First topic message reminder :

"promiň, ale když to bude nutné udělám to .. tvůj život je pro mě cenější než můj, udělám cokoliv pro to abych tě jakkoliv zachránil, když budeš v nebezpečí, nepodaří se ti zastavit mě"

Teď slzy vyhrkly mně. Naklonila jsem se k ní a mírně ji objala.
,,Arigatou, Lizzy." zašeptala jsem a políbila ji na čelo. Pustila jsem její ruku a pomalu se zvedla. Byla jsem přesvědčená o jedné věci. U dveři jsem se zastavila a otočila se na ni.
,,Krásně se vyspi." popřála jsem se vyšla ze dveří. NA chodbě jsem narazila na doktory. Vypověděla jsem jim, že se Lizzy přitížilo a když jsem je ujistila, že já i dítě jsme v pořádku, jali se do jejího pokoje a ošetřovali ji. Já sešla dolů do vestibulu a došla k Toshihirovi a Daisukemu. Toshihiro spal. Usmála jsem se a přisedla si k němu. Pohladila jsem ho po vlasech a pootočila hlavu k Daisukemu.
,,Ach jo..Vypadám jako několikanásobná matka." pousmála jsem se.

"vždyť říkám, to ta tvá dobrosrdečnost a starostlivost" usmál jsem se
"půjdeme ?" dopil jsem čokoládu
"já ho vezmu, jesli se nehodláš zdržet"

Usmála jsem se a přikývla.
,,Jdeme." setřela jsem si slzy, které se díky Lizzy draly na povrch a vykročila pomalu vpřed.

Vzal jsem ho opatrně do náruče abych ho nevzbudil a jeho ruku si přehodil kolem krku.
to snad ne .. jak jsem to dopadl ? nosím teď dítě v náručí vzdychl jsem si jsem tam měkkej

vyšel jsem i s ním na ulici

Pozerala som sa po sestričke ktorá zrovna odchádzala z mojej izby a mierne som si povzdychla.. síce som už nemala inhalátor čo ma dosť potešilo stále som bola priviazaná o postel pre "moje vlastné zdravie". Eeeh.. odkedy robia v nemocniciach také.. zahundrala som si pre seba potichu no pojem "jedlo" mi nejak nesedel.. vlastne som mala čo robiť aby som to udržala v žalúdku.. možno som to však také riedke mala pre to že som mala žalúdok podráždený alebo čo.Hlavu som pootočila k oknu cez ktoré som len sledovala oblohu a ponárala som sa do svojich myšlienok. Stále som bola celá zafačovaná no cítila som sa lepšie od doby čo ma sem zo Suny preniesli, už som v sebe mala len dve hadičky.. pri čom bola jedna na utlmenie bolesti a druhá mi stále dodávala krv.

Stále som sedela na Yui a pozerala do okna Lizzy.

Pomaly.. veeľmi pomaly a dosť bolestne som vstala z lôžka a pomaly som prešla až k oknu.. pravou rukou som pri tom držala stojan s hadičkami. Keď som prišla až k oknu vonku som uvidela Yuuki ako sa pozerá mojím smerom.. Na tvári sa mi objavil úsmev a chcela som niečo povedať no stále som mala zničené hlasivky takže sa ozval iba mierny chrapľavý zvuk a moje slová k nej nedorazili.. po tom som sa však na chvíľku sústredila a vytvorila som svôj hlas pri Yuuki. Aooj Yuuki-chaan.. ozvalo sa jej pri ušiach natešene a ja som sa jej posnažila zamávať.. tu si ma však všimla nejaká doktorka ktorá ihneď vbehla do budovy a ani nie o pár sekúnd u mňa stáli doktory ktorý ma doslova dotlačili .. aj keď sa moc nemuseli snažiť na lôžko kde ma dokonca pripútali aby som nerobila blbosti.. síce sa mi to nelúbilo a uštedrila som im zopár štiplavých nadávok tak sa nedali obmäkčiť a len ma tam znova nechali samú ..

Keď som to počula tak som ešte viac zosmutnela.Lizzy ty BAKA! pomyslela som si.

