First topic message reminder :

podíval jsem se na ní a usmál se "nic si z toho nedělej Himi-chan ... tvůj život je to hlavní o co tu jde, naše životu jsou tu od toho aby ten tvůj byl v pořádku"

Pricupkala som vedľa Shirio a porozhliadala som sa naokolo Uuhm.. hai.. šepla som takým tajomným, no skôr som to hrala na tajomný hlas. Po tvári sa mi roztiahol detský úškrn a ja som následne pribehla k brehu rieky. Dala som ruky do pečate ktorá mi zlepšovala koncentráciu a v tom momente okolo mňa začala víriť chakra, troška som to prepískla a tá chakra ma zaplavila úplne celá ale snažila som sa ju udržať na uzde.

Uvedomil si ze jeho ucitel nepride tak zacal trenovat Presun

Nedala jsem na sobě vůbec nic znát.
Taková čakra v tomhle věku...
Zamračeně jsem se na ni dívala. Ona z toho měla očividně radost. Ani jsem se ji za to nedivila. Ale stejně mě nezpokojovala to množství.
Ruce jsem si založila na prsou. V té zraněné jsem přestávala cítit cit. Pohnula jsem prsty, ale jen trošku, dál už to nešlo.

Po chvíľke ktorá mi trvala na koncentráciu tej masy chakry som nastavila ruky pred seba. Zatvorila som oči a o pár sekúnd sa predo mnou vytvorila dosť veľká vlna tvorená takým intenzívnym a silným ultrazvukom že keby som ju nepoužila na vodnej hladine, tak by asi zdemolovala všetko čo jej príde do cesty, pochopiteľne bola o dosť rýchlejšia a silnejšia než normálne, páč sa zvuk šíry pri vode rýchlejšie čo sa na nej aj odzrkadlilo. Po asi pol minúte intenzívneho vypúšťania tejto "techniky" sa chakra okolo mňa stratila a ja som ju s úľavou prerušila.. zadýchala som sa, predsa len použila som trocha viac chakry než som pôvodne mala v pláne.. také množstvo v mojom veku nebolo vôbec ľahké koncentrovať.

Sadol si na travu a rozmysla na hlas : " hmm zvlastne brata som nevidel uz dlho svojho spoluziaka este vobec a moj ucitel asi neexistuje , co budem robit ?"

Povedal si ze pojde do aliancnej kniznice tak si vyskusal nacviceny presun ( presun )

Prolezla jsem snad celou Kiri a stále nic. Pomalu jsem přestávala věřit, že Kiri nějaké podzemí má.
Sakra, to mi k tomu Hokage nemohl říct víc?
Povzdechla jsem si. V tom zamyšlení jsem došla až k jezeru. Uprostřed stála Lily a Mizukage. Sledovala jsem tu Lilynu techniku a musela uznat, že je vážně solidní. Šla bych jí pozdravit, ale vážně jsem nestála o setkání s Mizukage. Došla jsem až k jeskyni, která u jezera byla a posadila se před ní. Vůbec mi nedošlo, že jsem si sedla tak, jak na tom místě sedával Daisuke-sensei. Stále jsem přemýšlela, kde by to mohlo být. Po chvíli jsem jen potřásla hlavou.
Měla bych přestat, očividně stejně nic nevymyslím.
Zadívala jsem se na hladinu.
Řekla bych, že už můžu trénovat... to je ono, trénink! Začnu těmi technikami, k nimž mě inspiroval Daisuke.
Pousmála jsem se.
Horká voda... to je ono!
Došla jsem na jezero kousek od břehu a poskládala pečetě. Zvedla jsem pravou ruku vysoko nad hlavu a začala se soustředit. Část vody se pomalu zvedla a vytvořila nad mou rukou pořádné kolo.

Sledovala jsem její techniku. Už to, že v takovém věku dokázala takhle koncentrovat čakru, bylo dech beroucí. Ztratila jsem všechna slova.
To bylo naprosto dokonalé!
Blesklo mi hlavou. Bylo na ní vidět, že je trochu vyčerpaná. Ani jsem se ji nedivila. Přišla jsem k ní a vzala jsem ji do náruče. Jednou rukou jsem ji přidržovala záda a držela pod pažemi a tu druhou, zraněnou, jsem ji chytila pod nohy.
"Tak a jdeme domů, princezno."
Řekla jsem nejmileji, jak jen jsem dokázala. Teď jsem cítila, jak ten pandí obleček je hebounký.
-přesun obě-

(Omlouvám se za zpoždění, ale mám trochu problémy s internetem. Jsem ráda, že pošlu aspoň jeden příspěvek.)

