First topic message reminder :

"Kterou možnost bys chtěla ty?!" potutelně jsem se usmíval.

No obličeji mě šimraly sluneční paprsky, jak se dostávaly oknem do mého pokoje. Otevřela jsem oči a zívla si. Probudila jsem se na Daiově hrudi a on mě objímal. Vzpomněla jsem si na včerejší nádhernou chvíli pod sakurou a hned mě píchlo ve slabinách v podbřišku. Usmála jsem se a políbila ho na tvář. Opatrně jsem ze sebe sundala jeho ruku a vylezla z postele. Přeběhla jsem do koupelny a osprchovala se. Bolelo mě celé tělo, byla jsem ospalá, ale strašně šťastná a nabitá pozitivní energií. Zvedla jsem do výše očí svou pravou ruku a prohlížela si střbrný kroužek na mém prstě a culila se jako debílek. Zakroutila jsem sama nad sebou hlavou a obtočila kolem sebe ručník. V pokoji jsem se převlékla. Vzala jsem dokumenty Hyuugů, které Kiri za ta léta nasbírala a i s nimi jsem se vydala do kanceláře.

S mohutným zazíváním jsem se vyhrabal z postele. Denní dávka nikotinu se hlásila o slovo, ale já byl až moc zamyšlen nad událostmi posledních dní. Vykoupal jsem se, nepřítomně snědl rámen se spotřebním datem prošlým před několika dny a vyšel na terasu. Posadil jsem se na schody. Zapálil si cigaretu a natěšeně potáhl. Vydechl jsem kouř a očima zabloudil na strom obsypaný růžovými květy. Potutelně jsem se pousmál...

Kolébavou chůzí jsem došla před dům a opřela se o zábradlí, protože se mi znovu zatočila hlava a zvedal žaludek. Slzely mi oči celkem dost, tak už jsem si je ani neutírala. Měla jsem strach, že někdo znovu použil jed, takhle to taky začínalo. Až na to zvracení. Zhluboka jsem dýchala a nasávala vzduch nosem, abych se nepozvracela. Přes slzy jsem zamžourala na Daie a pousmála se a vydala se k němu blíž.

Típnul jsem vykouřenou cigaretu a chtěl jít dovnitř. Když jsem si všiml Himi u dveří. Zářivě jsem se usmál a rozešel se k ní. "Himi, no konečně, chtěl jsem... jsi v pořádku? Jsi nějaká bledá, nestalo se ti nic?!" díval jsem se na její sinalou tvář.

Pousmála jsem se. ,,Hai, jsem..Jen se mi udělalo nevolno bude to..." nedopověděla jsem, protože se mi znovu zvednul žaludek. Opět jsem to vše polkla a setřela si slzy, které mi stekly z očí. Nadechla jsem se, že mu něco řeknu, ale zamotala se mi hlava a mé tělo se bezvládně poroučelo k zemi.

Bleskově jsem ji chytil. "Jasně, nevolno!" zabručel jsem nevrle a zvedl si ji do náruče. Na mysli mi vyvstanuli obrázky Himi, při její nemoci... Ne to už se znovu nestane!! Zamračil jsem se a rozeběhl se s ní do nemocnice.

ANBU
Přinesli jsme tělo Yuuki Botan do jejího pokoje, uložili jsme jí do postele. Povzdechl jsem si. "Podařilo se nám jí obnovit i když si nic nebude pamatovat. Díky jejímu jutsu na všechno co se stalo zapomněla úplně. Snad si vzpomene na Mizukage."
Můj parťák do mně šťouchl, "Snad ses nám nezamiloval?" a zasmál se. "Ne, proč bych měl? USAGI si toho vytrpěla dost..nedivím se že se chtěla zabít." nafoukl jsem se a všichni jsme odešli pryč. (Přesun)

Pootvorila som oči, sadla som si na posteľ. "Kde to som?" spýtala som sa do ticha. Bolo mi to tu všetko povedomé...ale nevedela som to nikde zaradiť.

Postavila som sa z postele, a rýchlo som sa vyparila do kancelárie Mizukage, možno bude vedieť čo sa stalo. (Presun)

Došla jsem i s nimi před dům. Odemkla jsem si a otevřela dveře.
,,Tak prosím." ukázala jsem, aby vešli. Otočila jsem se a podívala na noční oblohu. Jak to zvládáš PiliKKo? Doufám, že se držíš a díváš se na měsíc, jako já. Snad cítíš tu sílu, kterou ti s Yoko a Amayo posíláme, protože tě máme rádi..Vrať se nám brzy a v pořádku, ano? Slib mi to! Musíš, chci ti říct skvělou novinu, ale chci ti ji říct osobně, tak se koukej vrátit!..Mám tě ráda, ať jsi kde jsi..

Vešel jsem do domu s rukama tentokrát zaraženými v kapsách. Otočil jsem se na zamyšlenou Himi a čekal, až vejde také.