Zúfalo som sa pozrela na okno a po tvári mi stieklo pár sĺz.. chcela som len chvíľu.. len chvíľu byť s Yuuki ksoo ! pomyslela som si a začala som sa trocha metať no po tom čo som pocítila ohromnú bolesť po celom tele kvôli zraneniam, tak som radšej prestala a len som trocha zakašlala.. smutne som sa pozrela na strop a cítila som sa úplne bezmocná.

Došourala jsem se k nemocnici. Už dlouho se mi neudělalo špatně, a proto to muselo přijít dneska, že? Narovnala jsem se, vypla hruď a tvářila se, že je mi skvěle, aby se doktoři nevyptávali. Otázkám jsem stejně neunikla. Po tvrdém přesvědčování, že jsem v pořádku, jsem dostala propustku k Liziinu pokoji. Už mě informovali, o co se Lizzy pokusila a nelíbilo se mi to stejně jako lékařům.
Zaklepala jsem na dveře, abych ji upozornila, že někdo vchází a dveře otevřela. Vešla jsem dovnitř a usmála se.

Keď niekto zaklopal tak som zvedavo otočila pohľad k dverám, akonáhle dovnútra vošla Hitomi tak som sa usmiala a trocha ospravedlňujúco som sa na ňu zahľadela pretože už asi vedela že som vstala z postele čo som určite nemala robiť a aj preto som bola teraz pripútaná. Ohayo Hitomi-s..sama.. pozdravila som ju a po tom som sa znova iba usmiala. bolo vidieť že som asi len pred chvíľou plakala keďže som si nemohla zotrieť slzy z tváre a oni mi tam tak polouschly.

Pousmála jsem se. ,,Ach, Lizzy, Lizzy. Co ty vyvádíš?" přešla jsem k její posteli a odložila na zem tašku, kteoru jsem nesla. Nahla jsem se k ní a setřela jí slzy.
,,Neplač, brzy už se odtud dostaneš. Uzdravuješ se dobře." pousmála jsem se znovu a pásky, které ji špendlily k posteli jsem uvolnila, aby se zas mohla hýbat.
,,Uprosila jsem lékaře, ale nesmíš vyvádět hlouposti, jinak tě svážou znovu a už mě k tobě ani nepustí." zakřenila jsem se.

Hee.. arigato.. povedala som jej pri čom som sa stále tak jemnejšie usmievala.. čo by som len bez vás robila Hitomi-sama, sľubujem že sa už o nič nepokúsim, keby vám sem zakázali chodiť asi by som to vážne neprežila.. zaškerila som sa a po tom som si mierne povzdychla.. aspoň.. už môžem rozprávať a "rozmýšľať".. šepla som ešte no môj hlas bol stále taký trocha "chrapľavý".

Usmála jsem se. ,,Dobře, budu ti věřit, že to už neuděláš..A neříkej mi Hitomi-sama, zní to divně." zašklebila jsem se. ,,Stačí jen Hitomi a tykej mi." pousmála jsem se a sehla se pro tu tašku.
,,Mám misi, Lizzy, takže musím z vesnice. Dneska bych se ještě měla stihnout vrátit, ale už nestihnu jít za tebou..Na." podala jsem jí tašku, ve které byly nějaké sladkosti jako byla lízátka, bonbony, čokoláda, dango. Zazubila jsem se.
,,Věř, že tohle spravilonáladu v nemocnici i mně. Informovala jsem se, už bys mohla začít jíst. Jen to zatím s tím sladkým nepřežeň a moc ho doktorům neukazuj." spiklenecky jsem na ni mrkla. ,,A taky tam máš jakýsi časopisy a mangy, aby ses trochu nenudila. Opravdu vím, jak se cítíš. Když jsem nebyla připoutaná k lůžku, zdrhávala jsem." uculila jsem se při vzpomínce, kdy mě hledala sama Tsunade. ,,Ale to neznamená, že to smíš i ty." zvedla jsem varovně ukazováček.

Tak rozčarovane som sa pozerala raz na Hitomi a raz na veci a sladkosti ktoré mi doniesla. Tiež ma hodne potešilo že jej môžem tykať. Chcela som jej poďakovať aj keď, mi to nejak uviazlo v hrdle a ja som sa len tak slasne zapozerala na sladkosti ktoré mi priniesla, chcela som sa už do nich pustiť no po tom spomenula že má nejakú misiu mimo Kirigakure.. trocha karhavo som sa na ňu pozrela a pootvorila som ústa. Nemala by si sa premáhať .. prosíím prosím sľúb mi že na seba dáš pozor.. povedala som pri čom som sa na ňu milo usmiala, v hlave som však stále mala Yuuki a tak som bola mierne nesústredená..