Teruki Tetsuo

Seděl jsem na velkém balvanu a díval se na modrou hladinu. Svůj velký meč jsem měl opřený vedle sebe a už netrpělivě poklepával přes něj prsty. Kde sakra ten kluk vězí... Pomyslel jsem si a dál čekal...

Když jsem udržela kolo ve vzduchu, začala jsem z něho zvedat takovou malou 'fontánu' snažila jsem se jí udržet. Chvíli se vznášela ve formě příšery a pak... mi spadla přímo na hlavu. Zaprskala jsem a okamžitě znovu poskládala pečetě. Tentokrát jsem jí udržela o něco déle. Stále jsem jí opakovala. Pak jsem začala trénovat druhou techniku. Trénovala jsem do pozdní noci. Nebo do brzkého rána, chcete-li. Vkládala jsem do toho tréninku všechny své pocity a vybíjela si je tak. Když jsem konečně přestala, prostě jsem se zhroutila obličejem přímo do vody. Dívala jsem se do jezera a přemýšlela nakonec jsem tak i usnula.
Probudila jsem se až něco po poledni. Nebylo se čemu divit, po včerejšku. Otevřela jsem oči a chvíli mi trvalo, než-li mi došlo, kam se dívám. Když mi to docvaklo jenom jsem zvedla nohy a 'zajela' do vody. Po chvíli jsem se vynořila, vylezla jsem na hladinu a sedla si.

Když jsem udržela kolo ve vzduchu, začala jsem z něho zvedat takovou malou 'fontánu' snažila jsem se jí udržet. Chvíli se vznášela ve formě příšery a pak... mi spadla přímo na hlavu. Zaprskala jsem a okamžitě znovu poskládala pečetě. Tentokrát jsem jí udržela o něco déle. Stále jsem jí opakovala. Pak jsem začala trénovat druhou techniku. Trénovala jsem do pozdní noci. Nebo do brzkého rána, chcete-li. Vkládala jsem do toho tréninku všechny své pocity a vybíjela si je tak. Když jsem konečně přestala, prostě jsem se zhroutila obličejem přímo do vody. Dívala jsem se do jezera a přemýšlela nakonec jsem tak i usnula.
Probudila jsem se až něco po poledni. Nebylo se čemu divit, po včerejšku. Otevřela jsem oči a chvíli mi trvalo, než-li mi došlo, kam se dívám. Když mi to docvaklo jenom jsem zvedla nohy a 'zajela' do vody. Po chvíli jsem se vynořila, vylezla jsem na hladinu a sedla si.

Po chvíli jsem se zvedla a protáhla.
Hledání bude trvat asi déle. Hmm... tak fajn, je čas na plán b).
Plán bé byl záložní plán. Zakládal se na dvouch předpokladech - potřebuju peníze a potřebuju informace. Vymyslela jsem ho včera. Teď byl čas ho zkusit. Pomalu jsem se vydala ke břehu. Trochu jsem se osušila a pak vyrazila k alianční knihovně.
(přesun)

Prisiel k velkemu kamenu a povedal : Dobry den ja som Matiro .


Sorry ze som sa neozval skor .

(V poho xD Já taky teď tu nebyl)
Teruki Tetsuo

Podíval jsem se na toho kluka, co přišel a jen protočil oči."No konečně...já myslel, že už tu strávím vánoce..." Řekl jsem trochu hrubě a seskočil z balvanu."Takže...moje jméno, už znáš, ale stejně se představím. Jsem Teruki Tetsuo a dřív jsem s tvým senseiem dlouho spolupracoval a dá se říct, že jsme dobří přátelé, ale i rivalové. Navzájem jsme se naučili spousty věcí a taky si hodně důvěřujeme, takže můžeš být v klidu, že se o tebe postarám dokud se Akihiro nevrátí, i když vůbec nevím, co se děje, že je tak dlouho pryč. Později se na to budeme muset mrknout..." Na chvíli jsem se zamyslel, ale pak ty myšlenky zahnal a začal se mu věnovat."Tak si o tobě něco zjistíme....řekni mi celé jméno, element, co zatím umíš, na co by si se chtěl specializovat a všemožné věci kolem toho. Třeba můžeš říct i něco o sobě a popřípadě tvůj sen nebo cíl. Tak šup, nemám na to celý den..." Popohnal jsem ho trochu a čekal, co z něho vyleze.

Takze som Matiro Akasaky posledny zastupca klanu akasaky.
moj sen je bit jeden z najlepsich ninjou v zemi element voda a chcem sa specializovat na techniku suiton teda ninjjutsu .
A zatial viem dve techniky suiton ktore su z mojho klanu sution : sirokumi a syoten a zakladne techniky ako premena atd.

