Kancelář Otokageho

Vytreštil som oči. Má sklerózu? Zašklebím sa a dám si dole kapucňu. Hádam ste nezabudla... Som Kenji Saketsu.

Pousmála jsem se. "Ach... jistě, že ne..." odvětila jsem.
Kdo je to?
Můj student.
Jsi sensei?!
Překvapuje tě to?
Ne... jen si říkám, že ten kluk je chudák.
Znovu jsem se ušklíbla. "Dlouho jsi tu nebyl..."

Poškrabkal som sa na hlave. Áno prepáčte... Musel som si niečo zariadiť... Čo máte nové? Spýtam sa so zvedavosťou v hlase .

Opřela jsem si lokty o stůl. "Dokázala jsem to..!" zadívala jsem se mi do očí.

Takže máte už dva kamene? Výborne! Usmejem sa milo a pohodlne sa na gauči rozvalím. A bolo by niečo čo pre vás môžem urobiť, Lady?

Bol so za oknom pracovne a pozeral sa na okolie

Nenápadne som vytiahol kunai a končekmi prstov som na neho dal jed. Hodil som ho do okna s úmyslom trafiť Nawakiho. Pri hode som sa na neho ani nepozrel, no aj tak bol kunai úplne presný.

Pousmála jsem se. "Chtěla jsem počkat až se sám prozradí... jsi netrpělivý Kenji! Mohl bys pána uvést do kanceláře?" opřela jsem se do židle.

Ano Lady. Objavil som sa pi Nawakim. Vtedy už bol dávno reznutí kunaiom. Na kunai bol slabý jed ktorý najkyho len ochromí na pár minút. Vzal som ho do kancelárie a položil som ho na gauč. Ak sa smiem spýtať, kto to je?

KUnai som s lahkostou odrazil
"Si strašne hlučný..."

Shunshinom som sa dostal pred neho a vydýchol som na neho jed. Potom som ho vzal a hodil na gauč! xD

KDe vyfúkol dym stálo už iba drevenné poleno.
"Ešte musíš trenovať..Hladám slečnu Otokage ste o vi?"

(dobré pečate! xDD)
Čo od nej chceš? A kto sakra si? Spýtam sa a začal som z puzdier vyťahovať dýky.

(ani na tvojom príspevku dve jutsu ani jedna pečat hram tvoju hru)
"Chcem sa pridať do vašej dediny"

(robíš si srandu však? xD Shunshin a pečať? to si kde videl? xD)
Pozrel som na neho a dýky som zasa schoval. Poď dnu. Znova som si sadol na gauč.

"Kenji klid!" zvedla jsem ruku, čímž se zvedl vítr a oba zvedl do vzduchu. Přešla jsem k Nawakimu. "To ráda slyším... proč jsi nezkusil přijít dveřmi?" pousmála jsem se sladce.
Jsi jak cukrkandl!
Nezáviď!

Puste ma Lady. Je to nepohodlné.

(For Nawaki:

Spoiler:

)

Pomalu jsem stáhla ruku, čímž se dostal na zem. "Omlouvám se... ještě to zcela neovládám, nemám v rukou cit..." odvětila jsem a zadívala se na své ruce.
Vítr se nikdy nepodřídí!
Nemusím ho podřizovat, stačí když si tě podrobím!
Lehký úsměv.

"Dvere...to len v krajnom prípade"
Usmial som sa
"TAk ma príjmete?"

Ďakujem Lady. Usmejem sa a pretiahnem sa. Čo ak to je špeh? Nemali by sme ho radšej zneškodniť? Alebo paralyzovať? Vzal som do ruky dýku a olízal som ju, tím sa na ňu dostal jed.

"O zradu sa nemusíte obávat chcem zničit pár ludí v konohe...a získať ohnivý kamen"

Usmial som sa. Ak získaš kameň, automatický patrí Lady! Pozrel som sa na Tsukiko a čakal som na povel k zneškodneniu.

"JA sa podelím ja ho potrebujem len využiť"

To zanemená že nás chceš len využiť vo svoj prospech? Zamračil som sa a pristúpil som k nemu bližšie.

Spustila jsem jej na zem. "Ne... přijímám, můžeš tu zůstat..." přikývla jsem a usmála se. "Ale pamatuj si, že zradu trestám smrtí... krutou, bolestnou a dlouho, při které budeš prosit abych skončila. Jsem Bůh nového světa a má ruka ztrestá každého, kdo se mi bude protivit... zraď mě a zaplatíš krví!" po chladném proslovu jsem se zase usmála. "Jinak se můžeš ubytovat kdekoliv v Otogakure." přešla jsme zpět ke stolu. "A pokud jde o kámen... získáš ho a zemřeš!^^ Pokud mi jej nedáš! Tím si buď jist... já jsem tu jediným bohem..."
Věříš mu?
Nebuď bláhový... jediný komu věřím jsem já!
Pak proč ho tedy přijímáš?
Chci vidět, co za tím je... třeba nám bude prospěšný! Zabít jej mohu vždycky!