Ulice Sunagakure

Ptáček začal být docela neklidný a bylo to na něm hodně poznat.

vzal jsem si to samé co ona abych nebyl moc vybíraví.
Poté jsem za nás oba zaplatil
"kdysi jsem četl o královně Danga .. Anko se jmenovala, prý jednou vyjedla celý obchod !" pousmál jsem se
"byla v oboru danga nejznalejší člověk, ochutnala snad všechny druhy"

Otočila jsem se na Daisukeho a usmála se.
"He? Královna Danga? Sugoi!" Usmála jsem se a vyšla ven, kde jsme si vyhlédla nejbližší lavičku.
Otočila jsem se na ptáčka, co létal pořád s námi. Prohlédla jsem si ho. Tendashi, do čeho jsi se tam zapletl?!
Mé černé myšlenky opět vypluly na povrch a úsměv mi ze rtů vymizel. Kam zmizel všechen optimismus? To bych taky ráda věděla.

co ten pitomec sakra provádí ? řekl jsem si při pohledu na toho létajícího otravu
"neboj se, určitě se vrátí v pořádku, je moc hloupej na to aby umřel" pousmál jsem se

Ptáček se najednou nemohl hýbat což znamenalo,že jsem zřejmě spoutaný nebo chycený.

"No, o tom bych pochybovala.." Řekla jsem a musela popřemýšlet o všem, co udělal. A když jsem si to všechno složila dohromady.
"Já.. Musím ho vyhlásit nukeninem.." Řekla jsem Daisukemu. "Musím napsat do ostatních vesnic, pokud ho napadne nějaká blbost a zjistí se, že ještě není nukenin.. Nevím, co se stane.." Řekla jsem. Problémy se na mě hrnuly z každé strany a já netušila, jak to zvládnu.
"Budu muset do kanclu a.." Odmlčela jsem se a všimla si ptáčka.

Ptáček se uvolnil a vzal papír a zobákem a napsal:
na papíře

Spoiler:

"no dobře, jak myslíš, asi to tak bude lepší" podíval jsem se na opeřence, který se rozplácl o zem jelikož se nemohl hýbat
"zajímavé to stvoření"
vydal jsem se napřed do kanceláře

Přečetla jsem si slova a zaťala ruce v pěst.
Dělá si ze mě srandu? Napadnout Tsuchikageho?! To překročilo všechny hranice, omlouvám se Tendashi, ale nedal jsi mi na výběr..
"Omlouvám se Daisuke, pokud chceš, pojď se mnou, musím okamžitě poslat dopis do Iwy.." Řekla jsem a vstala. Pak jsem zamířial ke kanceláři.
(Přesun)

"Já jsem Hokage, saké ti opravdu nedám." zatvářil jsem se přísně. Uviděl jsem nějakou starší paní.
"Obaasan, nevíte prosím, kde bydlí Yoko Ayme?"
Babička zřejmě neslyšela a naklonila se ke mě blíž.
"OBAASAN! NEVÍTE, KDE BYDLÍ YOKO AYME!?"
Babička
"Jo, tamhle bydlí panáčku, nejsem tak hluchá, nemusíš řvát." řekla třaslavým hlasem a šla někam pryč.

podíval jsem se na Clouda.
"Hm, tak jdem támhle."

Cloud

''Achjo..'',smutně jsem vzdychl a vyndal vlašku s čistou vodou.''A já mám na něj takovou chuť'',zamrkal jsem na Assasina,ale zatvářil se velmi přísně...''dobře,dobře dám si tu vodu..'',dodal jsem a šel za ním.

šla jsem ulicí a nic jsem nedělala

Jdu po ulici a ptám se kde je Yoko sama.Jeden mi řekl,že bude zřejmě trénovat.
Šel jsem do trénovací haly.(přesun)

Pobehoval po ulici a hladal to dievča.Zastavil sa pri jednom dievčati a spýtal sa: "Ty si Akasuna no Ai"Spýta sa jej.

Dívala jsem se na toho kluka jak na debila.Ne nejsemzalhala jsem a začala jsem se tlemit

"Ok,takže si."Schmatol ju a presunul sa s ňou pred bránu.

Kráčela jsem po ulicích nově postavené Suny a stále se usmívala. Byla jsem šťastná, že Suna zase stojí a musím za to Pilice poděkovat. Chtěla jsem se vydat k domu rodiny Akasuna, ale nakonec jsem si to rozmyslela. Je pozdě a já teď nechci PiliKKu budit, takže tam kdyžtak později vlezu oknem. Otočila jsem se a vydala se do tréninkových místností. Vzpomněla jsem si na slova Naruta, tehdy na monumentech.
Ochránit a pomáhat.. Budu se snažit, splnit si své sny.. Ale nebude to lehké, Yosh, jde se trénovat.. Zazubila jsem se a pak rázně vykročila pryč.
(Přesun)

Prešiel som do ulíc kde som mal v pláne počkať než sa dostaví Roka .

Došla jsem za Narutem.
"Tak, co teď? " tázavě jsem se na něj pdívala.
"Vypadá to, že je to tu už úplně v pořádku. A musím uznat, že i pěkné, " dodala jsem po chvíli.

Procházeli jsme se ulicí. Rozhlížela jsem se. Bylo to dlouho, co jsme tady byli. A poprvé, co jsme tady v míru. Pěkná vesnice. Poznamenala jsem. Stejně hezká, jako ze vzduchu. Prohlásila Shi jízlivě. Asi chtěla něco dodat, ale najednou se zarazila a pak se rozeběhla někam pryč. Podívala jsem se směrem, kterým běžela a hned mi to bylo jasný. Ten fanatický výraz v její tváři, když spatřila někoho, kdo bude ochotný se s ní mazlit. Tygřice prudce zabrzdila a s rozmarným výrazem se zadívala na Naruta a Roku.

"Jé, Shirayuki- hime, tebe jsem dlouho neviděla," usmála jsem se na ní a začala jsem jí hladit. " Copak tady děláte, zase doprovázíte přítele?" zvědavě jsem se na ní podívala, ale dál jsem hladila její hebkou srst.

Shi začala hlasitě vrnět, neshopna odpovědět. ,,Ne. Jen jsme na návštěvě.'' S úsměvem jsem k nim přišla. ,,Zdravím.''

"Zdravím ... "
Usmial som sa a pozrel som smerom na všetkých lebo som bol v zadu .
"Inak nevieš náhodou či tu je Kazekage ?"

,,Netuším.'' Podívala jsem se na Naruta a široce jsem se usmála. ,,A co se přivádí vás?''

Chikako na mém rameni se na Shi nedůvěřivě dívala, ale nakonec se uklidnila a podívala se na Ayame.
"Pěkný den přeju."
I já jsem se na ní otočila. "Taky zdravím," usmála jsem se.