Kancelář Kazekage

First topic message reminder :

Kancelář:

Pokud je kancelář prázdná, respektive pokud je Kazekage mimo ni, je tato místnost přísně střežena a zabezpečena. Bez doprovodu Kazekage je zakázáno vstupovat do kanceláře!!
Vstup na vlastní nebezpečí!!

Zabezpečení:
-Chakrová vlákna natažena přes místnost (Včetně oken, dveří a stolu s dokumenty) – slouží ke spuštění skrytých zbraní, ale také k informování Kazekage o přítomnosti nezvaného hosta.
-Schované zbraně
1. U okna a dveří plynové trubice s jedovatou substancí
2. Ve všech rozích místnosti jedovaté jehlice (25 ks v každém rohu, pouští
se všechny čtyři najednou)
3. Výbušné bomby ve stole – nemají nijak velký rozsah, slouží jen
k drobnému poranění nepřítele, ale především ke zničení dokumentů
uložených ve stole. K jejich aktivaci dojde při násilném vstupu do
šuplíku, který je jinak na klíč.

"Ehm... dobrá.. nejdřív jedno a pak druhé!" zasmála jsem se a otočila se na Mountha. "Nebývá to obvyklé, ale když tu misi chceš... Potřebovala bych odnést dokumenty do Kunohy a Kiri. Jsem Kazekage jen chvíli a chtěla bych je ujistit o své náklonosti. Takže tvá mise bude odnést dokumenty s mírovým obsahem Hokagemu a Mizukage." usmála jsme se a začala ve stolu hraba pro ony dvě listiny.

Akasuna no PiliKKa napsal:Podívám se nejdřív na Mountha a pak zpět na Tokutara. "Ehm... zdálo se mi to, nebo jsme na poušti?" nakloním hlavu na stranu a pořád ho pozoruji. "Já tu padám vedrem a tobě je ZIMA?"

Usměju se a spustím Zřejmě špatný gen na tepelnou adaptabilitu,prostě je mi pořád a všude zima,bohužel velmi nepraktické. Vytáhnu kulicha z kapsy a narazím si ho na hlavu a mimoděk si narovnám brýle na nose.

Ako prikážeťe kazekage-sama...!!!

Tokutaro Kaba napsal:

Akasuna no PiliKKa napsal:Podívám se nejdřív na Mountha a pak zpět na Tokutara. "Ehm... zdálo se mi to, nebo jsme na poušti?" nakloním hlavu na stranu a pořád ho pozoruji. "Já tu padám vedrem a tobě je ZIMA?"

Usměju se a spustím Zřejmě špatný gen na tepelnou adaptabilitu,prostě je mi pořád a všude zima,bohužel velmi nepraktické. Vytáhnu kulicha z kapsy a narazím si ho na hlavu a mimoděk si narovnám brýle na nose.

"Velmi zajímavé! A jaksi opravdu nepraktické!" zazubila jsem se. "Takže... kolik je ti vlasně let? A odkud pocházíš?"

Mounth napsal:Ako prikážeťe kazekage-sama...!!!

"Výborně! Takže tady-" Podala jsem mu dva svitky. "Jsou ty dokumenty. Nemyslím si, že by to byla nějak nebezpečná mise, takže by vše mělo proběhnou bez problémů!" kývla jsem na něj povzbudivě.

Ano...Takže ja idem. (Odchod 22.20)

Opět si narovnám brýle,odkašlu si a řeknu :Je mi 18let a pocházím ze Země Vln. samovolně se postavím do pozoru

Tokutaro Kaba napsal:Opět si narovnám brýle,odkašlu si a řeknu :Je mi 18let a pocházím ze Země Vln. samovolně se postavím do pozoru

"Proč jste všichni starší než já? Připadám si malá!" odfrknu si znovu. "Ale to sem nepatří... jsem ráda, že jsi v mé vesnici!" *^^*

Zasměju se,ukloním se a :Věk nehraje roli,důležité jsou schopnosti,já vynikám v mechanice,ale země Vln má jaksi omezený,velmi omezený zdroj informací a věcí ke studiu,což mě přivedlo k cestování. opět se narovnám a promnu si uši

Tokutaro Kaba napsal:Zasměju se,ukloním se a :Věk nehraje roli,důležité jsou schopnosti,já vynikám v mechanice,ale země Vln má jaksi omezený,velmi omezený zdroj informací a věcí ke studiu,což mě přivedlo k cestování. opět se narovnám a promnu si uši

"Aha... to je zajímavé! Cestuješ už dlouho?" pokynu mu, aby se usadil na židli proti mě.

