First topic message reminder :

podíval jsem se na ní a usmál se "nic si z toho nedělej Himi-chan ... tvůj život je to hlavní o co tu jde, naše životu jsou tu od toho aby ten tvůj byl v pořádku"

,,Nechcete snad, abych hádala klany, když jich je nespočet, že?" zděsila jsem se na oko a ušklíbla se. Ohlédla jsem se za sebe. Uklidnilo mě trochu, že je Daisuke za mnou. Znovu jsem se otočila na Takera a zabíjela ho pohledem, jak mi lezl na nervy.

"No tak prý jste chytrá i když podle mě trochu slabší když jste si nechala vzít ten kámen." ušklíbnul jsem se a prohrábl si vlasy

,,Kámen?.." zarazila jsem se. ,,Takže jste to byl vy?!" za zády jsem složila pečetě a v ruce se mi zjevila kosa. ,,Kdo jste?!" zavrčela jsem znovu svou otázku. Nechala jsem si vzít kámen od takového...imbecila? Lituji jeho sestru, opravdu!

"Ou co se hned rozčilovat. Asi už je zbytečné vám vyvracet že kámen vám ukradl někdo ze Suny ale posloužil skvěle jako dárek pro mou nejdražší sestru Reiničku." ušklíbnu se a o krok se k ní přiblížím
"Lord Takeru Kana." ukloním se a usměju se

Prosím už ho někdo zabijte, nebo budu muset já
Prokecnul se
On jim ještě vyžvaní další informace a .... wáááá ona je zasnoubená zamžourám na ruku která svírá kosu
No a? ty jsi taky byla

Hrklo ve mně. Kana?! Je příbuzný s Reinou?! Sevřela jsem kosu pevněji a vše uvnitř mě vřelo. To snad ne...Klan Kana..Proč se mi ku*va neustále motá do života?! Pohla jsem levou rukou a Takerovi zamrzly celé ruce až po ramena. Vyslala jsem do kosy svou čakru. Díky tomu, že jsem byla vzteklá, poslala jsem trochu větší množství. Složila jsem pečetě a použila Shunshin no Jutsu. Přemístila jsem se dva metry před něj a švihla kosou a jeho ruce se rozpadly na malé kousíčky. KKousek jsem od něj odskočila a vraždila ho pohledem. Cítila jsem pálení na krku, ozvala se pečeť. Ignorovala jsem to, v tuhle chvíli mi to bylo jedno. Měla jsem jediný cíl-Zabít ho!

(neodpustím si to xD boing boing)

překvapeně jsem zamrkal ale soustředil chakru a kolem mě začalo vše krystalizovat
"To jste přehnala!" zavrčím

'Juj, to muselo bolet' usměju se zle

Krystalizování mě ještě víc popudilo a pečeť sílila. Značky se mi rozlézaly po celém těle. Jak já ten klan nenávidím! Jsem na něj přímo alergická! Poskládala jsem pečetě.
,,Hyouton: Hyourou no Jutsu!" vykřikla jsem a Takerovo tělo začalo zamrzat. Do ledu jsem neuzavřela pouze jeho hlavu. Rozeběhla jsem se proti němu, přičemž jsem do kosy opět vložila čakru, díky pečeti ještě více posílenou.
,,Shinne!" sekla jsem a tentokrát se čepelí jeho těla dotkla. Obličej mi potřísnila jeho krev, jak hlava letěla někam jinak než dopadly kousíčky těla. Přistoupila jsem i k jeho hlavě a tu jedním seknutím přeřízla na dvě půlky.
Připadala jsem si jako krvelačná bestie, ale..To mi bylo opravdu jedno. Značky jsem mizet nenechala, pouze jsem stála a dívala se kousky jeho těla.

nejdřív jsem s otevřetnou pusou koukala na to co se s mizukage stalo, ale pak jsem s potěšujícím pohledem vyšla z lesa a pískla na prsty a vedle hned přistál můj drak upřu pohled na Mizukage a její doprovod
pomalu zatleskám *tlesk* *tlesk* *tlesk*
"Výborně, sama bych to líp nezvládla. Jsem Vám velmi vděčná Lady Mizukage, právě jsem díky Vám získala titul Lady Kana a tím i absolutní moc nad klanovou armádou. Věděla jsem že ty spisy Vás vyprovokují a já se ho potřebovala zbavit." hodila jsem hlavou k Takerovým ostatkům.
"Ještě o mě určitě uslyšíte, máte moje sympatie a jen takovou poznámku, už se těším na svatbu." ušklíbnu se a vzlétnu a co nejrychleji jsme odletěli (přesun)

