Tréninkové místnosti

First topic message reminder :



Tréninkové prostory, poblíž potok, les a sklad se vším co je pro trénování potřeba.

Tss ako som povedal nerad sa rozpravam a zoznamujem z cudzimi
"Ako myslis ... "
siel som aj z Ronguom odtialto prec

"No len bež preč odkial si prišiel!"

Jeho slova mi boli ukradnute lebo by som ho aj tak nepocuvol
Asi sa idem pozriet za Ashi ...
pomalim krokom som odtialto odisiel
(presun)

presun do senju štvrte

přišla jsem na své oblíbené místo nic tu nebylo jen spálená tráva a ohořelé stromy a trénovala jsem dál kombinaci ohně a vznešené pěsti

Přišla jsem do tréninkových prostor a začala se protahovat. Z dálky jsem sledovala Naomi-sensei. Ona trénuje? Jaký nezvyk... Ostatně ani já bych neměla zahálet.


Rozhlédla jsem se kolem sebe. Nezdá se, že by tu dnes byla osoba, jejíž přítomnost by mě otravovala. Tak jdeme na to...

Vzbudila jsem se, protáhla a zívla.
Ještě jsem párkrát mrkla, ale pak už úplně vzhůru seskočila ze stromu.
Zahlédla jsem Naomi-sensei a Mikomi. Chvíli jsem se rozmýšlela ke komu jít dřív... Nakonec jsem rozpačitě zůstala stát tam, kde jsem byla a procvičovala si 32 úderů.

"tak už mi to skoro jde !" výtězně jsem prohrásila a šla pomalu za nima

Přestala jsem se točit a vykročila naproti Naomi.

"Dobrý den přeju, budeme dnes něco trénovat?" zeptala jsem se se zájmem. Hlavou mi probíhaly vize různých možností. Více či méně bolestivých. Doufám tedy, že má dnes dobrou náladu...

"Dobrý den, Naomi-sensei." pousmála jsem se.
Přímo ze mě sálala skvělá nálada. Však jsem ji také měla.
Při Mikomině otázce jsem na ní tázavě pohledéla.
Mohli bysme se učit něco nového... Páni, jsem ráda, že je tady...

"Začnemě kondičkou"......hodila jsem kunai na 4 místa vzádlené od sebe 15 metrů "tak a kolem toho 5 koleček...teda čtverců !"

Protočila jsem oči v sloup. Tohle mě nebaví. Ale dobrá tedy, jsem pro každou srandu.

Rozeběhla jsem se a nasadila středně rychlé tempo. Nechtěla jsem se strhat, ale zase jsem nechtěla riskovat, že mě Naomi seřve, že se flákám. Pět koleček jsem dokončila. Byla jsem pravda zadýchaná, ale nebylo to zase tak hrozné.

He? Ještě že si občas dávám po ránu pár koleček. Teď jso uto sice čtverce...

Chtě nechtě jsem se ironicky ušklíbla a vyběhla.
Chvilku mi to trvalo, ale pak už jsem stála zase vedle ní a vydýchávala se.

"Oukej......tak a teď 40 kliků"

Jestli jsem byla předtím zaražená, teď jsem si myslela, že špatně slyším.
Nu což... Jednou za čas neuškodí...
Začala jsem, ale pravda byla, že tohle jsem nikdy moc nedělala a tak jsem ve dvaceti málem přestala. Málem... Když jsem cvičení dokončila, trvalo mi pěknou dobu, než se mi zklidnil dech.

Kliků? Proč? Zatvářila jsem se, jako kdyby po mě chtěla políbit žábu.



"Naomi-sensei, to vážně jako musím? K čemu mi bude fyzická síla?" remcám, ale začínám si klekat na zem, protože tahle bitva je předem prohraná. Vrhnu nešťastný pohled k nebi. Zač mě trestáš?

"Co když si vyčerpáš čakru na tolik že se budeš muset spoléhat jen na svojí sílu ?....bouchneš někoho a zlomíš si ruku ?"

Klikovala jsem co nejrychleji, bylo mi jasné, že čím dýl se s tím budu s**t tím spíš mi dojdou síly. Posledních deset kliků jsem dokončila jen s velkým sebezapřením a při posledním kliku jsem padla obličejem do hlíny.

"Já chi chakru nevycherpám." zamumlala jsem a poté zvedla zlavu ze země. Oprášila jsem si hlínu a trávu ze ksichtu.

"tak....teĎ vám dám pokoj....naučím vás novou techniku....co třeba 64 úderů ?"

Vyklepala jsem si z vlasů další drobky hlíny a ihned ožila.

"64 úderů? To by bylo fajn." pousmála jsem se.

Jsem zvědavá jak mi to půjde, když mě už teď bolí celej člověk..

Ještě jsem seděla na zemi a ztěžka dýchala.
"64 úderů?" zavrněla jsem a snažila se působit odpočatě.
Okamžitě jsem vstala, zavrávorala a po dvou minutách dokonce dýchala normálně.
"Hai!"

nejprve jsem jim na stromu ukázala co a jak a pak jim to vysvětlila "Chápete ?"

Zamyšleně jsem kývla.
Vlastně je to o něco silnějších 32 úderů... Mohlo by to jít...
Aktivovala jsem Byakuugan a přemýšlela, kolik na tohle Jutsu spotřebuji chakry. A taky doufala, že se ho naučím co nejrychleji.

Jen jsem se uchechtla, ale tak aby to Naomi neviděla.

"Uhm... Hai, sensei." pravila jsem. Můj výraz musel být maximálně inteligentní.

"no tak trénujte" došla jsem si k lavičce pro batoh kde jsem vytáhla plavky převlékla jsem se a začala se opalovat