Tréninkové místnosti

First topic message reminder :



Tréninkové prostory, poblíž potok, les a sklad se vším co je pro trénování potřeba.

"Je to skvělí pocit." trochu jsem se usmála. "Ne, vždycky když jsem byla v tomhle módu, tak jsem o sobě nevěděla."

"Pořád čekám, až mě Děda sennin přivolá." mírně jsem se usmál.
Páni, já mám tým.

"Aha..." na víc jsem se nezmohla.

"Použiju na tebe své jutsu, a ty se snaž vyhnout." připravil jsem si pečetě.

"Smím vědět jaké?"

"Fuuton: Shinkuu gyoku. Tak?" nadechl jsem se připraven vypustit techniku.

Netušila jsem co ta technika udělá, tak jsem se rozestoupila.

Vyplivoval jsem z úst malé podtlakové koule, které mířily ze všech stran na Shizuku.

Uhýbala jsem útokům. Zatím mě ani jedna netrefila. Pokračovala jsem v uhýbání.

"Dobré." pochválil jsem ji a vytáhl ze svého hábitu svitky.
"Tady máš, Youton: Yokai no jutsu - B, Youton: Yokairyudan - taky B." (Vytvoří to lávového draka.)

Postavila jsem se. Chytila jsem svitky. "Děkuju!" usmála jsem se.

Kývl jsem hlavou a odešel.
"Zase jindy."

Sedla jsem si na zem. Rozbalila jsem svitek Youton: Yokai no jutsu a začetla jsem se.

Udělal jsem PUF a zmizel. xD

Protáhla jsem se.
Dnes to se cvičením opravdu nepřeháním, měla bych zase začít...
Mávla jsem Tobirovi na pozdrav a odkráčela doprostřed jezera.
Postavila jsem se do bojové pozice, aktivovala Byakuugan a několikrát se zhluboka nadechla. Pak jsem se pomalu začala pohybovat a zkoušela si na neviditelném soupeři 128 úderů.
Miluji ten pocit, když mě v dlani hřeje Juuken...

Konečně jsem svitek dočetla.
"Dobře!" stoupla jsem si. Udělala jsem pečetě. Nadechla jsem se a do vzduchu jsem vyplyvla lávu. Nic se nestalo. Zamračila jsem se.

Trochu jsem se přikrčila, ale nakonec jsem si Kaiten rozmyslela.
Nechci vědět, co by to se mnou udělalo, když stojím na vodě...
Tiše jsem se usmála a pokračovala v tréninku 128 úderů, jen jsem Juuken vyměnila za svou Kaze Ken.

Zavřela jsem oči a klesla na vodní hladinu.
Uff... Možná jsem to zase malinko přehnala.
Vstala jsem a trochu malátně se vydala na břeh a potom pryč ze cvičiště.
Ale příště už to Jutsu zvládnu.

(Přesun)

"Když to nejde na poprvé tak to zkus znova." řekla jsem si.
Udělala jsem pečeť znovu. "Youton: Yokai no jutsu!" nadechla jsem se a vyplyvla jsem do vzduchu lávu.

(samozřejmě ne v takovém množství)

Zkoušela jsem to stále dokola.

Co já tu vlastně chci dělat? Takhle se spíš zabiju než abych zesílila.
Procházela jsem se po vodě blízko u břehu, oči upřené na večerní nebe.

Dnes už naposledy jsem zamířila pryč.

(Přesun)

Už mělola ústa. Klekla jsem si. Svitek s touhle technikou jsem smotala. Podívala jsem se na druhý. Šla jsem na okraj cvičiště, kde svítila lampa. Posadila jsem se pod ní a tozložila druhý svitek. Začala jsem ho číst.

Zívla jsem si. Chtěla jsem si techniku zkusit, ale myslím, že bych u toho usnula. Svitek jsem složila a vzala je oba do ruky.
Stoupla jsem si. Opřášila jsem si zadek od prachu. Zamířila jsem domů.
Měla jsem dobrý pocit a s psměvem na rtech jsem odcházela.

Došla jsem do tréninkových místností a posadila jsem se pod jeden ze stromů.
Zády jsem se opřela o kmen a oči upřela na oblohu.
Zatím jsem nic nedělala, jen čekala, jestli se tu někdo neobjeví.

Vstala jsem a protáhla se.
Líně jsem zívla a rozhodla se něco dělat.
Jak překvapivé...
Tentokrát jsem se nepostavila doprostřed jezera. Dnes jsem si na to připadala až moc zranitelně. Všude bylo ticho a v tréninkových místnostech se mnou snad jen pár vran v korunách stromů.
A to je další důvod, proč musíš zesílit.
Aktivovala jsem Byakuugan a pustila se do tréninku Prázdné dlaně.

Přišlo mi, že už to jde mnohem lépe než včera. Až do doby, kdy se mi po druhém pokusu začal na tvářích perlit pot. Ještě jsem si nenašla to správné množství chakry pro tuhle techniku.
Zkoušela jsem to znovu.