Písečná knihovna

Výpůjčné:
D: 10 ryo
C: 20 ryo
B: 40 ryo

Pro všechny platí:
Genin se může naučit: E, D, C (Bez elementu)
Chuunin: E, D, C, B, A (jeden element)
Jounin: E, D, C, B, A, S (dva elementy)
Kage, třída S: E, D, C, B, A, S (tři maximálně čtyři elementy)


D techniky

Spoiler:

C techniky

Spoiler:

B techniky

Spoiler:

Vešla jsem do knihovny. Ovanul mě pach jakéhosi stáří jenž skýtali staré knihy pečlivě seřazené v poličkách a staré svitky převázané červenou stužkou. Ty novější byly seřazené přímo přede mnou, akorát čekali, až si je někdo půjčí, přečte a naučí se z nich to, co potřebuje.
"Pff.." Odfrkla jsem si, až mi blonďatá ofinka vyletěla vysoko nad hlavu. "Když už jsi se dobrovolně přihlásila, že se budeš o knihovnu starat měla by si to plnit. Takže do práce.." Tleskla jsem rukama a vzala do ruky malé košťátko. Snažila jsem se pouklízet ten nepořádek.
Na stole jsem našla nějakou knížku. Asi musela vypadnout, nebo jí někdo zapomněl zařadit.
"Hmm.. B.. B.." Bloudila jsem regálami, až jsem konečně našla ono písmenko. Našla jsem volné místo, bohužel bylo moc vysoko, tak jsem si musela stoupnout na žebřík.
Nesnáším svou výšku! Trpce jsem se ušklíbla a setřela z poličky prach, který přímo bil do očí. Slezla jsem z žebříku a poté ho uklidila. Založila jsem ruce v bok a usmála jsem se.
"Výborně zase čisto.." Přišla jsem ke stolu a zahleděla se na ony svitky, které mi dala PiliKKa. Neodolala jsem a musela jsem do nich nahlédnout. Upoutali mě hlavně ty dva s těmi větrnými technikami.
Pili říkala, že si mohu svitky půjčovat zadarmo, tak proč to nevyužít.. Usmála jsem se. Možná, že to nebyl zase tak špatný nápad pracovat zde dobrovolně.
Nakonec jsem k těm dvoum svitkům přidala ještě svitek s technikou
Doton: Dochū Eigyo no Jutsu a byla jsem spokojená. Vzala jsem do ruky tužku a na kousek papírku jsem napsala všechny mnou vypůjčené svitky.
Po chvilce jsem neměla co dělat, tak jsem si řekla, že tu knihovnu trošku prozkoukám. PiliKKa by se zde měla za chvilku objevit, tak ať se do té doby neunudím k smrti.

Vešla jsem do budovy. Očima jsme projela dostupné místo, ale známou roztomilou tvář mojí studentky jsem nikde neviděla. "Yoko?" houkla jsem do ticha.

šel jsem za ní, nikdy jsem tady nebyl. Zajímavé místo.

Zaslechla jsem důvěrně známý hlas PiliKKy a tak jsem ze sebe setřepala pár knížek, jelikož před chvílí jsem zakopla o jednu poličku a nešťastnou náhodou se na mě sesypal celý regál.
Šikovnost se pozná.. Pomyslela jsem si ironicky a vykoukla zpoza rohu. Uviděla jsem známou tvář černovlásky a vedle ní neznámého chlapce.

"Cos dělala?" zasmála jsem se a sundala jendu z knih z její hlavy. "Umm vy se vlastně neznáte že?" podívala jsem se na oba. "Yo tohle je Dom, Dome moje studentka Yoko! No... jaký je tvůj element?" otočila jsem se na Doma.

"Ahoj." usmál jsem se na Yoko a podal já ruku.
"Blesk." odpovím Kazekage.
(Pili gomen, ale jdu spát mám zítra od sedmi školu Dobrou :-*)

"Jen menší nehoda.." Zašklebila jsem se výmluvně a pak jsem se podívala na chlapce.
"Těší mě.." Stiksla jsem mu ruku a pak se zamyslela. "Asi si chceš půjčit nějakou techniku, že? A blesk? Myslím, že jsem zde viděla nějaký svitek" Řekla jsem a otočila jsem se.

