Sídlo klanu Inuzuka

"To jsem ráda." tón mého hlasu byl neutrální.
"I kdyby... Stejně si to raději ohlídám. Možná bych mu měla věřit. Ale... Co když... Takovou chybu může udělat každý. Touha dokáže zaslepit i srdce nejlepšího shinobi.

"Tak..." Na mé tváři se objevil zářivý úsměv a já vstala.
"Nemáš už hlad?"

"Tak jdeme."
Prosté konstatování a úsměv na mé tváři...
Nikdo by neřekl, na co myslím.
Yuniiku jako vždy čekala u brány. Obdivuju, že vždy dokáže předvídat, kdy někam půjdeme. Intuice?
"Mimochodem, jak jde Tsuuga Ronguovi?" zamumlala jsem při odchodu a otočila se přes rameno, abych počkala než mne dojde.

(Přesun)

"No tak jemu zas tak ako mne dobre nejde "
poviem a nasledujem ju
(presun)

Posadila jsem se na lavičku, naklonila k Ronguovi a přidržela před ním jeden z papírků určujících podtatu chakry. Nic.
Ah tak... Jsem to ale baka!
Položila jsem papírek na zem a jemně zvedla Ronguovu přední tlapku a nasměrovala ji nad něj. Jakmile ji na něj položil chvíli jsem čekala a pak pokynula Ryuujimu, aby se podíval, co se s papírkem stalo.
Naklonila jsem hlavu mírně na stranu a čekala, co z toho bude.

Dorazil som tam aj ja a prisiel som k nim
"Hmm no hned sa bude lepsie trenovat "

He? A to znemená co?
A to znamená, že má jakou podstatu?" zopakovala jsem své myšlenky nahlas a pousmála se.

"Fuuton i Katon? Tomu se ani nechce věřit..." překvapeně jsem zvedla obočí.
To je možné?
"V tom případě je v tomhle dost napřed." ušklíbla jsem se.

"S Katonem ho můžeš naučit ty, on pochopí, co mu budeš říkat. S Fuutonem to už bude horší. To by ses musel stavit za Hokagem pro nějaké svitky nebo požádat někoho, kdo ho ovládá..."

Ale, ale...
"A co když oheň nebude stačit? Chci abyste uměli bojovat i proti uživateli vody a k tomu se Fuuton hodí skvěle. Navíc... " pozorněji jsem si prohlédla zbytek papírku.

"Má opravdu Fuuton silnější než Katon. Tímhle by nedokázal zapálit ani svíčku, zato s Fuutonem byste mohli dokázat opravdu silná Jutsu."

Tiše jsem povzdechla.
To je to tak složité?
"Zamysli se." zavrčela jsem podmanivým hlasem. "Ty o něm nic nevíš, já také ne, ale určitě znáš někoho, kdo ano."
Jen přemýšlet to chce... Taktiky jsou složité a musí vyjít přesně. To je další věc, kterou budeme muset trochu procvičit.

Tak teď bych dala milión za sklenku saké... To je šílenství! Jak to jen říct? Příliš soběstačný?
"Zlato, už zase zapomínáš na týmovou práci, která je pro Konohu tak důležitá. Nechci po tobě přece abys celé dny otravoval Hokageho, ale jestli se to nenaučí ovládat nebo se to naučí špatně, tak je to jako časovaná bomba. Máš-li prostředky využij jich. Navíc alespoň budeš víc ve společnosti."

"Protože trénujeme tady. Jestli se nepletu tak Fuuton má..." odmlčela jsem se a přemýšlela. Ksó, to vážně nikdo kolem nemá Fuuton?
"Ehmm... Totiž... Určitě... "

"Se půjdeme podívat do Tréninkových místností a třeba na někoho narazíme." na tváři se mi objevil nervózní úsměv. "Fuuton je docela vzácný."

"No tak vsimol som si , ale aj tak radsej by som trenoval katon "
povedal som aj ked to uz ale nemalo nic zmenit

Paličáku!
"Ty možná, ale na to máš celý život a tvůj společník s tebou musí držet krok." Pak jsem se smířlivě usmála.

"Yuniiku má Katon, ale nepoužívá ho. Vytvořila si k němu silnou averzi poté, co ji s ním učili. Musela zůstat beze mne a já bez ní víc než tři měsíce."

"Měl by sis vážit možnosti být u učen s ním."

V hlavě mi zablikala pomyslná žárovka.
"A co naše dvě Hyuugy? Myslím, že Mikomi i Shijin Fuuton mají a nepřišlo mi, že by ti minule Shijin byla proti srsti."

"O tom nemluvím. Jen říkám, že bys ho měl učit to, na co má talent on a ne si to zbytečně zlehčovat svým katonem, když ještě neumí s živly vůbec nic, a jemu to dělat těžší."

V ústech jsem si hrála se stéblem trávy teď právě jsem se jím málem udusila.
Zkrátka jsem měla co dělat, abych ho nespolkla.
"Shijin určitě příjde na to, jak si s tebou povídat i o jiných věcech." ušklíbla jsem se.
"Je trochu sdílnější než Mikomi. I když tolik citů je pro kunoichi spíš překážkou."

"Vážně mi chceš tvrdit, že nevíš, o čem se s děvčaty bavit?"
Hned jak jsem to dořekla měla jsem chuť říct někomu, aby mi dal pořádnou facku.
Tss... Sdílný sensei, že? Baka, Ashi, chováš se jako baka.

"To je na pořádný trénink... Teď půjdeš do květinářství." šibalský výraz jsem nedokázala skrýt a raději mu hned hodila nějaké peníze. "A koupíš kytku. Pak půjdeš najít buď Shijin nebo Mikomi, jedné z nich ji dáš a poprosíš ji, jestli by ti nemohla pomoct s výcvikem. Půjde to samo, věř mi."

Radsej som na tu poznamku o rozpravani sa ani nekomentoval no ale to dalsie sa mi uz vobec nepozdavalo
"No to pujde samo .... "
povedal som ironicky kedze sa mi ta myslienka o kupovani nejakeho kvietka a podobnych veci priecila
"Ako nemohlo by to byt bez toho ?"

Rázně jsem zavrtěla hlavou.
"Já jsem učitel a navíc žena." pousmála jsem se. "Věř mi, bude to platit."
Yuniiku při naší debatě zalezla kamsi pod stůl. Respektive to udělala ve chvíli, kdy jsem mluvila o jejím Katonu.
Možná bych mohla...

"Jestli ti to zvýší sebevědomí, možná bych mohla dělat to samé s tím, že Yuniiku se bude učit katon od tebe." trochu váhavě jsem se znovu podívala na svou společnici. "I když doufám, že kytku ti kvůli tomu kupovat nemusím, leda tu pro jednu z našich drahých kunoichi."