Hlavní brána Kirigakure

First topic message reminder :

Kolem celé vesnice je slabá mlžná bariéra, která jen tak postřehnout nejde. Jde vidět pouze mlha, která mým odchodem z vesnice sílí a houstne. Je to prosycené mou čakrou, takže mám přehled jestli někdo vstoupil či opustil vesnici.
U brány jsou dva ANBU, Jounin a Chuunin, který je skrytý a který má za úkol mi dát okamžitě vědět, když se bude něco dít^^

Najednou jako bych nic neslyšela. Asi jsem měla nějaké neviditelné špunty v uších o kterých jsem nic nevěděla. Jen jsem tak trénovala techniku. Neměla jsem s ním moc velké problémy, jen čas od času jsem nedokázala zastavit. Trénovat teď bylo asi nejlepší věc co jsem mohla dělat. Alespoň zesílím.

(Nemám náladu čekat na Kaliona celé prázdniny, takže hrajeme jakoby bez něj jen tu s námi je)
Jayi ty tu teda počkej s Kalionem. Hikari můžeme?"

"Hai..." řeknu a dokončím techniku. Sroluji svitek a vrátím ho zpátky do tašky.
Mrknu na Yuusukeho a ten přiběhl. Následovala jsem tedy senseie a mlčky hleděla dopředu.
Už jsem se nesnažila s Jayem vůbec mluvit.

Jen jsem se na všechny pousmál " Tak jdeme" S Hikari jsme šli do kanceláře.

Šla jsem za senseiem a tiše přemýšlela o tom co Jay řekl.
Rozhodla jsem se, že až se vrátíme tak ho co nejdříve vyhledám a promluvím si s ním.
(presun)

Konečně jsem dorazila k městu, kolem kterého se vznášela mlha. Um..tak jsem konečně tady. Trochu ve mě hlodaly obavy jestli mě hned nevyhodí. Pomalu jsem vstupovala do města a koukala jsem jestli někde neuvidím nějaké stráže.

Dorazili jsme opět k Bráně. Viděl jsem tam Jaye s Kalionem. " Tak co můžeme zpátky? Nebo se po cestě chcete někam stavit? Máme po cestě dost vesnic, takže malá zatáčka nebude vadit.

" Já bych šla raději domu..." řekla jsem tiše. Yuusuke se na mě podíval chápavýma
očima. Zřejmě už věděl co chcu podniknout. Šla jsem pomalu směrem z vesnice.
Možná to nebyl moc dobrý nápad... ale chtěla jsem to prostě slyšet od něho...

Dobře tak půjdeme domů " Pousmál jsem se na všechny a odcházel z vesnice ( Já i Kalion přesun )

(Presun)

(presun)

Chuunin

Ještě než stačila Nami stoupit do města, tak jsem ji zarazil. Měla čelenku z Kiri, ale nevypadala moc sebevědomě.
"Copak je maličká?"

Cestu mi zastoupil nějaký muž. Napadlo mě, že to bude strážný ale ani tak jsem si nemohla odpustit svoji poznámku.
"Hledám nějakého vašeho vůdce..a rozhodně nejsem maličká"

Chuunin

"Myslíš naši kage?"
Pousmál se.
"A rozhodně si maličká."
Popíchl ji.

Kysele jsem se zašklebila, ale pod maskou to nemohlo jít vidět.
"Tobě by taky pár centimentů neuškodilo...Kudy se tam dostanu?"
Rozhlédla jsem se okolo jestli někde neuvidím nějakou budovu, která by vypadala jako sídlo mizukage.

Chuunin

Narovnal se. To víte, když mu někdo řekl, že by měl povyrůst. Byl vysoký tak akorát.
"Ty bys měla krotit ten svůj jedovatý jazyk."
Povzdechl si.
"Rovnou za nosem a ta největší budova."
Ukázal na hlavní cestu.

Hmm.. Otráveně jsem zabručela a vydala jsem se směrem kam ukazoval. Po cestě jsem přemýšlela o tom co mizukage řeknu, takže jsem si ani nevšimla, že už jsem tam došla.
(přesun)

Dorazila jsem k hlavní bráně a cestou přemýšlela o těch dvou.
Hiraku a Tascher. Dva nejdůležitější muži mého života. Nebo alespoň muži, na nichž mi nejvíc záleželo. Potřásla jsem hlavou. Nešlo se mi zrovna snadno, ale popálená chodidla byla přece jen naštěstí už celkem zahojená. Kývla jsem na stráže a ti mě pustili dovnitř.
Tak a teď můžu přemýšlet kam s Hirakem, ušklíbla jsem se a na myslí mi přišla otázka, jestli se svět skutečně za posledních pár měsíců tolik zkomplikoval, nebo jestli takový byl vždycky a já si toho jenom nevšimla.
(přesun)

Zničehonic e před skupinkou ninjů ze Suny objevil obrovský oblak dýmu, doprovázen velkou ránou a poté vše utichlo. Jakmile se kouř rozplynul, stál na místě 5 metrový dikobraz.
Začichal, jakmile uviděl Rukiho, okamžitě k němu přišel, každý jeho krok poněkud duněl.
"Vy jste Ruki?" Optal se, avšak odpověď již dávno znal.
"Jsem zde a vykonávám poslední vůli vašeho Děda. Jistě víte, koho tím mám na mysli a nechci to tady rozebírat před tolika lidmi..."
Opatrně napřáhnul obrovskou pracku a v dlani měl velký svitek pro přivolání a jeden malý, který byl ke čtení.
"Toto vám zanechal váš Děd... Malý svitek si přečtěte, velký se týká smlouvy se mnou... Ovšem více se dočtete v dopisu..."
Položil oba svitky k nohám Rukiho a poté opět tak rychle, jak se objevil, tak zmizel.

Spoiler:

(Tady trochu na podtrhnutí atmosféry hudba)

(Ruki? on už je dávno v Suně, ne?)

( Ano ale je to strašně dojemný ! )