Teruki Tetsuo

Dobře jsem si ho vyposlechl a pak na to jen přikývl."Dobře, co přesně dělají a nebo, co přesně tedy umíš mi ukážeš později a o mě si můžeme popovídat někdy někde u jídla, ale teď..." Přiblížil jsem se k němu a pár rychlými pohyby mu sebral veškeré vybavení."Teď musíme trochu něco dělat, protože už máme docela dost zpoždění, protože se nám tu panáček trochu opozdil..." Řekl jsem s úšklebkem a pořádně si ho prohlédl."Nevypadáš na to, že by tomu pracování na sobě moc dával a to se tedy musí změnit, takže... okamžitě na zem a udělej 500 kliků a nezastavuj se, tak dělej!" Zvýšil jsem trochu hlas a čekal, až udělá to, co jsem mu řekl."Sice se chceš specializovat hlavně na nijutsu, ale i u něj musíš mít pořádnou výdrž a sílu, což u tebe o tom dost pochybuji a pokud budeš podemnou, tak budeš, co ti říkám a bez nějaký námitek nebo uvidíš, co dokážu, rozumíš?" Nahodil jsem takový výhružný tón. Věděl jsem, že 500 kliků je i pro normálního člověka docela hodně a věděl jsem, že je asi všechny nezvládne, ale i kdyby jo nebo ne, neměl jsem v plánu hned tak skočit. Musel jsem být tvrdý, aby se něco naučil a byl připravený na všechno, co mu tento svět přinese. A kdybych se k němu choval, jak v rukavičkách, tak by jsme toho moc nedosáhli.

Hai sensei povedal a skocil na zem a zacal robit 500 klikou ale skoncil na 400 lebo uz nevladal .

Teruki Tetsuo

Jen jsem ho z malým úšklebkem sledoval. Když skončil na 400, povytáhl jsem trochu obočí a nahodil tázavý tón."Panáček už nemůže jo?? Tak to máš blbž... Takže ruce za hlavu, nohy k sobě a začni dělat dřepy, šup, dělej! dal bych ti jich 1000, ale že si neudělal 100 kliků, tak jich budeš dělat 1400, je ti to jasné?! Tak začni!" Stále jsem stál nad ním a nedával mu ani chvilinku na oddech, což to byl taky jeden z problémů, hlavně potom, co teď udělal ty kliky. Ty sice dávají víc zabrat na ruky, ale teď dalších 1400 dřepů? Mírnou rukou se nic nenaučí... Tak to vždycky říkal Aki... Zahleděl jsem se do nebe a přemýšlel, kde může být... S malým povzdechnutím jsem se zase podíval na Matiro..."Ty si ještě nezačal? No makej.... já jsem ještě měkký! Takhle by si u tvého senseie Akihira moc nevydržel!"

Hai sensei !! Zacal robyt drepy a povedal si ze to dokaze a nakonec to dokazal .

Teruki Tetsuo

Zároveň jsem nad něčím přemýšlel a zároveň ho sledoval. Nevedl si zas tak špatně, i když toho měl docela dost. Letmo jsem se pousmál, což, ale nešlo ani zaregistrovat."Takže.... já teď musím na chvíli skočit za Mizukage a ty zatím budeš muset 10x oběhnout celou Kiri a bez zastavení! Je ti to jasné?! Všude jsou stráže a ninjové, které moc dobře znám, tak rozhodně nezkoušej podvádět, protože já to stejně zjistím a to by pro tebe nebylo moc dobré! Potom se vrhneme na 2 fázi tvého tréninku...." Pak už jsem jen kývl, že může začít a jedním uděláním jednoduché pečetě jsem zmizel v obláčku bílého prachu.

Hmm tak dobre Povedal a zacal bezat

Teruki Tetsuo

Doběhl jsem k jezeru a čekal na svého žáka, až dorazí i on...

(Budu psát za účet Akihira, ale pořád je to Teruki )

Prisiel a caka na svojho ucitela.

Procházela jsem u jezera.
Respektive přes něj a přes vodu. I to mne můj učitel naučil. Neměla jsem ještě sem tam jistotu, ale že nehupsu do vody, to jsem snad věděla dostatečně dobře, abych si troufla jít po hladině. Sledovala jsem ty dva před sebou a pomalu došla až k nim.
"Ettoo... Konichiwa-" těkala jsem mezi nimi pohledem a lehce uhádla, že sensei bude pravděpodobně ten starší. Tím bylo jasné, že jsem se obrátila víc k němu. Se spolužákem se seznámím později. Naprázdno jsem polkla, ale nakonec jsem se rozhodla zase začít mluvit XD
"Watashi wa Akaime Minakami desu. A... Mizukage-sama mne včera večer přiřadila do vašeho týmu."

Hmm to bude sranda s takovou kraskou v timu . Pomyslel si a diva se na ucitela co rekne .