Ulice Listové

First topic message reminder :

Konoha se opravuje, ještě je potřeba zavést elektřinu, vodu do domů a ostatní věci ^^...




Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Přikývla jsem a přemýšlela.
Je to výhoda... Mohu cítit a Byakuugan mě neprozradí pokud to nedám najevo jinak než očima.
Povzdechla jsem a otočila se na Lizzy.
"Nepůjdeme?" otázala jsem se tiše.

Len som prikývla pri čom som sa nejak "zaprela" a ďalšie slzy zo mňa už nevychádzali.. len som tam však stála na mieste a pozerala za ňou ako odchádza na veliteľstvo, bez nejakých slov.. či bez nejakého pohybu.. chvíľu som Shijin ani neregistrovala no po tom som sa na ňu len otočila a s takým mierným smutným úsmevom som len prikývla.

vyšla jsem z obchodu i s Lízou (https://2img.net/h/i994.photobucket.com/albums/af61/wanted-cz/Bleach/Yoruichi-027.jpg) a šla se s ní procházet po ulici

Zaregistrovala jsem Naomi.
"Naomi-sensei!" pousmála jsem se.
Nějaké rozptýlení by se hodilo...
Pak jsem si všimla, kdo jde vedle ní a nasadila nechápavý pohled.
Nande?
"Lizzy-chan, tohle je má učitelka Naomi Hyuuga." pousmála jsem se.

Pohľad som uprela na jej senseiku pri čom som jej len zamávala rukou. Dobrý deň, Naomi-sama.. povedala som takým monotónnym hlasom a skúsila som nahodiť úsmev aj keď sa to podobalo skôr nejakému bezduchému "výrazu" na tvári.

Zarazila jsem se. Něco mi říkalo...
"Byakuugan!" otočila jsem se pohledem k bráně a přimhouřila oči.
Už jsem se stihla trochu vzpamatovat a většinu chakry měla zpět.
"Lizzy-chan, vypadá to, že máme zase návštěvu."
Rozběhla jsem se k bráně.
To se mi nelíbí... To množství chakry...

(Přesun)

Hai.. aspoň nejaké.. odreagovanie.. odpovedala som Shijin pri čom som chytila katanu do rúk a bežala som za ňou..

(presun)

rozeběhla jsem se za nima

(u brány svítí světlice...)

Došla jsem do ulic a rozhlížela se. Zahlédla jsem onen stánek a vydala se k němu. Pak jsem zaplula dovnitř. Sedla jsem si na židličku a pozdravila. Pak jsem si objednala jeden rámen. Uvelebila jsem se víc na židličce a čekala než sem dorazí i Naruto.
Konohu zná dobře, ten nezabloudí..

Dorazil som hneď za ňou .
Sadol som si vedľa nej a objednal som si extra veľkú porciu.
No zo začiatku stačí ...
"Prepáč trošku som sa tam zapozeral na tie monumenty sa mi zazdalo že je tam aj Assasin "

Otočila jsem se na Naruta.
He, Assasin?
Hodila jsem to za hlavu a pak přikývla.
"V pořádku.." Dodala jsem s úsměvem a pak přede mě postavili misku s rámenem. Vzala jsem do ruky hůlky a zarazila se.
"Umm.. Tak mě napadá.. Zažil si za svůj život hodně válek?" Zeptala jsem se zvědavě.
Musí mít velké zkušenosti s něčím takovým..
Napadlo mě a pak jsem se s chutí do ramenu pustila.

"Jednu ... bola ale oveľa horšia než toto tam šlo o zánik celého sveta kvôli plánu mesačného oka , možno si počula z rozprávania o Madarovi ."
Keď som dostal misku k sebe aj ja iba som zvolal .
"Itadakimas!"
Potom som sa pustil z chuťou do jedla .

Přikývla jsem a zahleděla se do svého rámenu.
Už válka proti Kabutovi a Orochimarovi mi přišla zlá.. Navíc teď Akatsuki.. Neumím si ani představit, jak musela vypadat ta, co musel zažít on..
Povzdechla jsem si a hned na to se pousmála .nechtěla jsem myslet na ty černé myšlenky.
"Určitě vám musí chybět ostatní, že? Všichni vaši blízcí." Vyhrkla jsem najednou.

"Hej chýbajú a tý čo tu sú majú veľa práce .
No ale som rád že ich nezobudili je to tak lepšie nech majú kľud dosť si toho prežili všetci za svojho života netreba im pridávať viac starostí "
Poviem z miernym úsmevom ktorý sa mohol zdať trochu smutný , no hneď som sa usmial zasa na plno
"Ale to že mi chýbajú neznamená že budem smutný !
Aj tak nato nebudem mať možno čas myslieť "
Poviem zasa a zasmejem sa .
"Viem že to neslušné sa pýtať ale môžem sa opýtať na tvoj vek?"

"Hai.." Přikývla jsem a dojedla svou misku. Hůlky jsem odložila stranou a pak se usmála.
"Můj věk? Je mi 18.." Zazubila jsem se a pak dodala.
"Já, chtěla jsem se zeptat, tohle je taky nelušné, ale.. Mohla bych vám.. Tykat?" Zeptala jsem se, jelikož mi přišlo, že takhle vypadá hodně mladě.

