Treningová místnost.

First topic message reminder :

akademie-chuunin.

"Tsukikage mi zachránil život, když Reina ponechala jeho vesnici alianci a mne probodli Kusanagim." podívala jsem se k nebi a očima mapovala hvězdy.
"Staral se o mne a byla ode mne zrada to skončit, ale byl to.. Byl to dluh a přelud. Krásný přelud, to uznávám, no... Poruč srdci a uvidíme, jestli tě poslechne." pousmála jsem se
"Na síle záleží, jen když máš co chránit. Ty jsi silný." položila jsem mu ruku na hruď a cítila, jak mu buší srdce.
"A právě tady. To je také potřeba nejvíce a proto jsi pravý a silný shinobi. Možná jsou silnější, ale to s sebou přináší i svá rizika a já už prostě... Miluju tebe."

Posledné slová ma uplne dorazili bol som štastný velmi štastný."Arigato aj ja teba a moc a nidky o teba nechcem prísť nech sa deje čokolvek položím za reba aj život".Vspriamil som sa podišiel k nej jednu ruku jej dal za hlavu a začal ju nežne bozkávať.

Překvapilo mne to, ale zároveň mi v té chvíli bylo, jako kdyby mi tělem projel blesk.
Zachvěla jsem se a opětovala polibky. Pak jsem mu ruce obtočila okolo krku, no uprostřed pohybu jsem se zarazila a mírně odtáhla.
"Můžu... Můžu se tě už dotýkat?" věděla jsem, že kupříkladu co se té jizvy týče mi to svým způsobem zakázal.

"Heh ale áno možeš len prosím nie mojej jazvy lebo na to som dosť háklivý".Usmial som sa."Rin a aké su tvoje plány do buducna"?Pozrel som sa hore na šiernu oblohu bolo to pekné príjemne tu snou tako sedeť a konečne sa o niečom inom rozprávať než o tréningu.

"Budoucnost..." povzdechla jsem.
"Ještě je ve hvězdách. Přála bych si, aby naše vesnice byla jako za časů Čtvrtého Raikage prosperující a vážená. Dosáhnout jeho úrovně, možná ho i překonat. Zůstat s tebou..." pokrčila jsem rameny. "Můžu mít tolik přání vždy se bát jak málo jich dokážu vyplnit."

(Proč mi prosím neodpovídáš na PM? )

Pozrel som na nu."Rin uvidiš si mladá a dobra spolu s celou vesnicou a snimi dobrími ludmi to všetci dotiahneme daleko ver mi" usmial som sa na nu."Si dobrá Raikage a bude to len a len lepšie".
(Jéj prepáč asi mam plny archív a zabudol som na ot hned idem sa pozreť prepáč)

(Dobré, dobré, jen už jsem měla končit před hodinou a jestli mne máma nachytá i dnes, neskončí to dobře XD Musím, ale ještě tě chci vidět XD )

"Arigato." teď už jsem neváhala a dokončila ten předchozí pohyb - obtočila jsem mu ruce kolem krku. Přitom jsem spojila naše rty v delším polibku. Připadalo mi, že ani nepotřebuji dýchat.

Bol som nesmierne rád ako sa to vyvynulo ked som s i to rpedstavil pred 2 dnami bolo to uplne ináč chytil som ju okolo ramien a pokračoval snou v bozkávaní.

Nechtěla jsem na něj spěchat, no nedalo mi to a zapojila jsem i jazyk.
Levou ruku jsem měla pořád položenou okolo jeho krku, pravou jsem mu jemně pročesávala vlasy.

Nevedel som ako mám na ot zareagovať no dnešok mi bol celkom jedno tak som zapojil jazyk aj ja a bol to krásny pocit aký som myslel že v živote nepocítim bol som moc štastný ešte viac som si ju priblížil k sebe a nechcel prestať nezničiť už nikdy tento monment lebo som vedel že od zajtra ma bude čakať pilná práca.

Odtáhla jsem se až když jsem se nutně potřebovala nadechnout.