"Hmmm jako já..." pousmála jsem se, ale pak se zamračila. "Ale to bude dost těžké... málo technik, co by ses mohl naučit.... já bych ti doporučovala Shunshin no jutsu, to se hodí vždycky! A možná, že by bylo lepší naučit se nějakou větrnou techniku.. ty se hodí v Suně víc! Ale je to na tobě... Yoko ti potom poradí, co a jak, zná to tu lépe něž já!" přemýšlela jsem nahlas.

"Ráda ti poradím.." Usmála jsem se, ale pak jsem zvážněla a podívala se na PiliKKu. "Hledala jsem zjistit něco o tom Shukakovi, ale nikde není ani zmíňka, že by nějaké tajné spisy?" Zeptala jsem se.

Yoko Ayme napsal:"Ráda ti poradím.." Usmála jsem se, ale pak jsem zvážněla a podívala se na PiliKKu. "Hledala jsem zjistit něco o tom Shukakovi, ale nikde není ani zmíňka, že by nějaké tajné spisy?" Zeptala jsem se.

"Skoro!" přikývla jsem vážně. Z kapsy u kalhot jsem vyndala klíč a odešla do zadní části knihovny. Chvilku jsme zírala na řádku starých knih až jsme jednu vyndala. Obraz vedle police se pohnul a otevřel. Nahlédla jsem dovnitř a vyndala pár svitků. "Je to historie naší vesnice... musíme k ní chovat úctu!" usmála jsem se a odfoukla ze svitků prah, podala jsem je Yo. "Já se jdu ještě podívat! Zatím si to prostuduj!" kývla jsme a vydala se na druhou část knihovny.

Jen jsem se usmál na Yoko. Milá. pomyslím si.
"Ty Yoko, a budeš mít čas, mohli by jsme si společně zatrénovat a ty by jsi mi mohla ukázat nějaké techniky a tak. Co ty na to?" vyčkával jsem na její odpověď.

"Hai" Kývla jsem na PiliKKu a když jsem vedle sebe zaslechla hlas odtrhla jsem pohled od zavřeného svitku, ležícímu v mých rukou a podívala jsem se na Doma.
"Určitě můžeme jít. Jen si musím prostudovat pár svitků a ukázat ti techniky? Umím převážně větrné, tak pokud se je chceš naučit mile ráda ti s tím pomůžu" Usmála jsem se a rozevřela starý oprýskaný svitek. Zřejmě hodně vzácný. Tak honem do studování. Vážně zábava... Podepřela jsem si rukou hlavu a očima přejel po prvních řádcích.

"Obecné shrnutí o Bijuu" Přečetla jsem v duchu nadpis a četla dál.
"Bijuu se dají rozdělit do devíti úrovní. Každý z nich má neuvěřitelné
množství chakry, která z nich dělá bojové bestie tak silné,
že jedinou možností, jak je zkrotit, je zapečetit je.." Četla jsem dál a přemýšelela. Byly tam popsaní ostatní bijuu kromě Shukakiho. Bylo to divné, ale našla jsem ho jako posledního. Byly tam oněm napsány jen základní informace, kteér jsem jen rychle, aniž bych se nad nimi pozastavila přečetla. Po chvilce jsem zjistila, že svitek končí, tak jsem ho odložila stranou a spovzdechem jsem rozevřela další. Vypadalo to, že nebyl tak starý jako ten předchozí. Zalapala jsem po dechu. Spisy Kazekageho-sama! Rychle jsem se zahleděla na první řádky. Nejdříve tam byla popsaná historie Suny a jak to, že vlastně Shukaku zaútočil na vesnici. Ty příběhy jsem znala, tak jsem rychle pokračovala dál. Zarazili mě další řádky.
"Jelikož jsem jinchuuriky a mám v sobě Shukakku, chtěl bych říci co vše obnáší být tímto jinchuurikim. Získáte od Shukakiho jisté schopnosti. Ovládat písek, který vás bude chránit a budete tak schopni ovládat veškerá písečná jutsu. Nevím jestli to je výhoda, nebo nevýhoda. Na každém jinchuurikim je něco jiného, každé toto spojení je rozdílné.
Jelikož každý má svou vlastní ctižádost, svou vlastní vůli. Je jen na vás jak toho využijete..." Četla jsem dál, kde byly dopodrobna popsány techniky a stavy, kdy se démon pokusil Kazekageho ovládnout. Četla jsem rychle a přitom jsme se snažila všechny informace vstřebat. Upoutal mě poslední odstavec.
"Chtěl jsem tyto informace předat nové generaci, jelikož sám nevím jak dlouze zde budu. Na světě budou existovat další jinchuuriky a tak jim chci předat tyto informace o Shukakovi a vlastně i o pocitech Jinchuurikiho. Je jedno jak silného máte démona. Démon i jeho uživatel musí dospět společně. Musí si na sebe zvykat a vzájemně si poskytovat sílu. Nesnažte se démona ovládnout. Pokuste se s ním splynout, vyslechnout jeho myšlenky, komunikovat s ním. Protože to je ta jediná správná cesta jak dosáhnout toho, co od démona očekáváte. Ale pamatujte si. Život jinchuurikio nebude nikdy snadný a tak se nesnažte o to získat veškerou démonovu sílu. Mohlo by vás to i zabít.. "
Svitek pokračoval, ale už tam nebyly tak důležité informace. Přehrávala jsem si všechny věty v hlavě. Bylo to zvláštní.
Zavřela jsem svitek a porozhlédla jsem se. Chtěla jsem najít PiliKKu. Potřebuji si vyzkoušet, jestli je pravda to, co Kazekage-sama trvdil...

