Hlavní brána

Všimla jsem si Akiho a rozeběhla se za ním. "Proboha jsi v pořádku? Co se stalo?!" chytila jsem ho za ruku a vyděšeně na něj koukala.

Musel jsem se vrátit zpátky, protože beze stopy zmizel.
Zamířil jsem přímo k velitelství.

Byakuuganem jsem pátrala po Akim.
"Je v pořádku, kousek odtud... Všechno je v pořádku..." tiše jsem se ho snažila uklidnit, ale spíš se mi zdálo, že mne ani nepoznává... A to mě děsilo.
Pomohla jsem mu se posadit a objala ho.
Z celého mého těla se začala šířit smaragdová chakra.
Vyléčila i nejmenší oděrky a doplnila chakru.
Nechtělo se mi se odtáhnout, ale věděla jsem, že musím.
Mírně jsem se na něj pousmála a čekala, co řekne.

Hnev ma prešiel a ukludnil som sa.
"Bol to môj otec....a skoro ma zabil nechcem si predstaviť čo bi spravil s Akim"
Pozrel som sa na Shijin
"Ďakujem ti"
Síce som ju moc jasne nevidel ale vedel som že je to ona

Sledovala jsem ho tím smutným pohledem, naštěstí na Byakuuganu to nebylo tolik vidět. Nechtěla jsem, aby věděl, o čem přemýšlím. O čem pořád přemýšlím.
Jsem prostě beznadějný případ... Nedokážu se poučit.
"Je v pořádku." odvětila jsem tiše.
"A ty jsi dost silný. Přílišná síla přináší i velké problémy, takhle je to mnohem lepší, i když věřím, že jednou budeš silnější než tvůj otec."

Jestřáb přistál kousek od Akiho i se mnou, protože jsem na něm spala.

"Chakru môjho otca poznám a aj jeho hlas a on nemal ani chakru ani hlas ako MADARA"
Postavil som sa a objal Shijin

Trochu mne to překvapilo, ale nechala jsem se.
Místo plánovaného odporu jsem mu nakonec obtočila ruce okolo krku.
"Už na tom nezáleží... Dopadlo to dobře." pousmála jsem se.

HLavu som mal položenú na jej rameni a premýšlal som čo sa za tie roky stalo.
(Idem na PSP)

Shi nepřátelsky zavrčela. Jdeme. Vyšvihla jsem se na její hřbet. Zamířili jsme zpět do vesnice.

Ehm, radšej sa pôjdem pozrieť na veliteľstvo. Možno tam majú Reinine telo.
Obchádzal som mŕtve telá a išiel priamo na veliteľstvo.
(Presun.)

(Na PSP a klidně si tu zůstaneš stát XD No ty jsi )

Nevěděla jsem, co říct. Snad ani nebylo co.
Zůstala jsem stát a přestala počítat minuty.
Takhle bych vydržela věčně... Jenže musím vědět, co se přesně stalo...
Nakonec jsem se odtáhla a věnovala mu téměř nepostřehnutelnou a "téměř" přátelskou pusu na tvář.
"Já se hned vrátím, slibuji. Chci vědět, co se teď bude dít..." vyskočila jsem na hřbet chakrového havrana a rozlétla se směrem, kde jsem tušila nejvíce lidí.

(Přesun)

Siel som za Akiyum.

Otočila jsem ho k sobě čelem. "Prosím uklidni se! Už takhle jsi dost zraněný, nezhoršuj to!!" dlaněmi jsem zvedla jeho tvář, abych mu viděla do očí. "Bude to v pořádku, uvidíš... taky jsem měla tohle v rodině, můj děda Sasori nenáviděl celou mou rodinu a mě by zabil taky! Musíš... já vím, že je to těžké, ale musíš to prostě přijmout a... obrnit se proti tomu. Nic jiného ti nezbývá!" dlaní jsem začala stírat krev i slzy z jeho tváří. "Kdo tě tak zřídil?.. No... že se ptám..." zamračila jsem se.

''N-nic mi není'',šeptl jsem a objal ji.''To jsme to dopadli..''Vymáčkl jsem ze sebe,a setřel si další várku slz.''Je toho dnes na mě moc'',snažil jsem se zadržet slzy,ale nešlo to...''Vlastně jsem se tak zřídil sám'',pokoušel jsem se o úsměv a nepouštěl ji.

Tak tady už mne nikdo nepotřebuje...
Očima jsem kontrolovala armádu Kumo.
Dobře... Tak před budovu.
Byla jsem spokojená. Vypadalo to na konec a my neutrpěli příliš velké ztráty. Krom toho, že jsme ztratili všechnu důvěru a důstojnost.

(Přesun)

Prisiel som ku nemu a chytil ho za rameno. "Si vporiadku?"

Hladila jsem ho po vlasech. "To bude v pořádku... válka je psychickej teror!" lehce jsem ho políbila na špičku nosu. Složila jsem pečetě a začala mu léčit nejhorší zranění. "Musím jít... potřebuji se s Danzoem a ostatními domluvit, co dál..." políbila jsem ho pořádně a lehce se usmála.

''Ano..tak jdi postarám se o sebe'',usmál jsem se a opětoval ji polibek.Pak jsem se pootočil na Nawakiho.''Jo jde to..až na to že mě před chvílý chtěl zabít můj vlastní otec'',šeptl jsem a utřel si slzy,teď už poslední.

"Neviem ci to bol nas otec...pametam si jeho hlas a chakru...ani pomocou sharinganu som ho nepoznal."

Z ničeho nic jsem ztuhl.''A k-kdo to mohl být?Vypadal stejně,jeho síla byla obrovská...''Šeptl jsem a opřel se o strom.Podíval jsem se po očku na jestřába,na kterém spala Roka.Pousmál jsem se a pak se znovu podíval na Nawakiho.

Otocil som sa a uzial som kusky katany a zavolal draka povedal som mu nech pusti slnecnu ziaru na tie dva zlomene kusky ktore sa zvarili doseba a ja som donho vpustil chakru katana ziarela "je hotova a bez ujmi"

Šel jsem směrem k Roce a vyskočil na jestřába.''Půjdu..''Usmál jsem se a vylétl směrem k velitelství.Sakra,kdybych věděl aspoň kde bydlí..Asi ji dnes nechám u sebe.Vzal jsem ji do náručí a položil na opeřený jestřábův ocas.Zamotal ji,tak aby ji bylo teplo..

Katanu som si zalozil a sadol som si na branu pricom som pozoroval miesto kde zmizol

Přišel jsem s poslední skupinou nindžů a hned jsem se vydal do velitelství,...