Ukloním se a přisunu si židli a pomalu se posadím,chvilku se vrtím než najdu pohodlnou pozici a spustím:Dlouho,můj otec byl obchodník a brával mě často sebou na cesty,takže jsem procestoval skoro celý svět,sám putuji od svých 16let.Na cestách mne uchvátili mechanické stroje a mechanismy,od hodin po bojové loutky které jsem viděl u ninjů,proto mé kroky vedly do Vaší vesnice. Ošiju se zimou a přitáhnu si šálu.

"Páni! To je vážně hezké, to jsem vždycky chtěla zažít!" zazubím se. "To musí být krásné, jen tak cestovat! Já byla jen párkrát na misi mimo vesnici... od té doby co mám tuhle kancelář jsem se už nikam nedostala!... takže... co přesně tě přivádí do mojí vesnice?"

Mírně se zasměji :Cestování je krásné,ale i nebezpečné a jsou potřeba peníze.Samozřejmě jsem přišel sloužit Vám a Vaší vesnici a zde mám možnost práce jako konstruktér loutek,pastí a podobných zábavností ku prospěchu Vesnice vstanu,pokloním se,otřu si brýle cípem šálu a opět stojím v pozoru.

"V tom případě jsme já i moje vesnice ještě radši, že tu jste! Konstruktéra loutek jsme tu ještě neměli... o jediném kterém vím... jsem vlastně asi já!" zasmála jsem se. "Určitě bych ocenila vaše znalosti loutek!" také jsme vstala.

Akasuna no PiliKKa napsal:"V tom případě jsme já i moje vesnice ještě radši, že tu jste! Konstruktéra loutek jsme tu ještě neměli... o jediném kterém vím... jsem vlastně asi já!" zasmála jsem se. "Určitě bych ocenila vaše znalosti loutek!" také jsme vstala.

Stále stojím v pozoru :Děkuji za důvěru ve mě kladenou,pokusím se nezklamat vesnici ani Vás,z Vaším dovolením se jdu poohlednout po nějakém suchém a velmi teplém bydlení,snad něco takového seženu. usměju se,podrbu pod kulichem a promnu bradu a vypadám zamyšleně

Tokutaro Kaba napsal:

Akasuna no PiliKKa napsal:"V tom případě jsme já i moje vesnice ještě radši, že tu jste! Konstruktéra loutek jsme tu ještě neměli... o jediném kterém vím... jsem vlastně asi já!" zasmála jsem se. "Určitě bych ocenila vaše znalosti loutek!" také jsme vstala.

Stále stojím v pozoru :Děkuji za důvěru ve mě kladenou,pokusím se nezklamat vesnici ani Vás,z Vaším dovolením se jdu poohlednout po nějakém suchém a velmi teplém bydlení,snad něco takového seženu. usměju se,podrbu pod kulichem a promnu bradu a vypadám zamyšleně

Znovu se zasměji. "Snad se na poušti nějaké suché místo najde!" pokývu hlavou. "A jen tak mimochodem, sice vím, že to moc slušné není, ale nemohl bys mě oslovovat, jaksi.. jménem? Přijde mi to takové, divné!" zasměju se.

Zavrtím se,podívám se do země a :Ehm,no jak si přejete,ale přeci jen disciplína by měla,nu což děkuji Vám eeee Tobě za vše,ano snad něco vhodného najdu
Ukloním se a vycouvám s kanceláře Kazakage-Sama a hurá do ulic Suny.

"Tak do práce!" zabručela jsem a dojedla jeden z bochánků, co jsem včera upekla. Popadla jsem první z pěti stohů papírů a začala se jimi přehrabovat. "Bože to jsou problémy!" protočila jsem oči, když jsem přečetla stížnost na hrubý záchodový papír na úřadech. Napsala jsem; Nejsou peníze! a vzala do ruky další papír.

Sumi přišla do kanceláře a měla smutný výraz.

Konečně jsem dodělala poslední várku papírů a chtěla jí odnést do skladu, když jsem zakopla o roh stolu a přistála uprostřed místlosti jak dlouhá tak široká. "Ksooo!... Sumi?" pohlédla jsem na zvířátko před mím obličejem. "Co tu děláš? A kde je Neuro?" zajímala jsme se a jala se ho očima hledat po kanceláři.

Sumi šla blíž k Pilice a skoro brečela.

"Proboha co se děje? Stalo se něco? Stalo se něco Neurovi?" zírala jsem na ní, jako na zjevění.

priletel jsem k budove a skocil oknem do kancelare

Sumi vylila na zem inkoust a začala psát Neuro pohltit temnota.

"Fuj!" Dala jsem si ruku na srdce. "Vy jste mi dal! Chodí se dveřmi!" hudrovala jsem a konečně se postavila, stále sledujíc Sumi. "Ehmm a kdo, že jste? A... co tu vůbec děláte?" otočila jsem se na návštěvníka.