Nové sídlo klanu Kana

"škoda že se nejmenuješ Punťa." křiknu na něj taky se k němu otočím zády a naštvaně si založím ruce na prsou
"Utíkáš z boje i minule si to udělal." řeknu ale spíš pro sebe

otočil jsem se "Tohle už neříkej ! já nikdy z boje neutíkám ! chceš to dokázat ? hm ? opravdu mě chceš provokovat ?" udělal jsem dva kroky a byl jsm jí za zádama chitil jsem jí za ramena a otočil jí k sobě podíval jsem se jí do očí a jemně jí políbil na rty

možná jsem měl ai v plánu ho vyprovokovat ale jakmile mě políbil a já jeho polibek opětovala vybavili se mi vzpomínky na to období kdy jsme byli spolu

čekal jsem na její rekaci už jsem si připravoval výkřik na to že mě bouchne

nemohla jsem ho jen tak odmítnout docela mi to po těch letech i trochu chybělo on byl vlastně první kdo ve mě probudil vášeň. rozpletla jsem si ruce a položila je na jeho ramena a polibky mu opětovala

divil jsem se tak jsem po chvýli přestal nevěděl jsem co říct jen jsem na ní koukal

"Promiň to sem dělat neměla." řekla jsem zase svým chladným hlasem vzala si své oblečení a sešla radši dolů do obýváku kde jsem se převlékla a pak jsem se dostala oknem na střechu sídla byla jsem zoufalá 'sakra kolik chlapů ještě takhle svedu využiju a zradím?' pomyslelal jsem si a složila si tvář do dlaní

Prišiel som ku sídlu a zaklopal som na dvere...

otevřela malá služka
"Přejete si Raikage-sama?"

Prosím kde nájdem Reinu... (Povedal som zúfalým hlasom)

"Myslím, že jsem jí viděla jak vyskočila z okna, zkuste střechu dost často tam trucu....přemýšlí." opraví se a odcupitá

Vdaka odpoviem a vyskočím hore na strechu sídla...
Tak si tu čo sa deje že si tak smutná...

narovnám se a tvářím se jakoby nic
"Mě nic není." řeknu chladně

Ano jasne,,,
Ublížil ti snád niekto?

Prišli sme s Rin do sídla a po schodoch hore a do jednej prázdnej izby kde som hned vošiel do kupelne.

Zastavila jsem se a pak zmizela do pokoje, kde jsem spala včera.
Taktéž mé první kroky mířily do koupelny.
Když jsem vyšla, posadila jsem se na parapet. Měla jsem na sobě jen noční košilku v klasicky černé barvě, ale příliš mi to nevadilo. Nechala jsem vítr, aby mi cuchal vlasy a přemýšlela.
Měla bych se vrátit do vesnice. Někdo musí dohlížet na přípravy a tady stejně nejsem k ničemu...

Vyšiel som zo sprchy obliekol si kratase a kratke tričko a šiel za Rin do izby.
Zaklopal som jej na dvere.

"nikdo mi neublížil." stále jsem k němu seděla zády objímajíc kolena a dívala jsem se na hvězdy

Vzhlédla jsem od oblohy a na okamžik se zarazila nad svým oblečením.
Přece jen spíš odhalovalo než skrývala. Jinak řečeno mnohem víc odhalovalo a téměř vůbec neskrývalo.
"Dále." ozvala jsem se po chvíli.

Oprel som sa a taktiež som sa pozeral na hviezdy...

Dnes je naozaj krásna obloha usmejem sa...
Chytil som ju za ruku ak budeš mať nejaký problém mne sa vždy môžeš zdôveriť...

Ked som zbadal Rin až my oči zažiareli.
"Sluší ti to..."
USmial som sa.

"Arigato..." marně jsem se pokoušela okraj košilky stáhnout alespoň na úroveň okraje klasické sukně. Příliš se mi to ale nedařilo.

"Len ma taak napadlo že by ti bolo v noci smutno tak či by som nemohol ostat s tebou ak ti to nevadí?"
Trošku som sčervenal.

podívala jsem se na něj
"Mám problémů hodně a jeden z nich je největší a to jsem já sama." řeknu

Ty že máš problém to ja som zradil alianciu (nahlas sa zasmejem)
Mne je jedno aká budeš stále ťa budem mať rád...
(Dovolil som si Reinu chytiť za ruku)