Povzdychla jsem si a podívala se na Daie. Pousmála jsem se a vešla za ním. Zavřela jsem za sebou dveře a zahleděla se na Yuuki, která mezitím usnula v křesle. Přišla jsem k ní a zvedla si ji do náruče a odnesla do jejího pokoje. Přikryla jsem ji dekou a dala pusu na čelo. ,,Jsem ráda, že tě mám zpátky, Yuuki." pohladila jsem ji po tváři a opustila její pokoj a vrátila se k Daiovi. Zůstala jsem stát naproti němu a..nic neříkala.

Pousmál jsem se, když jsem ji spatřil a došel k ní. Objal jsem ji kolem pasu a přitáhl si jí pro něžný polibek.
"A ty se nechystáš jít spát?" Zeptal jsem se a políbil jí do vlasů. Pak jsem jí vyzdvihl do náruče a hodlal s ní kráčet nahoru.

Ruce jsem mu omotala kolem krku a obličej mu zabořila do ramene.
,,Nechci spát.." zamumlala jsem. ,,Ještě jsem neposlala pro Tendashiho..A neupozornila Yuuki, že je Lizzy v nemocnici...A nedala oznámení o spojenectví..a.." zamyslela jsem se, co jsem vlastně měla ještě udělat.

"A to nemůžeš udělat zítra?" Trošku jsem se zamračil. "Máš toho hodně a moc se mi to popravdě nelíbí" Pousmál jsem se a i přes veškeré protesty vystoupal po schodech nahoru.

Přestala jsem odporovat, věděla jsem, že to nemá cenu. Jen jsem se k němu víš přitiskla a zavřela oči.

Odnesl jsem ji až do ložnice a položil do postele. "Nic ti neuteče, takže se hezky prospi ať zítra můžeš s chutí do práce" Ušklíbl jsem se a políbil jí na čelo.

Posadila jsem se a pomocí Kuchiyose jsem vyvolala Kitsune i Kitsu. Hned mi olízla obličej.
,,Musíš najít Tendashiho a potom ho dovést sem, ano?" pohladila jsem Kitsune. Otevřela jsem okno a Kitsune se vydala do ulic vesnice. Poté jsem se natáhla a z nočního stolku vytáhla malý kus papíru a tužku, na který jsem načmárala vzkaz, který jsem připevnila ke Kitsu.
,,A ty najdi Yuuki a předej jí ho." podrbala jsem ji za ouškem a i ona se zhostila svého úkolu. Podívala jsem se na Daie a nevinně jsem se usmála.

Sledoval jsem ji. "S tebou budu mít ještě práce.." Řekl jsem a pobaveně se ušklíbl. Pak jsem si lehl vedle ní i s párátkem v puse a tentokrát si dával pozor, abych se jím náhodou nezadusil. Dal jsem ruce za hlavu a pozoroval strop. "Fajn, pokud nepůjdeš spát ty, já taky ne" Dodal jsem a provokativně se usmál.

,,Vážně?" obkročmo jsem si na něj sedla a rukama se opřela o jeho hruď.
,,A co tedy chceš dělat, když v noci nechceš spát, hmm?" naklonila jsem hlavu na stranu a co nejlíbezněji se usmála.

Ušklíbl jsem se a párátko si z pusy vyndal. "Ale, ale.. Nebouří se ti nějak hormony, mamino?" Usmál jsem se a jemněji ji přetočil pod sebe. Vyhrnul jsem jí tričko a pohladil jí na odhalené bříško, načež ho letmo políbil. Pak jsem vyhledal její rty a plně se do nich ponořil. Odtáhl jsem se a ušklíbl se. "Měl bych tě krotit.." Usmál jsem se pobaveně a pozoroval její oči.

Slatsně jsem vzdychla a přitáhla si jeho obličej pro další polibek, přičemž jsem mu jen rty jemně stiskla svými, nejprve spodní ret, poté horní a přejela přes ně jazykem. ,,Potřebuji zkrotit?" usmála jsem se provokativně.

Ztěžka jsem vzdychl a pak se při jejích slovech ušklíbl. "Zahráváš si.." Podotkl jsem a jemně jí políbil na krk. "Potřebovala by jsi a pořádně.." Dodal jsem a usmál se. Ovšem pak jsem se překulil vedle ní a pobaveně ji pozoroval. "Chtělo by to na samotku.." Zašklebil jsem se.

,,Jsi zlej, že bys mě poslal pryč." vyplázla jsem na něj jazyk a vstala. Shodila jsem ze sebe oblečení, vzala ho do rukou a šla si dát rychlou sprchu. Umyla jsem si rovnou i vlasy. Oblečení jsem hodila do pračky, neb bylo zacákané Lizzinou krví. V saténové košilce a mokrými vlasy jsem se vrátila do ložnice. Pousmála jsem se a zhasla světlo. Otevřela jsem okno a vlezla si do postele k Daiovi. Položila jsem si hlavu na jeho hruď a jednou rukou ho chytila za jeho. Zavřela jsem oči a poslouchala jeho tlukot srdce dokud jsem se nevydala říše snů, které chvílemi opravdu nebyly příjemné.

Pousmál jsem se a volnou rukou ji hladil po vlasech. Chvilku jsem ji ještě pozoroval, než jsem i já usnul sladkým spánkem.