoc bude stačit. A samozřejmě Zuko. Nemůžeme prohrát.
"Ale děkuji za nabídku." mírně jsem se uklonila a spatřila Ayame.
Výborně, takže můžeme jít...
"Josh, vyrážíme!" zamířila jsem dopředu a směr Kumogakure.

(Přesun)

Ja som sa len žiarivo usmial a šiel som sa ďalej prechádzať .
No vydal som sa do konohy.
Smerom do ulíc.
(presun)

Šli jsme s nimi. (přesun)

taky jsem šel s nima

(Presun.)

Prešiel som cez bránu na konci celej armády, ale neprekážalo mi to. Do boja som sa zapojiť neplánoval, pretože proti Raikagemu som nemal šancu.
(Presun.)

Přišel jsem k bráně s Knihovníkama a čekáme na zbytek Iwy který se zde pomalu sjednocuje...

"Tak IWA se vrací..." řekl jsem nijům... "Vojna je však pořád... akorát již naše jednotky budou provádět útoky z Iwy....neboť to vypadá,že to bude na dýl a že jen tak neskončí a být stále v konoze je velice ekonomicky náročné...."
pak jsem se otočil pokynul Strážcúm... a celá kolona nijů se rozpochodovala do Iwy...

seděl jsem na větvi jednoh ostromu a měl jsem krásný výhled na hlavní bránu
takže Reina, zemřela

Společně s mými ANBU jsem se zastavil u brány. Otočil jsem se a pohlédl na monumenty Hokage.
ANBU 1
"Danzou-sama?"
ANBU 2
"...."
"To nic, jdeme." otočil jsem se a vydal jsem se, oprající se o hůl, na těžkou misi. Popravdě, netušil jsem, jestli se tady ještě někdy ukážu.

sledoval jsem Danzoua a prohlížel jsem si ho

proběhl jsem hlavní bránou tak že byla vidět pouze šmouha