Nemocnice

"Hmm..." vydala jsem ze sebe a sedla si na zem. "Hideo?!!" vykuleně jsem zírala na Hidea. Pak jsem se vesele usmála. "Ahoj!" pozdravila jsem ho. *Huf... nic mu není...*pomyslela jsem si. *Mu... tys ho pustil....nebo...* podivala jsem se na Hidea. *utekl?* napadlo mě. Přitom jsem se přestala usmívat.

"Ryu ty jsi nech take osetrit zraneni a ty Hideo taky. Je nacase aby jste odtud zmizely dokud je cas." Podival jsem se na ne jelikoz jsem predpokladal ze se tak stane uz brzy zazijeme to nejhorsi.

Otočil som sa na Jaya a potom už len miernym úsmevom som pozrel do zeme Nenechám ťa ísť samého... pomyslel som si a povedal "Tak ideme?" moja otázka bola položene Ryu, Hideovi a Ongaku...

//a pre zaujímavosť Hieo nemocnica neexituje už sú tu len provizórne stany

Pomalu jsem si zase stoupla a kývla. "Uhm... to já asi také..." kývla jsem a usmála jsem se. "Jsem ráda, že se ti nic nestalo." hlesla jsem. Najednou jsem v srdci ucítila prázdnotu. *Je to kvůli Muovi?* ptala jsem se sama sebe. Přitom jsem se stále usmívala a nenechala nic znát. Chii-chan jsem měla u sebe a položila jsem si ji na rameno. "Uhm... jdeme..." kývla jsem na toho Kaita.

Vysel jsem Pred stan kousl jsem se do prstu a udelal pecete na : Kuchiyose no Jutsu - technika přivolání (orel poustevnik)

V oblaku bileho koure se objevil Giro a ja ne nem seskocil jsem znej.
"Giro vem je do vrcholku k jeskynim. Tam by mela byt Mitsuki a ukazat jim cestu do bezpecne casti jeskyni."
Jayi ale vis ze potom nebudu schopen ti pomoct pri boji?! Vis ze jedam tezke se dostat.
"Giro vim a jsem si toho vedom. Jenom ze na tehle muze zaviset prziti Suny oni jsou jeji budouci generace a jeji budoucnost samotna."
Giro uz mlcel bylo mu jasne ze mam pravdu.
"Vim ze to co povas chci je tezke. Vim jak se citite ale je to nezbytne. Vy jste budoucnost. A ja pouha pritomnost. Znam pocity jake mate kdyz clovek chce povas aby jste odesly do bezpeci a jini bojovaly.Vim jak je to tezke vim co citite ale je to opravdu nezbytne.Ale take dulezite na vas muze zaviset preziti Sunu ale take v budoucnu jeji ochrana." Podival jsem se na ne pohledem ze vim o cem mluvim ale taky dost takovym ktery by je mel prinutit respektovat ma slova.

Znovu jsem Hidea objala tentokrát zezadu. Přestaň nikam nejdeš! Sotva ses vrátil chceš snad aby tě zabili? Já teda ne! Držela jsem ho pevně a nehodlala pustit.

Nezvyčajne som prikývol a rukou naznačil že ideme...Sadol som si na Gira a neudržala sa mi tá pripomienka v ústach..."Dúfam že vieš lietať neže nás zabiješ skôr ako ti z Rinneganom..." zasmial som sa a čakal na ostatných...

Chytl jsem Hidea za limec a rekl mu a podival se mu zprima do oci: "Ty idi*te To chces opustit Ryu? A kdo ji tam bude chranbit?! Vzpamatujse Hideo Ty A kaito mate za ukol je chranit! Rozumis Sabaku no Hideo! Jwednou mas sanci stat se Kazekagem tak ji ted nezahazuj. V tech horach jsou dost nebezpecne zvirata tak se sakra vzpamatuj. Verim ze je ochranis a proto jdes snima!!" Zmych rukou vyjely 2 Cakrobe bice jeden spoutalhidea dost pevne a druhy jemne omotal Ryu tak aby ji nezranil a oba vynesl na Gira.

"Neboj litat umim akorat se drzte. A doufam ze me nikdo z vas nepoblije nebo si zazijete 180km za hodinu stremhlavy let!" a zacal se smat.

Následovala jsem Kaita a nasedla na Gira. Tak tak jsem se jenom usmála a pozorovala je. Když Hideo, řekl, že chce jít pomáhat, trhla jsem sebou. *Co?!!!* Otočila jsem se na něho. Pak jsem uslyšela zase Ryu-chan a zase se usmála. *Yosh...* uklidněně jsem zařela oči a chytila se Gira.

