Písečná nemocnice

Pootevřela jsem oči. Moc lidí, moc hluku, moc světla... moc známých lidí, moc známých hlasů! "Ma-mami? Tati?" dívala jsem se z jednoho na druhého. Proč vypadají tak vyděšeně? Zkoumavě jsem si prohlížela třetího člena, kterého jsem neznala.

Po tvářích mi stékali slzy. "Můj bože... holčičko, jak ti je?" hlas mi přeskakoval, ale cítila jsem se... š´tastně, spokojeně...

Oddechl jsem si a lekl se.
Už nikdy neodcházej z domu bez mého nebo mámina souhlasu jasné?!Vyděsila si mě!

''myslím že bude lepší když na ní teď nebudete křičet a vyčítat jí to... času na to bude dost, bohu dík''
pověděl jsem tichým ale uklidňujícím a srozumitelným hlasem

Byla jsem zmatená. Nevěděla jsem kde jsem, co se stalo, proč na mě tak koukají, proč maminka pláče, proč... "Já-já nevím co se stalo..." kuňkla jsem tiše. Asi jsem měla strach z následků.. Sem tam mi blesklo hlavou, nějaký útržek, ale nic z toho nedávalo smysl.

Objal jsem jí.
Už mě fakt neděs až tě propustí půjdeme na zmrzku.

je vidět že si nic nepamatuje ..
''unesl tě zlí pán ale tvá maminka tě zachránila''
pověděl jsem s úsměvem na tváři

Dívala jsem se po všech třech. "Já si ale opravdu nic nepamatuju!" dívala jsem se do bílé přikrývky.

"To nevadí beruško..." pohladila jsem ji po tváři. "Hlavně, že jsi v pořádku!"

''souhlasím''
pověděl jsem a pomalu jsem se posadil
takže hurá zpátky do konohy

"Mami? Kdo je to...?" podívala jsem se na muže. Že bych ho znala a zapomněla...?

''já jsem Taiki''
pověděl jsem s úsměvem
''rád tě poznávám Amayo-chan''

"Mě taky.. já tě znám?" naklonila jsem hlavu na stranu.

''neznáš...''
pověděl jsem

"A co tu děláš?" zamrkala jsem.

''no... pomohl jsem tvé mamince tě sem odnést a pak jsem tu s tebou zůstal... ani nevím proč'' pověděl jsem a usmál jsem se

"Aha..." usmála jsem se.

''tak se tedy měj''
položil jsem jí ruku na hlavu a usmál jsem se na ní

"Počkej, přece teď neodejdeš..." otočila jsem se k němu s úsměvem.

''rušil bych vám akorát rodinou chvíli''

"Ale no tak..." pousmála jsem se.

''no...''
podíval jsem se na Amayo a usmál jsem se
''tak dobře''

"Hraješ hry?" přivřela jsem spiklenecky oči.

''občas si rád nějakou zahraji, takže ano''

"Já hraju kloboučku hop! Nejradši hraju s Kisukem, ale on tu dlouho nebyl... hraješ kloboučku hop?" naklonila jsem hlavu na stranu.