"Pili-chii?" Zeptala jsem se černovlásky. "Svitky jsem si přečetla a potřebuji nad tím trošku popřemýšlet. A také si chci něco ověřit.." Kývla jsem na nepřítomně vyhlížející PiliKKu. Nechtěla jsem jí rušit od práce, tak jsem přešla až ke dveřím. Potichu je otevřela a zmizela za nimi.

Seděl jsem u stolu a pročítal si nějaké ty knihy. Pak jsem našel jednu, kde se psalo o technice Magen: Kokoni Arazu no Jutsu. S chutí se do toto začetl.
(pak mi Pili odečti pls 20 ryo)

Spěšně jsem usoudil, že je dost učení a že bych se měl odreagovat. Zaklapl jse knihu a odešel do ulice.

Vešla jsem do budovy a zavřela za sebou dveře. V místnosti panovalo příjemné ticho. Rozešla jsem se do jednoho z oddělení a našla hledaný svitek. Sedla jsem si s ním do křesla a začala ho zkoumat.

Stojím v tieni regálu s maskou na tvári. Na chrbte mám pripevnené tanto a pozorujem knižnicu. Načúvam tomu tichu, prekrásnemu tichu, ktoré v miestnosti vládne. Konečne som na mieste, ktoré tak milujem, knižnica, najtichšie miesto na svete. Kníh sa však nedotýkam, je pravdou, že mám svojej rukavice, ale stále ich nechytám. Nechcem narušiť to ticho, ktoré vládne v miestnosti a zároveň na seba nechcem upozorniť. Som predsa jeden z ninjov, o ktorých nevie ani rada dediny, nieto ešte, aby sa o mne dozvedeli ľudia z knižnice. Aj keď by im pravdepodobne napadlo len to, že som ďalší z tých Anbu, ktorí sa snažia byť nenápadní.

Na dnes už mám toho ticha dosť. S úľavou som sa ešte pozrel na knižnicu a zároveň spravil pečate. Po ich dokončení som zmizol.
(Presun)

Vešla jsem do budovy a odemkla si. Rozsvítila jsme světlo a rozešla se k jednomu regálu. Našla jsem hledaný svitek a posadila se s ním k jednomu ze stoků. Fumi se stočil do klubíčka na mém klíně a klidně usnul, zatím co já začala svitek s techikou Raiton: Hiraishin pilně studovat.

Přišel sem ke knihovně.
"Tak deme se učit"

Dorazila jsem do knihovny a počkala tam na ostatní. Mezitím jsem se porozhlédla, vevnitř byla knihovna v pořádku, ale nás čekala mnohem jiná práce. "Tudy.." Dodala jsem a vykročila za jednu z vysokých "skříní".
Zalovila jsem v kapse a vytáhla klíčky, načež jsem otevřela velké dveře vedoucí do podzemí. Panovalo tam jakési přítmí, ale dalo se to zvládnout. Stoupla jsem si na první schod a pode mnou čněla halda kamenů. I vstup byl kompletně zasypán.
"Tak, tady to je. Svitky jsou ještě hlouběji, ale ani se tam nemáme jak dostat. Párkrát jsem to zkoušela, ale zvedneš jeden kámen a svalí se na jeho místo dalších dvacet. Musíme postupovat opatrně.." Dodala jsem. "Není to lehká práce"

Vešli jsme do knihovny a následovali Yo. Podívala jsem se pod sebe. ,,Je tu docela tma.''