Vyslechla jsem si co řekl a bezmocně se za ním dívala když odcházel. Zemře ... To jediné mi běželo hlavou. Začala jsem sebou škubat. Jayi pusť mě! Musím jít za ním! Nech mě jít!

"Promin Nemuzu dam na toho pitomce pozor Slibuju. I kdyby me to stalo zivot. "Naznacil jsem Girovi aby se vznesl.Bice jsem prodluzoval tak dlouho az byly Tak vysoko ze Ryu nemohla skocit. Pote zmyzel bic A Giro letel jako o zavod do hor. (presun-Kaito,Ryu,Hikari)

Presun ja

Objevil jsem se spolu s Daichiho tělem a hlavou před nemocnicí.Položil jsem ho opodál,do úkrytu z trosek a sám se vydal do útrob nemocnice.Prošel jsem dveřmi a pohledem si přeměřil přítomné.Už podle jejich vystrašených pohledů,se dalo usoudit že ví,že nejsem na jejich straně.Mlčky jsem přišel k recepční a mile se zeptal,jestli mi nedá největší jehlu co tu mají,s pevnou nití.S aktivovaným sharinganem jsem ji sledoval a čekal co udělá.Po chvilce tiše odkráčela do vedlejší místnosti a donesla mi asi 15 centimetrovou jehlu s pevnější nití.Položila ji na stůl a snažila se uhýbat pohledem.Jenom jsem polohlasně poděkoval,vzal obrovskou jehlu s nití a zmizel z nemocnice..Přišel jsem k Daichimu tělu a sehl se,počemž jsem vytáhl jeho hlavu z pytle a ignoroval jeho nadávky.Přiložil jsem jeho hlavu ke krku,tak rovně jak to šlo,navlékl jehlu na nadměrně velkou niť a zapíchl mu jí do části krku,která patřila k tělu.Po pár sekundách se mi podařilo udělat prví velký a neúhledný steh.Tímto způsobem jsem pokračoval asi další půl hodiny,dokud to nebylo celé kolem dokola.Chvíli jsem se rozmýšlel a udělal ještě jedno kolo,aby to co nejvíce drželo a aby se poučil pro příště.Poté,co jsem udělal na konci uzel,jsem jehlu odhodil co nejdále a postavil se na nohy.Pohlédl jsem na něj z vrchu a čekal co udělá.''Jsi idiot''

"Já jsem idiot ?! ty jsi idiot ?! co ti tak trvalo ?!" začal jsem po něm ječet "A kde máš moje meče BAKA ?!"

''meče?''Odpověděl jsem stroze a zamyslel se.Nejsem tak dobrý v taijutsu..Nemá cenu si je nechávat.zajel jsem rukou pod plášť a vytáhl je.''Zachránil jsem tě..Pamatuj si to'',ušklíbl jsem se a hodil mu je na hlavu,jelikož ještě ležel.''Vůbec..Na jaké jsi momentálně straně?''Řekl jsem a pousmál se.Další kdo by se mi mohl hodit..Jeden nesmrtelný druhý s krví.

"Na ničí...ehm..a promin za ten plášť" i když je měl jak je měl udělaly mu do pláště díru "Jojo...jsem tvým dlužníkem..bla bla bla"

S nezájmem jsem se podíval na plášť a zakroutil hlavou.''Kdyby jsi se do ničeo nezapojoval..nedopadl bys tak jak jsi dopadl.Ale je zábava mít mluvící hlavu v pytly.''Řekl jsem pobaveně.''Co bys plánoval teď?''Řekl jsem a porozhlédl se.

"Hmmm....nejprve nechat srust hlavu s tělem...potom asi dlouhou dovolenou...a nějakou hezkou holku na pár nocí"

''Slepu a blbou'',utrousil jsem tiše a sundal si plášť,který zakrýval světle šedé tričko s krátkými rukávy a znakem uchiha klanu na zádech.''Už je mi k ničemu..Takže asi se půjdu dřív nebo později zapojit na stranu Itami.půjdeš se mnou nebo pryč..Nebo ještě jinak,proti mě?''Řekl jsem s nezájmem v hlase a podíval se svrhu na něj.

"Tse...to tak" zasmál jsem se "No..nevím podle toho co se děje...asi si na chvíli sednu"

''Hmm..Jo to bude lepší nápad..Nikam se mi zatím enchce máme to pod kontrolou..''Podíval jsem se do vzduchu a pousmál se.Co asi tak plánuješ Satake?Posadil jsem se do tureckého sedu naproti němu a se stále aktivovaným sharinganem raději kontroloval blízké okolí.''Ale..ještě tu bude zábava'',řekl jsem víceméně pro sebe a opřel se lokty o zem.

"Kežby...jsi nudný" konstatoval jsem a díval se do nebe