(som mrtvý )

Třásla jsem se uvnitř i na povrchu a pečeť sílila. Sklonila jsem hlavu a pustila kosu, která při dopadu na zem zmizela.
,,Zabiju tebe, Reino, i každého přeživšího z tvého klanu!..To přísahám jako Shichidaime Mizukage. Kunoichi krvavé Mlžné vesnice!" vykřikla jsem. Mé světle modré oči, připomínající ledovou plošinu, měly nyní barvu tmavě modré chrpy. Klekla jsem si na kolena a tak jsem i zůstala.

"Himi" klekl jsem si k ní a dal jí ruku na rameno
"ber to trochu v klidu .. právě si zabila jednoho z nich .. zabiješ i ty další, ale vtek ti nepomůže .. vztem zahaluje lidi do světa pomsty .. chceš snad žít jen pro pomstu ?"
podíval jsem se na ní
"nebo chceš žít pro Daie a své dítě ?" pousmál jsem se

Podívala jsem se mu do očí, ve kterých jsem viděla...klid, něhu, starost i lásku. Přestala jsem se třást a značky se začaly stahovat. Oči se měnily zpátky na mou původní ledovou barvu a zalily se slzami, které se smíchávaly s krví, která mi stékala po obličeji.
,,Nechci žít pro pomstu.." zavrtěla jsem hlavou. ,,Ale jednou se pomstím..až nastane správná chvíle..Oni se pokusí znovu, vím to. Budou pokračovat, protože mise nebyla splněna. Mě se jim nepodařilo zabít. A až zjistí, že budu mít dítě, půjdou i po něm a to nedovolím." zaryla jsem si nehty do kůže a postavila se. Mávla jsem rukou a kusy hlavy zamrzly. Potom už stačilo jen na ni dupnout, aby se roztříštila. Brzy se kusy těla v ledu rozloží a led se pak rozpadne. Ušklíbla se se a otočila se zase k Daisukemu, vyčkávavě jsem se na něj zadívala.

"proto jsme tu my aby jsme ti pomohly, a začnem hned tímto"
vzal jsem jí opatrně do náruče
"neměla by ses namáhat po užívání pečeti, aby se znovu neprobudila"
I s ní v náručí jsem se vydal domů

Ruce jsem mu dala kolem krku a hlavu položila na jeho rameno. Zavřela jsem oči a nechala se odnést domů.
,,Arigatou." šeptla jsem.

Příjdu a začnu se učit svojí vlastní novou techniku.Pomalinku se mi objevuje blesková koule v ruce,ale zase přestane.

Udělám to zase a tentokrát se to povede.

Jo umim to,ale ne úplně na 100% asi tak na 45%. řeknu a jdu za mizukage sama.

Přišel jsem pomaličku sedl jsem si na kamen co byl někde uprostřed jezera uvelebil jsem se podíval jsem se na nebe složil jsem ruce a chvilku jsem se modlil pote jsem vstal umyl jsem si ruce od krve 'to je provás mami,tati' podíval jsem se na kamen na kterém sem seděl a plnou silou jsem do něho udeřil jen trochu jsem ho nakřupl 'neee prosím nezlobte se' a rychle sem začal mlatit do kamene po chvilce byl rozbitý jen trošku jsem ve voďe smočil ruce a poté jsem odešel (přesun)

Došli jsme k jezeru, kde jsme zahlédli iglů. Překvapeně jsem se podíval na kolegu vedle sebe a oba jsme pomalu došli šli k ledovému obydlí. Nakoukl jsem dovnitř a kupodivu tam někdo byl. Zatřásl jsem jím.
,,Lady Mizukage nařídila, aby se všichni dostavili před bránu Kiri. Bude hromadný přesun vesnice do Konohy. Tak si pospěšte." oznámil jsem mu a vylezl odtamtud a sám se s parťákem vydal k bráně.

Stavil jsem se k Jezeru se dvouma ANBU.
Hm, Mizukage je pryč. Využiju války a převezmu titul Mizukage. K tomu mi pomůže Kyuubi. Už jsem skoro vyvinul techniku, která mi ho pomůže ovládat.

Vzal jsem si svoji hůl a zahleděl se na hladinu.
"Hm..vesnice je prázdná, myslím, že nadešel čas."