Sídlo klanu Inuzuka

Zamyšleně jsem si ho prohlížela.
Nee-chan... Ty jsi věděla, že sem příjdu, že ano? Jinak bys ho tady nenechala.
"Nio!" zavolala jsem na svou společnici a posadila se na lavičku. Nyiotte mi položila hlavu do klína a zavřela oči. Jemně jsem jí přejížděla po béžové srsti a oči při tom zvedla k němu.
"Pokud ti řekla tu všem známou část, pak víš, že ji jako malou unesli. Rodiče se vydali za ní, mě měla mezitím pohlídat jedna z členů ANBU, se kterou rodiče pracovali. "
Kdyby se to nestalo, možná by teď bylo vše jinak...
"Když jsem vyrostla, hledala jsem ji zatímco ona netušila, že má sestru. Byla jedním z mála lidí, kteří vydrží v mé přítomnosti."
A já v jejich...
Odmlčela jsem se a zvedla oči k nebi.
"Všichni zapomněli, že existuji a já doufala, že se nebudu muset vrátit. Až když jsem se dozvěděla, co udělala... "

Je pravda , ze z Ashi vychadzam najlepsie , popravde z tejto dediny poznam az ju a jednu Hyuugu , lenze stale nemozem uverit ze nieco take spravila co tym chcela dokazat
pytam sa sam seba a potom som pozrel smerom este na Rongua
Ale ked si to tak zoberiem ja jej docela rozumiem , mozno sa to nezda ale ja stale cakam na prilezitost kedy mozem zabit Zuka , aj ked ma od toho odradzala lenze ako vidim uz urcite aj ona sama vie ze co je to pomsta teda tak mi to pripada to co robi
"Urcite nemohla odpustit ostatnym , preto sa to stalo "
A ja hlupak som si nicoho nevsimol

"Jenže já ti zatím řekla jen tu všeobecně známou část. O té druhé Ashi nevěděla vůbec nic." povzdechla jsem.
A měla jsem jí o tom říct. Možná bych teď nemusela být tady. Ach, na co to zase myslím. Ne, že já bych tu nemusela být, ale ona by tu byla.
"Musela se nějak dozvědět, že za jejím únosem nestála Kiri, ale... " polkla jsem.
"Konoha."

"Nic není tak, jak se zdá, ani pomsta ne. Předtím to bylo nevyhnutelné, protože naši rodiče udělali spoustu chyb a jednou z nich bylo i to, že chtěli tuhle vesnici zaprodat. A chybou vesnice zase bylo, že se rozhodli pomstít na dítěti, které o tom nevědlo vůbec nic. Tyhle situaci nikdy neměli řešení, Ashi si to nikdy neuvědomovala, i když se o tom snažila sama sebe přesvědčit."

Sarkasticky jsem se rozesmála.
"Takže podle tebe nejlepší způsob jak napravit, co nukenin provede je jít ho hledat."
Mluvila s ním vůbec někdy o pojmu strategie?
"To už se rovnou můžu zavřít doma se zásobou saké a výsledek bude stejný."

"Napravit to, co udělala. V Listové musí být vždy alespoň jeden člověk z našeho klanu a ty ještě neznáš všechna naše Jutsu."
Na slovo "ještě" jsem dala zvláštní důrat a na chvíli Nyiotte přestala hladit.
"Já z toho nejsem ani trochu nadšená." povzdechla jsem.

"Ako myslis to ze vobec nejake ovladam alebo narazas na nieco ine ?"

neviem mozno mi malo nieco doklapnut hned ale ja som sa velmi nezamyslal aj ked mal by som

Ne. Teď už jsem si jistá, že ho učila jen jutsu a neřekla mu, že má i přemýšlet.
"Ashi je pryč a možná s ní jednou budeme muset bojovat. Od Danzoua by to sice byla jistá podpásovka, ale zároveň pochopitelná, protože nejlépe známe její styl boje."

"To znamená, že tě na to NĚKDO bude muset připravit."

"I my jsme lidé." poprvé od příchodu jsem se pousmála nad jeho naivitou.
"Jen lidé, kteří občas touží po věcech, které nemohou mít nebo mohou, ale za cenu života. Jednou z nich je i pomsta."

"Krom toho, pokud to Danzou řekne, tak TY napadneš jí, ne ona tebe."

Prohlédla jsem si ho.
"Ani nemysli na to, na co myslíš. Nemysli si, že jsem se s Ashi nestýkala, za posledních pár měsíců jsme se několikrát sešly."

"A můžeš mi věřit, že to, co ji celou tu dobu drželo dál od pomsty jsi byl jenom ty. Jenomže ona je nestálá a její trpělivost... Dejme tomu, že zrovna dlouho nevydrží. To, že se dozvěděla, jak to bylo pro ni zřejmě byla poslední kapka."

