Hlavní brána Kirigakure

First topic message reminder :

Kolem celé vesnice je slabá mlžná bariéra, která jen tak postřehnout nejde. Jde vidět pouze mlha, která mým odchodem z vesnice sílí a houstne. Je to prosycené mou čakrou, takže mám přehled jestli někdo vstoupil či opustil vesnici.
U brány jsou dva ANBU, Jounin a Chuunin, který je skrytý a který má za úkol mi dát okamžitě vědět, když se bude něco dít^^

''za to ty jsi nějak moc dospěla, lepší bylo to malé děťátko'' provokativně jsem se usmál a díval jsem se na ní

'Pff, kdyď to říkám, pořád stejný provokatér, ušklíbla jsem se a jak jsem tam stála, trošku jsem se schýbla a ťukla jsem mu čelem o čelo.

''áááuuu'' řekl jsem jako by mě to čelo probodla ''bolí'' nadále jsem se mile usmíval

Dál jsem se usmívala a sedla jsem si pod strom přímo pod něj.
Dnešní den byl opravdu nároč...
Ani jsem nevěděla jak a spala jsem na zemi opřená o kmen tro

vytvořil jsem kolem Roko a Mizukage plazmovou kouli, která po té jakmile se probudí praskne a udělá menší lekaví zvuk, jako dáreček, po té jsem seskočil a odešel jsem
- přesun

Probudila jsem se a najednou se ozval takový divný zvuk. Trhla jsem sebou a rozhlédla se kolem. Když jsem vyděla zabezpečenou Mizukage musela jsem se uchechtnout.
Jak jsem říkala, vůbec se nezměnil.
Podívala jsem se na oblohu, abych odhadla kolik je.
Měla bych zajít za Daisukem. K Mizukage se vrátím pak.
Zvedla jsem se a vydala se do vesnice.
(přesun)

Otevřela jsem oči a příšerně se něčeho lekla. Pěkně odporný zvuk.. Neměla jsem vůbec náladu, na nic. Zvedla jsem se a odešla domů.

Došiel som konečne pred bránu a hned ma odchytili strážcovia.
"Prepáčte ale čo tu hladáte?"
"Som shinobi s Kumokagure a mám doležitu správu opd Raikage pre Mizukage"
"Aha no tak dobre"
Napokon ma pustili dnu a ja som v bolestiach a držiac sa za hlavu som vyrazil hladať Mizukage.
(presun)

Několik metrů pře bránou jsem si nasadila kapucu od pláště, který jsem měla na sobě. Zahalená jsem prošla branou. Stráže mě poznali. Pousmála jsem se na ně a vysvětlila jim, že se brzy vrátím. Za branou jsem se odrazila a vyskočila na větev a takto jsem pokračovala dál.

Pomalu jsem došel k bráně Kiri, aby mě nikdo neviděl. Mohl jsem si nasadit čelenku vesnice a vrátit se jako Akihiro, ale nechtěl jsem, aby měněkdo spatřil. Chtěl jsem se ještě před svou misí zde zastavit. Musel jsem zajít za Lizz a promluvit si s ní. Podívat se jí do očí, aby i ona mi to mohla přímo říct. Zabíjelo by mě to, kdybych to neudělal. Nerad sem ji zase opustil, ale neměl jsem na výběr. Bylo to nedobrovolný a já to pro jejich ochranu prostě musel udělat. Svoji čakru jsem zamaskoval. Tiše jsem se proplížil až dovnitř a pokračoval dál.

Rychle jsem proběhla bránou směrem na Sunu.
(přesun)

Prošla jsem tudy i s Narutem a Aliim a pokračovala jsem směrem k nemocnici.
(přesun)

presun.

Čím víc jsme se blížili k vesnici, tím více nás zahalovala mlha. Jak mi tu bylo dobře, ale...Ale!..U brány nás zastavili Anbu. Podezřívavě se měřili mě i Daisukeho. Po vysvětlení, že je vše v pořádku, že Daisuke je tu se mnou a že se nikomu nic nestane, nás pustili dovnitř.
,,My jsme byli taky takhle podezřívaví dřív?" odfrkla jsem si a odhrnula si pramínek dlouhých hnědých vlasů z obličeje. Kapuci, kterou jsem si musela u brány stáhnout, jsem si znovu nasadila a modlila se, abych nikoho nepotkala. Moc by se mi to nehodilo.

Následoval jsem jí
"jistě, že ne .. my se nikoho na nic neptali .. jen zabíjeli ... jako bys to nevěděla" pousmál jsem se

,,Jistě." zakřenila jsem se. ,,A nebo jsme mučili...To byla taky zábava." zasmála jsem se. ,,Oni ale nemůžou jen tak zabít Mizukage..tedy, dokud jí jsem." pousmála jsem se. ,,Stejně je to ale otrava." povzdychla jsem si a zrychlila krok, abych na místě byla co nejdřív.

"nojo .. mohla si se od tohohle báječně uvolnit už včera, ale když ty seš slečna odmítavá" pokýval jsem hlavou
"By mě zajímalo kolik si jich měla před Daiem"

Hrklo ve mně. Zastavila jsem se a otočila se čelem k němu.
,,Tohle si laskavě nech..." přivřela jsem oči. ,,To je moje osobní věc, můj milý." zvedla jsem levý koutek v úst do úšklebku. Kdybys věděl, co dřív bylo, možná by ses nevyptával...

"osobní věci .. tss .. že si z toho ještě nevyrostal, když už si se mnou zdílela i tvou nahotu .. a to ses ještě ke všemu svlékla sama .. to jsou mi způsoby"
pousmál jsem se a pomalu pokračoval v chůzi

Na chvíli mi tím sebral vítr z plachet. S otevřenou pusou jsem ho sledovala, jak v klidu prochází kolem. Znovu jsem přimhouřila oči a když mě míjel, stoupla jsem si na špičky a vlepila mu pohlavek.
,,Takhle to rozhodně nebylo...A stejně je to moje věc." usmála jsem se co nejsladčeji a dala se do chůze.

"nebylo ? a jak to teda bylo hm ? kdo byl ten kdo si řekl o víc při normálním zjišťování hebkosti kůže ? kdo pustil ručník a octl se tak nahý?" pohlavku jsem si nevšimal a v klidu pokračoval za ní

Aniž bych se zastavovala, pootočila jsem se na něj. ,,Ty jsi mi za ten ručník tahal..a..kyaaaah, hádám se tu s tebou jako malá!" zakroutila jsem hlavou a povzdychla si a hlavně se snažila zakrýt ruměnce ve tvářích kápí.

"óó on mi tahal za ručník kyaaaaaah ! musela jsem ho prostě pustit !" napodobil jsem její hlásek a provokativně jsem se pousmál.
"chtěla by ses předvést znova ? máš chuť si zase zašpásovat s bráškou snoubence ?"

Zavřela jsem na moment oči a zastavila se. Znovu jsem se na něj otočila a oči otevřela. ,,Neprovokuj, radím ti dobře." naklonila jsem mírně hlavu na stranu.

Zastavil jsem se těsně před ní a zahleděl se jí upřeně do očí.
"a teď mi řekni pravdu .. chtěla bys znovu takový úlet ? líbilo by se ti to ?"