Usmála jsem se. ,,Jistě..Neboj se, budu v pořádku." ujistila jsem ji a poté ji zvědavě zkoumala.
,,Byla za tebou někdy Yuuki?" naklonila jsem hlavu na stranu.

Po jej otázke som len pomaly sklopila zrak niekde na postel a úsmev mi tak trocha ochabol. No..etoo.. t..tu nie.. šepla som potichu a po tom som sa pozrela von oknom, videla som ju iba z okna ako sa pozerá mojím smerom.. eh.. po tom ma doktory zobrali a pripútaly k posteli.. hovorila som tak trocha bez nálady a mierne som si povzdychla..

Povzdychla jsem si. ,,Asi se cítí provinile, že neměla možnost ti pomoci a ty jsi skončila zraněná. Bojí se ti podívat do očí.." pocuchala jsem ji ve vlasech. ,,Ona přijde, jsem si jistá. Ale musí se poprat se svým svědomím." pohladila jsem ji po tváři. Došla jsem k oknu, které jsem otevřela, aby jí šel do pokoje čerstvý vzduch. Poté jsem zamířila ke dveřím, kde jsem se ještě na ni otočila.
,,Musím jít, Lizzy. Snad se tu už nebudeš tak nudit a s těmi sladkostmi to nepřežeň. Opovaž se vstávat a nesmutni." usmála jsem se. Zamávala jsem jí a opustila její pokoj.

Pousmiala som sa keď ma pohladila po tvári a len som sa za ňou pozerala.. Arigato.. šepla som keď odchádzala a po tom som sa trocha pohmýrila v posteli. Jednou rukou som zašla do tašky zo sladkosťami.. vytiahla som nejakú čokoládu ktorú som s menšími problémami otvorila, strčila som si ju do úst a znova som sa ponorila do svojich myšlienok.

Potichoučku jsem přišel sedl jsem si do rohu chtěl jsem aby mně někdo ošetřil ale bal jsem se to někomu říct zrovna kolem mně prošla nejaka žena chtěl jsem ji něco řict ale ono to prostě nešlo tak jsem se zmohl jen na to lapit ji za kabat abych o sobě dal vědet jenže jsem byl vyčerpaní tak jsem jen prejel svou krvavou rujou po kabatě a upadl jsem do tvrdého spanku

Šel jsem po nemocnici a zeptal se na recepci:

Je tu mizukage sama někdo blízký nebo přítel?
Ano je Lizzy.
řekli mi i na jakém pokoji ji najdu a šel jsem tedy tam a viděl jsem tam 2 ninji podival jsem se na toho co ležel v hlubokém spánku a rychle utíkal pro pomoc.

Doktoři vzali toho kluka a začali ho kontrolovat.Já mezitím šel do ulic.

(přesun)




(to co dělaj s tebou doktoři to už si piš sám.)

Pomalu jsem se probouzel 'co' nemohl jsem si vzpomenout kde to jsem 'nechte mně' okažitě jsem utekl pryč (přesun)

Keď mi sestrička pomohla s tým aby som sa postavila z postele, tiež so mnou skúsila spraviť pár krokov tak usúdila že môžem ísť na menšiu prechádzku, aj keď len pod jej dohľadom a s barlami keďže na nohách by som sa asi ešte tak úplne neudržala.. mala som však iba jednu barlu.. z druhej strany ma podopierala sestrička a takto som sa vydala na menšiu obchôdzku po nemocnice a dokonca aj do parku.. chvíľu sme sa iba mlčky prechádzali pri čom som bola rada že sa môžem konečne aspoň takto hýbať.. už mi to chýbalo.. prebehlo mi hlavou pri čom som sa usmiala a ďalej som pokračovala v prechádzke zo sestričkou.

Ten chlapik ma nese na rukach a ide k najblizsej sestricke a hovori ze ma takto zbiteho nasiel na ulici , sestricka sa ma ujme aj z doktorom ktory pribehol ....som v jednej nemocnicnej izbe a sa zotavujem ale stale som v bezvedomi ...