Zasedací místnost

Místnost pouze pro zasedání rady a jiné důležité schůze

Přišel jsem do zasedačky a prohlédl si zasedající. Kde je Daimyo? Bliklo mi hlavou a posadil jsem se na své místo.

Přišel jsem do místnosti a rozhlédl se kolem. Pak mi to docvaklo proč tu jsme. Otočil jsem se na Danza. ,,Můžu otázku. Co se stalo s Assasinem? Byl jsem teď totiž mimo vesnici dlouho."

Dorazil jsem veselým krokem, se svým sborem. Vějířem jsem máchal, abych se osvěžil.
"óoo..přišel jsem pozdě." Posadil jsem se do čela stolu. Tak, jakou medaili, necháme dát Assasinovi? Co na ní vlastně bude?

"Stráže ho našli před bránou, celý jeho čakrový oběh je poškozený a je v kómatu. Byl na misi."odpověděl jsem Seitovi a pozrel na Feudálního pána.

"Oo, vážně?" zrychlil jsem ovívání.
"Chudák Assasin, už podruhé zemřít."

Zaklepala jsem a vešla do místnosti. Připadala jsem si opravdu nepatřičně. Naomi-sensei, co mi to děláte?

"Dobrý den přeji, bylo mi sděleno že se mám dostavit. Omlouvám se za zdržení." pokusila jsem se o menší úsměv.

Připadám si tu jako miminko v domově důchodců herdek...

Co? Tak toho kdo mu to udělal, toho si pak najdu. Pomyslel jsem si jak jsem poslouchal Danzova slova. Pak jsem se posadil na svoje místo a díval se před sebe.

"Jak roztomilé děvče." Zaujatě jsem sledoval Mikomi.
"A ty oči, někdo takový by se mi hodil." podepřel jsem si bradu a znuděně pozoroval ninji z Konohy.

"Už jsme téměř všichni." podíval jsem se na dveře.

Co je na mě kua roztomilého? Nic jsem neřekla, držela jsem úsměv na rtech i když mi trochu zmrznul. Copak si lidi myslí, že se Hyuugové kupují jako domácí mazlíčci? Posadila jsem se na volnou židli a po očku se dívala po lidech, kteří tu byli. Vzpomněla jsem si na slova jistého komika, který by to nazval jako roztomilý spolek kr***nů. A já jsem tu zatím ten největší...

Potěšilo mě zjištění, že jsem nebyla poslední na koho se čekalo. Lehce jsem si oddechla a snažila se trochu uklidnit.

"Téměř ano." rozrazil jsem dveře a naštvaně se posadil, vedle Seita.
"Nazdar, to si ze mě snad dělá srandu." zašeptal jsem mu.

*Zííív* Znuděně jsem zívl.
"Tak? začneme? Mám v sídle hodně práce." Doufám, že se mé ženě, opět neztratila kočka. A taky musím vymyslet, co na ty medaile...Zemřel jako pravý Shinobi? Ne, moc ohrané. poškrábal jsem se na bradě.

,,Zdravíčko Sasuke. No asi ano." Pošeptal jsem mu a lehce se usmál.

"Ano, tak začneme." hodil jsem očkem na Sasukeho.
"Jde o to, že Náš ctěný Hokage, už není schopen služby, jsme v těžkých časech, a nemůžeme si dovolit, mít vesnici bez Hokageho. Musíme zvolit nového."

"A je to tady, chce volbu nového Hokage, Assasin je jeden den mimo, ale v něčem má pravdu." ten starý lišák, doufám, že ho Mikomi zkontroluje. prskl jsem na Seita.

"Nový Hokage?" Tak to opravdu bude chtít medaili.
"Tak koho zvolíme? Měl přece studenty, takový, Yoshiro Uchiha, ten uměl i Senjutsu, jako Jiraiya."

"Assasin je schopen služby, je teď mimo. Určitě se uzdraví, vím to." skousl jsem se do rtu. Celý život, jsem dřel proto, abych se stal Hokage.

,,No co se dá dělat. Pravda vesnice nemůže být bez Hokageho." Řekl jsem směrem k Sasukemu.

"Yoshiro Uchiha, není aktivní jako Ninja, ztratil se. Ano Sasuke, všichni v to věříme, i já." pohlédl jsem na něj.
"Nejde o to, jestli mi věříte, ale.." opřel jsem se o desku stolu a vstal jsem.
"Ale o to, abychom dokázali ochránit Konohu, abychom zabránili tomu, co tady bylo nedávno! Já..já jsem ten, který by měl Konohu ochránit i za cenu života, pokud budou ostatní souhlasit, tak se toho postu ujmu."

"Zajímavé." vějíř jsem položil na stůl.
"Tak zvolíme tebe, jako Hokage." ukázal jsem na Danza volnou rukou.

Cítila jsem, že se mi z toho udělalo poněkud nevolno. Tsuyoshi musí být opravdu nepředstavitelně silný protivník. Tak proč sakra ještě žiju? Ti mrtví byli z mého klanu a já neudělala vůbec nic. A náš Hokage... Je to i moje vina. Jsem vážně velmi, velmi "použitelná".

Poslouchala jsem Danzoua a jeho plamenný proslov. Stočila jsem hlavu tak aby mě neviděl.



Jistota je jistota. Nesouhlasil ten maník až moc ochotně?

"To se mi nechce líbit, všichni známe tvou minulost Danzou, jsi ztělesněním temné strany ninjů a tvé oko, které skrýváš pod obvazy. Mikomi, můžeš ho zkontrolovat?" Taky jsem vstal.
Nebudu se hádat, já, bych se rád, stal Hokagem, ale kdybych se hádal, bylo by to zneuctění Assasina a všech ostatních.
"Jeho Genjutsu, je dokonalé." dodal jsem na vysvětlenou.

"Klidně mě zkontroluj, nic neskrývám. Moje čakra je v klidu. Nemoci věřit, jeden druhému, to je opravdu dnešní svět?"
Chytil jsem pevně dřevěnou hůl.
"Neříká se mi to snadno, ale jsem vděčný za to, že mě Hokage přijmul zpět do vesnice. Byl jsem pod nadvládou Orochimara, ale už jednám sám za sebe, před svou první smrtí, jsem..jsem něco zjistil..Proto, tu teď stojím, troufale a žádám vás o důvěru!"

"Opravdu zajímavé proslovy. Děláte na mě dojem oba dva, ale přikláním se k tobě, Danzou." vzrušeně jsem poslouchal.