"Ehm tak teda povedz teda co mam teda teraz spravit ?"
sustredim sa teraz poriadne nato co bude hovorit

Podívala jsem se na Nyiotte.
"Možná bude lepší, když na nás prozatím všichni zapomenou. Vyhneme se tím nepříjemnostem. Respektive ty, na mě už zapomněli před lety."

Sladce jsem se usmála.
"Takže se odsud ani nehneme, ty si budeš přivolávat štěňata a Nio je bude nosit zpátky jejim majitelům dokud se ti nepodaří přivolat správného psa."

"Pak můžeme začít s dalším Jutsu." líně jsem zívla jako kdyby to byla věc, kterou říkám každý den.

"Ehm no dobre tak teda idem nato "
Zasa tu bude plno stenat
pomyslim si
Radsej by som ale bral keby tu je Ashi ...Ale to uz asi nepojde
zacal som z privolavanim

Sledovala jsem ho a přemýšlela.
"Jde ti to lépe." zavrněla Nyiotte. Trhla jsem hlavou, když promluvila.
"Hmm... Jo, jde mu to dobře."
Teprve pak jsem se začala pořádně soustředit.
"Zkus přidat trochu víc chakry. K přivolání využíváš jen jednu ruku, takže při ní nemáš chakru rozmístěnou rovnoměrně, ale musíš ji víc využít."

"Viem toto my doslo hned ze tam je problem z chakrou aj ked ale pridavam a pridavam velke zmeny sa nedeju nieje to dostatocne no "
sustredil som sa este viac ako predtym drzal som v ruke co najviac chakry a potom som ju naraz vypustil pri dalsom privolani privolal som teraz take dasa povedat ze mohutnejsie stena

"Časem a vlivem tréninku se to určitě zlepší."
"Práfě jfem to chtěfa pofedět." Zamumlala Nyiotte a i se štěnětem, která držela v tlamě, zmizela.

"Mal by som naucit Rongua hovorit"
povedal som si skor pre seba a on domna stuchol ja som sa len pousmial a zasa som sa pokusil o Kuchiyose

"Ah... No, časem to určitě zvládne. Záleží jen ne něm." povzdechla jsem.
"Nio se naučila mluvit, když jí byly tři."

Iba som prikyvol , stale som uz ale neprivolaval stenata ale aj vecsie psi videl som ze sa mi uz dari tak som sa nato sustredil cim viac v ruke som udrzoval uz vela chakry
V podstate co som to skusal aj sam aj s tymto sa to ucim uz dlho a stale nic?
"Kuchiyose!"
objavil sa tam velky bieli mrak ked sa rozpustil bol vidno ze som privolal uz normalneho psa ale tiez bol este maly

"Jo!" Nyiotte ve svém oblíbeném "gestu" zvedla černou tlapku trochu víc nad zem.
Podívala jsem se na ní s mírně zvednutým obočím.
Sklopila uši a vsadila bych všechno na to, že se právě ušklíbla, i když nevím, jak by to mohla udělat.
"No co... Tenhle už se může vrátit sám."

"No keby to bolo velke aspon ako ty ci Rongu ale stale je to mensie "
Trochu mi uz trnula ruka no ale dalo sa mi dalej privolavat tak som to dalej skusal
Aj by som sa s nimi rozpraval aj o niecom inom nez o treningu ,ale neviem o com mozno som tak aj unidil Ashi aj ked s nou som sa snazil aspon trochu rozpravat o niecom inom sakra ja som ale zmetkar a nic s tym nespravim a aj tak nemam zapotrebie sa az tak rozpravat
prehrabnem si Rukou vlasy a ucim taku bolest ze az nadskocim , vsimol som si ze Rongu mi zahrizol do chvosta ale nastastie ne tak silno ale hned som si ho vzal do ruky
"Dobre ,Rongu takze ty takto ?"
on uz niekam ako som to povedal odbehol
Akokeby vedel naco myslim ale pohryzt ma nemusel!
ako ta bolest ustala radsej som bez slova pokracoval a zasa som privolaval

Baka!
V duchu jsem si tiše nadávala.
"To by stačilo, ne?" Má společnice se na něj starostlivě dívala a jemně, výchovně přitáhla Rongua zpátky. Šlo jí to těžko, byla menší než bývají psi našeho klanu, ale kdokoli by se to pokusil říct, ten by dlouho nepřežil.
To byla moje zásada.
"Nio, to jsem měla říct já." kysele jsem se ušklíbla.
Nechápu, co to Ashi napadlo. I můj pes je lepší mistr než já.
"Učila tě Ashi už lékařské techniky?"