Tréninkové místnosti

First topic message reminder :



Tréninkové prostory, poblíž potok, les a sklad se vším co je pro trénování potřeba.

Vstoupil jsem na cvičiě a zamířil k Shizuce.

"Jsi připravená, na další trénink?"

Zajímalo by mě, kdy mě hodlá přivolat Děda sennin., měl jsem ruce v kapsách a jen tak se procházel kolem dokola cvičiště.
Jé, Shijin, nějaká naštvaná.

Všimla jsem si Tobira a v očích mi šibalsky blýsklo.
Udělala jsem pečetě a probleskla se k němu.
"Tak jak jde Shunshin?"
Tohle mne neuvěřitelně baví... A alespoň si po dnešku zlepším náladu. Tedy pokud se neobjeví Allii a ti dva se zase nebudou chtít zabít navzájem.

"A-asi jo."

(Tak můžu sem? )

Takerův krystal vybledl a praskl na dvě půlky

(ne nemůžeš xD)

Ucítila jsem, jak mi na hrudí něco prasklo. Podívala jsem se dolů. Uviděla jsem krystal, který mi dal Takeru. Byl čirý a pukl na dvě půlky. Zvedla jsem ruce a chytila je.
Ztuhla jsem. Nebyla jsem schopna jakkoliv myslet a cokoliv uděla. Tupě jsem se dívala na krystal, tedy co z toho zbylo.
Oči mi začali vlhnout a po tváři mi stékaly slzy.

"Nejenom Shunshin! Ale i Kuchiyose a Katon: endan! Chceš to vidět?" kousl jsem se do prstu a připravil pečetě.

"Co se stalo?" mírně jsem se zamračil.

Ušklíbla jsem se.
"Asi nemám na výběr, co?" blesklo mi v očích.
"Tak ukaž." zvonivě jsem se rozesmála.

"J-já..." hřbetem ruky jsem si otřela slzy. "T-to nic." hlavu jsem měla skloněnou.

"Kuchiyose no jutsuu!!"

Gamabunta
"Zase tyy!! Kluku jeden ušatá xD!" rozčiloval se.
"Když už jsem tady!?" vytáhl si svoji oblíbenou dýmku a zapálil ji.
"Ummm...Nostalgie."

Já jsem z něj spadl k Shijin.
"ÁÁ! Vidíš to, žabí šéfíku, říkal jsem, že mě budeš jednou poslouchat, dattebane!" ukázal jsem na něj a zasmál se.

Gamabunta
"Hej!"vyfoukl na mě trochu dýmu.
"Nedovoluj si."

Kuc Kuc xD
Začal jsem kašlat.
"Sakra."

To je, Jiraiyův summon..Gamabunta.. Ten kluk!?
Podíval jsem se na tu velkou žábu.
"No tak dobře." odpověděl jsem Shizuce.
"Máš Youton, tak automaticky můžeš používat Zemní a Ohnivou podstatu. Umíš něco?"

"Ne. Nic neumím. Neměl mě to kdo naučit." pokrčila jsem rameny.

Zvedla jsem hlavu, abych na něj pořádně viděla.
Když mi spadl k nohám podala jsem mu ruku, abych mu pomohla vstát.
"Tak myslím, že teď už se o tebe nemusíme tolik bát." rozesmála jsem se.
"Tolik." šibalsky jsem se ušklíbla.

"Takže jenom Youton." tázavě jsem na ni pohleděl.

"Vyvolej plášť démona s jedním ocasem. Už bys to měla umět kontrolovat."

"C-cože? To myslíte vážně?!" vzhlédla jsem.

Gamabunta
"Tenhle chlapec je hotová pohroma. Co chceš tentokrát!?" zasmál se.
Není tamhleto Danzou?
"Heej! Danzou, už jsme se dlouho neviděli, opravdu dojemné setkání co? Chce se mi z toho brečet."

"Nemuseli jste se o mě bát ani předtím! Jenom, děda sennin říkal, že mě přivolá, až se naučím Kuchiyose, chci dál trénovat!" umíněně se podívám na žábu.
"Nic nechci, jen jsem chtěl ukázat neechan, že umím Kuchiyose."

Gamabunta
"Baka!"

Sklopila jsem hlavu, abych skryla úsměv.
Ah ano, hotová pohroma. Ale svým způsobem je to milé.
"Chmm... A chceš vidět, co nového umím já?" ušklíbla jsem se v očích jasnou výzvu.
Tohle mne baví...

otočil jsem hlavu na bláznivou starou žábu.
"Jo, velice." odvětil jsem suše a pak se pozrel na Shiz.

"Ano, porazila jsi Yonbiho,ne?"

Gamabunta
"Tak jestli dovolíte..já bych rád šel zpět."

"Žabí šéfíku!? Zeptej se Dědy sennina, co bude semnou a kdy mě konečně přivolá!" zamával jsem mu na rozloučeno a rozfoukával kouř, který po něm zbyl.
"Ano, ukaž." mile jsem se usmál.

Povzdechla jsem se. Zavřela jsem oči a vzpomněla jsem si na prasklý krystal. Nemusela jsem o nic žádat. Pocit beznaděje byl silný.
Cítila jsem jak mě obaluje Yobniho čakra. Narostl mi jeden ocas. Chystal se i druhý, ale to jsem zarazila.
Podívala jsem se na Danzoua a čekala na další rozkazy.

"Myslíš, že někdo bude mít něco proti zničení támhleté skály?" líně jsem se protáhla a aktivovala Byakuugan. Nečekala jsem na odpověď a rozběhla jsem se.
"Hakke Hasangeki" vykřikla jsem.

Jakmile se rozplynul oblak prachu, který se po nárazu vytvořil, zastavila jsem se
a začala si oprašovat oblečení.
"Škoda, že ti nemůžu ukázat jednu ze svých vlastních technik, ale ještě není úplně dokonalá."
Spíš jí ještě ani ve snu nezvládnu, ale to taky nemusí vědět.

"Jak se cítíš?" prohlížel jsem si její plášť. "Zkoušela jsi rychlost, čakru a sílu útoků, v tomto módu?"

Zůstal jsem ohromeně koukat. Bradu jsem měl až na zemi, tak jsem si ji zvedl a nasadil zpět. xD
"Waau..to je - úžasné!"

"Není..." pořád jsem se oprašovala.
"Má technika bude lepší." zářivě jsem se pousmála.¨
"Mimochodem, pořád ještě chceš raději trénovat se žábami než s naším týmem?"