"Môžeš ... vlastne som si aj keď som bol hokage nezvykol na vykanie nemám to rád a teraz "
Chvíľu som rozmýšľal
"Assasin vravel že teraz mám tiež tak 18 .
Ale je mi divné sa s ním teraz rozprávať keď je starší docela nezvyk."
Zaškerím sa a odložím misku aj ja .
No som rád že som stretol toto dievča .
Aspoň niekto koho môžem určite vyhľadať .
"No a čo aký bol rámen?"
Spýtal som sa ešte .

Usmála jsem se.
"Ano, rámen byl výborný. V Konoze mají vážně skvělý..." Odmlčela jsem se.
"A jinak.. Změnila se Konoha nějak? Má vůbec, kde bydlet?" Zeptala jsem se. Neměla jsem ráda ticho.

"Nóó tak Assasin mi vytvoril akýsi dom z mokutonu takže strecha by bola ale to je asi tak všetko ."
Zasmejem sa
"Tak ale nevadí je to lepšie než nič .
No a konoha či sa zmenila ?
Myslím že ani veľmi nie skôr sa mi zdá renovovaná.
No a čo suna ?
Nebol som tam ...
Vlastne som tam už nemal ako ísť "
Povedal som si skôr pre seba .

"Aha.." Přikývla jsem a usmála se.
"Suna? Stále se mi zdá stejná. Poušť kolem, nesnesitelné vedro, na které jsem si už zvykla. Ale když nejsi zvyklý chce to pro případ nouze opalovací krém.." Zazubila jsem se.
"Teď jsou tam často písečné bouře, ale dá se to zvládnout, navíc ve vesnici teď nikdo krom hlídek není..."
Dodala jsem a znovu se pousmála. Pak jsem vykoukla ven.
"Téda, pěkně se setmělo.." Kostatovala jsem po chvilce.

"Tak to teda hej .
No ale za chvíľu by sa to tu celé malo rozsvietiť v tedy je tu ešte krajšie .
No a čo som ja bol v sune vždy som sa spálil aj keď je pravda že na opalovací krém som ani nepomyslel ."
Pozeral som von zo stánku .
"No a ako to teraz máš stíhaš aj nejakých kamarátov či ani nie?"

Usmála jsem se a zamyšleně se podívala kamsi před sebe.
"V Suně jsem byla pouze s PiliKKou. Vyrůstala jsem s ní už od plenek, tak jsem byla hlavně s ní" Pokrčila jsem rameny a pokračovala.
"Teď.. Moc jí, ale nevídám. Je hlavně v kanceláři Velitelství, stejně jako Mizukage. Všichni, které znám z Konohy či blíž nebo od pohledu se připravují na válku. Trénují, chodí si pro zbraně a tak dále. Mě nezbylo nic jiného, než se přizpůsobit, a také trénovat, jak jsi viděl..." Odmlčela jsem se a pak se pousmála.
"Ale jsem ráda, že si teď můžu aspoň s tebou v klidu popovídat.."
Pak jsem se znovu zamyslela.
"Pokud chceš můžeme se projít nebo to je jedno. Pokud máš nějaké oblíbené místo a nebo tady prostě můžeme zůstat.." Dokončila jsem trošku pomatenou větu.

Usmial som sa .
"Tak v konohe je všade krásne ale ...
Krásny výhľad na dedinu je na hlavách hokagou .
Kľud je tam tiež ale keď sa chce niekto pozerať nerušene na hviezdy tak je tu jedna lúka .
A ak má rad niekto viac rozruch než pokoj tak stačí si sadnúť na lavičku ktorá je tak 10 metrou od Hlavnej budovy , tam sa človek niekedy môže tak nasmiať ale to len sem tak keď pracovali dvaja Jounini ako poslíčkovia no alebo sama povedz čo by si chcela vidieť a ak nič tak je pravda že aj tu sa dá sedieť."
Zasmial som sa
Akosi som sa rozrečnil ...
"Prepáč trošku som sa rozrozprával ... ale to je umňa niekedy až príliš časté a vieš aj ja som rád že stebov môžem porozprávať .
Myslel som si že okrem Assasina som pre všetkých ako duch."

Vyšla jsem z vězení do ulice plna rozporuplných pocitů. Měla jsem toho docela dost, všeho... chtěla jsem odejít domů, lehnout si do postele a všechno zaspat, ale dopadala na mě tíživá realita! Jsi Kage, musíš vydržet, musíš najít Reinu a navíc.. žádný domov už nemáš! Hořce jsem se pousmála a posadila se na první, snad nejšpinavější obrubník.. a bylo mi to fuk!

Uviděl jsem nějakou holku,vypadala zamyšleně,nebo spíš smutně.Břiblížil jsem se a sedl si vedle ní.''Sate'',usmál jsem se.''Dnes je krásný večer,promiň že jsem se nepředstavil jmenuji se Akiyuu'',řekl jsem a podíval se jí do očí...