Videl som že si položila hlavu na moje rameno nechcel som nič hovoriť popravde som toho dneska povedal dosť pozrel som sa hore oblohu a sledoval hviezdy.A haldal tie najjasnešie čičio ahao konečne si pripádam ako vták ktorý bol pustený skiletky nechcelo sa mi ani tomu veriť čo všetko sa može stať behom pár dní koenčne sa cítim dobre no nesmiem zanedbávať svoje povinosti lenže ked ja som taký štastný pozrel som sa Rin ktorá ani nevime ako no zaspala.Usmial som sa a pomali sa zdvihol dal som si ju na ruky a šiel ju odniesť do jej izbi.
(presun)

Dorazil som sem no nikoho som nevidel tak som vyrazil do kancelárie
(presun)

Prišiel som sem zastavil sa a torchu sa ponaťahoval."Jáj jak som si mohol takto prispať no nič musím to dobehnuť".Dal som si dole opať bluzu a tričko vyzliekol kedže som bol tak zvyknutý trénovať.Konečne som bol pripravený a tak na rozohriatie som si dal malu rozvičku na taijutsu potom som podišiel k stromu kde som včera hádzal kunaie a Fuuma shuriken.Vytiahol som to zo stromu ktorý ležal na zemi a schoval si to potom som vy tiahol shurikeny a zbadla od seba celkom dosť daleko.Rozbehol som sa vyskočil a začal hádzať ako som dopadol na zem obzrel som sa a všetkých 6 cielov som trafil presne."Heh takže som neni na tom najhoršie".Vytiahol som jeden svitok opať si ho prečítal a začal skladať pečate."Ked to budem takto pomali skladať tak nemám šancu to nikdy použiť".Opať ako včera som položil ruky na zem v zemi sa urobila o niečo vačšia trhlina no stále nič ale vobec mi to nevadilo.Začal som to skušať znova a znova.

Dorazil som do miestnosti a videl ako tam zase niečo cvičí a tak som sa ozval "Hej Isas ukážem ti moje najlepšie Ninjutsu" pousmial som sa a čakal čo odpovie

"Hm myslím že by si mi zo začiatku mohol aj vykať!"Bol som mladý ale post jounina som bral vážne a myslím že aj on mohol."Pozrem sa na to jutsu niekedy inokedy dobre".

"Hm bojíte sa že je silné čo tak vyskúšať boj" zasmial sa Ksó síce neviem čo má za element ale za pokus to stojí veď bude možno môj sensei tak by to bolo vhodné skúsiť

Pozrel som sa neho a odfukol si:"A čo s toho budeme mať ked budeme zápasiť?Zistíme že jeden je lepší no možno mal štastie a nabuduce to može byť zase iné".

"Zmerať svoje sily a koniec koncov možno budeme chodiť spolu na misie tak musíme byť tým a tým pozná schopnosti členov" zovrel päsť "A chcem...." zavrel oči "Chcem aby ste videli že som schopný vás poraziť"

Hm pomyslel som si neodbytný no ale taký som bol aj ja usmial som sa."Tak fajn ako myslíš ale také lahké to mať nebudeš".Ryo mi sedel na ramene vytrhol som jedno pierko a poslal ho nech vyletí hore vytiahol som z vrecka koženu šnurku a pripol si ju na krk aj s pierkom chcel som to až ked budem mať tým no možno nebude nakoniec na zahodenie."Tak fajn ked dokážeš toto mierko mi strhnuť z krku tak ťa uznám že si dobri shinobi a staneš sa mojím žiakom budeš somnou plniť rozne misie a naučím ta rozne jutsu ale ver mi šetrilť ta nebudem".Odskočil som na do zadu."Tak ked si pripravený možeme začať".

"Hai, začneme niečim ľahkým" a hodil som Kunai

"Hm a ty skušaš mna?"zasmial som sa "pokial viem mal by som ja teba".V tom ako letel kunai som ho chytil medzi dva prsty no vidím že švih neni zlý ale je čo zlepšiť a hodil som kunai do stromu.

"tak teraz niečo trošičku tahžšie" pousmial sa a rozbehol sa na neho a cestou robil pečate

Nehal som ho tak nech vidím jeho schopnosti popravde mene nešlo o to vychvalovať sa ale aby som vedel či je hoden stať sa mojím žiakom."Hm tak sa predved" a čakal som čo na mna vytiahne.

posledná pečať bola Tiger a silne som sa nadýchol a pri tom som sa ešte usmial