Nemocnice v Kirigakure

First topic message reminder :

Nemocnice

Trochu nesměla jsem vešla hned za Seitem. ,,Zdravím.." pípla jsem a usmála se. Pohlédla jsem na Shizune, Tsunade-sama tu nebyla. ,,Ráda vás vidím Shizune-san." poté jsem stočila pohled k Mizukage. Tak mladá, nemůže být o moc starší než já. Usmála jsem se na ni.

Pootočila jsem hlavu ke dveřím a opětovala úsměv růžovovlasé dívce. Tak to je ta Sakura? Hmmm... Připadalo mi jako bych ztratila schopnost mluvit. Nechtělo se mi na nic odpovídat, jen jsem poslouchala.

"Hm, Danzou zmizel?" ohlédnul jsem se na místo, kde byl Danzou.
Škoda, potřebuju Yuuki, ta pomůže.
Otočil jsem se a namířil za Yuuki.

,,Jo Shizune. Mám ty výsledky dám je zatím tobě než dojde Tsunade." Podám ji výsledky testů a ještě dodávám. ,,Jestli už nic nepotřebujete tak bych se vrátil."

Nebylo mi dobře, potřebovala jsem odtud jít pryč.
,,Potřebuji si odskočit, omlouvám se.." postavila jsem se a vyšla z pokoje. Místo na toalety jsem ale zamířila ven z nemocnice.

Vešla jsem zpět do pokoje číslo 14.
"Sakuro! Tak ráda tě tu vidím." usmála jsem se na ni.
"Kde je Mizukage?"

"Mám tu někoho léčit, a ten dotyčný se vypaří. Zatracené spojenectví." zaklela jsem a odešla.

,,Mizukage šla na záchod." Poškrábu se na hlavě. ,,Ale je tam nějak dlouho." Tu si taky každý někam chodí jak se mu jen zachce. Pomyslím si a otočím se na Sakuru. ,,Já jdu zpět do Konohy tak kdyby jste něco potřebovali pošlete vzkaz. Zatím." Odejdu pomalým krokem z místnosti.

Objevili jsme se před nemocnicí, vejdeme dovnitř a najdeme pokoj číslo 14.
zaklepala jsem a vešla.
"Zdravím, je tu Mizukage?"

Suverénně jsem nakráčel do místnosti za Tsunade. Tak nějak jsem si připadal výjimečně, když jsem tu byl s ní.
Byl jsem tiše a pozoroval, co se bude dít.

"Hmm..Asi jsme tu zase zbytečně." otevřela jsem dveře a vyšla ven před nemocnicí.
"Co teď?"

Mlčky jsem ji následoval. "Nevím, co třeba, abys zkusila mé schopnosti, nebo něčemu naučila." řekl jsem tázavě s pohledem na její... oči.

"To mě taky napadlo. Dobře jdeme někam, kde si můžem v klidu zacvičit. Následuj mě." usmála jsem se, sako mi ve větru vlálo.
Tady je mi divně..Chci zpátky domů.

Pousmál jsem se a pokračoval za Tsunade. *jsem zvědav, jaká bude při tréninku*

Anbu 2.Objevil jsem se v okně pokoje číslo 14. Seskočil jsem na zem a poklonil se pře Kazekage a zbytkem pokoje. "Kazekage-sama přináším naléhavou zprávu.

Vzhlédla jsem od rozečtené knížky. Překvapil mě pohled na Anbu, ale přikývla jsem a i s ním vyšla na chodbu.
"Hai? Co se stalo tak naléhavého?" podívala jsem se na něj. Cítila jsem nepříjemné mražení v zádech.

Anbu 2.
"Před necelým týdnem vnikl do vesnice Sho Kanetsu, člen Akatsuki, který zjevně prohledal i vaši kancelář. Ovšem dnes se stalo něco závanějšího. V Suně se objevil neznámí ninja s čelenkou mlžné společně s jiným neznámím mužem, který unesl vaši dceru. Prvního muže se podařilo zajmout a výzkumné jednotky prohledávají okolí Suny a snaží se slečnu Amayo najít.

Zachvěli se mi rty a zatmělo před očima. "P-pro-pro-prosím?" nevěřila jsem tomu, co říká. "Moje... moje holčička? Moje Amayo, že... Můj Bože..." sesunula jsem se podél zdi, ale Anbu mě chytil a posadil na sedátka kousek od nás. Třásla jsem se po celém těle. V hlavě mi křičelo tisíce věcí, ale ze všeho nejvíc řvalo Amayo. Byla jsem úplně bezradná, nevěděla jsem, co mám dělat. Musela jsem ji najít, měla jsme o ni nepředstavitelný strach. "Musím hned do Suny!" otočila jsem se na Anbu. "Počkáš tady a budeš o mém odchodu informovat Mizukage a ostatní a až bude Kisuke Uchiha schopen odchodu doprovodíš ho... já, já... musím jít, musím hned domů!" vyskočila jsem na nohy.

Anbu 2.
"Jste si jista, že to v tomhle stavu zvládnete? Měl bych doprovodit vás."

"Dělej co jsem ti řekla a o víc se nestarej!" vykřikla jsem hystericky. Po tvářích mi stékali slzy. "Zvládnu to! Drž se svého úkolu!" dodala jsem pevně a rozeběhla se z pryč z nemocnice a posléze vesnice.

Anbu 2.
Neodporoval jsem. Přikývl a otevřeným oknem vyskočil ven, kde jsem skryt v koruně stromů vyčkával.

Opět jsme vešli do nemocnice.
"Zdravím," pozdravila jsem recepci.
"Potřebuji krevní vzorky Hitomi Yamada a přístup do vaší laboratoře." ohlásila jsem mírným úsměvem.
"Dobře, Tsunade-hime, a ten kluk, je tu s vámi?" podívala se sestřička.

Šel jsem za stařenkou xD.
"Uzumaki Allii.. nový žák Tsunade-sama" prohlásil jsem s trochou chlouby v hlase.

"Jo ten jde semnou." pohlédla jsem na něj.
"Tak dobře, tady máte klíč od laborky, Krevní vzorky jsou tam. Pojdte za mnou. " neochotně pověděla sestřička a zavedla nás do laboratoře.
"Nechám vás tady." rozloučila se a odešla.
---
"Tak." otočila jsem se a pořádně prohlédla laborku. "Tamhle jsou bílé pláště, dones mi jeden, sám si vezmi jeden, pak si natáhni pár rukavic, další pár mi taky přines." otočila jsem se na Alliho

"Hai!" došel jsem pro dva pláště a dva páry rukavic. Jako první jsem je podal Tsunade. Potom jsem si plášť i rukavice navlékl.
"Tsunade-sama, co tu děláme?" zeptal jsem se a teprve teď si pořádně prohlédl místo, kde jsem se nacházeli.