Tréninkové místnosti

First topic message reminder :

Místo pro trénink

Shinji Yakamichi napsal:To je super! Pozrem sa na oblohu Asi by som uz mal ist... Majte sa Yuu-sensei Postavim sa a odchadzam domov
(presun)

"Hmm,už je pozdě...Měj se a vyspi se pořádně" řeknu a zamávám mu.
Vstanu protáhnu si trošku tělo "Yuu je čas jít domů do pelechu" zívnu a pomalým krokem vyrazím ku domovu.

Ráno se probudím. *Bylo mi jasné, že tu usnu* usmál jsem se a hned po rozcvičce jsem se dal do práce.
Udělal jsem pečetě, zkoncentroval chakru. Objevila se modrá záře.
"Teď už ji jenom udržet v rukách a snažit se ji regulovat."


*Bylo mi líto, když jsem včera s Shijin nemohl mluvit, chyběla mi a rád bych si s ní zase popovídal, ale bohužel měl jsem hodně práce. A vlastně pořád máme, oba. Ona chuuninské zkoušky, já se musím učit, jinak bych zase dostal ránu od stařenky.* uchechtl jsem se a pokračoval..

Potichu jsem přišla na důvěrně známé místo. Nakráčela jsem na vodu a posadila se do tureckého sedu. Tuhle část už zvládám, aniž bych se musela příliš soustředit. Aktivovala jsem byakugan a dívala se kamsi před sebe. Snažila jsem se prohledat co nejširší okruh svého okolí a přitom se nezapomenout soustředit na vodu. A hlavně se zklidnit.

Už nikdy se nenechám tak vytočit...

Za chvíli už jsem byla ve vegetativním stavu. Vypadala jsem, že jsem naprosto mimo, ale vnímala všechno co se kde šustlo. Dokonce ještě líp.

Prebehnem ďalej... o dosť ďalej ako sú ostatní, potrebujem totiž priestor a na ten som si zvykol najmä na hore Myoboku. Stojím na druhej strane stromov, ktoré tu stoja už od nepamäti. "YOSH?"


Gamaono:
"Hisagi? Si preč z hory len deň a už ma voláš?" Zasmejem sa chlapcovi. "Čo by si rád?" Prekračujem nedočkavo na mieste.

"Musím sa ťa niečo spýtať, na chuuninských skúškach, ak privolám nejakú veľkú žabu, to je povolené?"

Gamaono:
"Iste, že je Hisagi, je to technika, privolávanie je technika, len nezabúdaj ak privoláš nejakú veľkú žabu, obrovskú nemusí spolupracovať."

"Hej to som si myslel, ale ďakujem." Uškrniem sa. "Aj by som mal ísť trénovať, aby som nelenošil, to by sa Fusakasakovi-sama asi nepáčilo.

Gamaono:
"Áno len trénuj. Ak je to všetko tak padám." Zasmejem sa zmiznem.

Ja ostanem na mieste a obzerám si terén.. Čo také trénovať???

*Prozatím by to s tréninkem stačilo, i když vážně riskuju další ránu od stařenky. Ale co..* uchechtl jsem se a všiml si relaxující Mikomi.
*Snad jí nebude vadit, když ji vyruším. Nevypadá zrovna při smyslech..*
"Neruším, Mikomi?" zeptal jsem se s lehkým úsměvem na tváři.

Sotva znatelně jsem se pousmála.

"Nene, nerušíš, vypadám poněkud mimo, ale všechno vidím." zamrkám očima ale byakugan nechávám dál pracovat. Pozoruju Hisagiho, který poněkud dál od nás dovádí se žábama. Zajímavé...

"Jinak tě vítám zpátky v Konoze. Naučila tě Tsunade něco nového?"

Jo mám to! Rozbehnem sa smerom do knižnice. Mám ešte 90 ryo, možno tam niečo bude.
(Presun)

"Tak to jsem rád," přisedl jsem si k ní na vodu. "Naučil?" usmál jsem se. "Se stařenkou to je na docela dlouho, ale učit se začínám. V Kiri se nám podařilo vyvinout protijed na jed, který v sobě měla mizukage. Teď už je to jen na Sakuře a Shizune."
*Snad bude v pořádku, i když jim už nepomůže Tsunade-sama. S Konohou to bude teď zlé, co se bude dít, doufám, že to nenaruší aspoň chuuninské zkoušky.* trošku jsem se zapřemýšlel, ale hned jsem se opět vrátil 'zpátky'.

"A co ty? Jak se připravuješ na zkoušky. Dám ti radu, soustřeď se na nové techniky, ale nezapomeň také na dějiny, test... Vyřiď to i Shijin" mrkl jsem a zašklebil se.

Usmála jsem se a na chvilku zavřela oči.

"Stařenka? Vsadím se, že nahlas jí to neřekneš. Vím jak dopadl Taiki, když jí upozornil, že z mračení, se jí můžou udělat vrásky."

Lítal tu jak hadr na holi...

Dál už mluvím o svém tréninku.

"Trochu už mě znáš. Myslíš, že jsem se flákala? Právě se učím tři naprosto skvělé techniky. A... dějiny? Nestraš proboha..."

Snažil jsem se smát a lehce přitom zrudl.
"Ano, to máš pravdu. Kdybys viděla způsob, jakým trénujeme.. třeba takové létání vzduchem je jen slabý odvar toho, čeho je Tsunade-sama schopná. Ale já si nestěžuju, takový přístup právě potřebuji" chystal jsem se zareagovat na poslední větu Mikomi.

"Hai, asi sama dobře víš, že chuuninská zkouška není jen o boji. Já fandím vám s Shijin, a proto tě varuji. Musíš být připravena nejenom na boj." opřel jsem o hladinu (lehl si xD) a pozoroval oblohu.

Ušklíbla jsem se a chytala sarkastickou náladu.

"Létání? To jsem si vždycky přála umět. Naštěstí na to mám orla. I když je pravda, že mě považuje spíš za potenciální svačinu."

Vzpomenu si na to, jak do mě kloval...

"Což o to. Dějiny mi nikdy nedělaly problém. Ale obávám se, že jsem už většinu zapomněla. Snad až na věci co se týkají našeho klanu..."

Vždycky jsem školou proplouvala bez nějakého biflování s dobrými známkami... no až na matiku. Jestli si teď udělám ostudu, tak se půjdu do lesa oběsit...

"Já už víc říct nemůžu, neměl jsem říkat ani tohle. Ale jste moje favoritky, tak jsem nemohl jinak." stále jsem ležel na zádech a usmíval se.
Vzpomněl jsem si na tu poznámku Mikomi.
"Mluvíš o Kuchiyose?" zeptal jsem se se zájmem.

Prisiel som na cvicisko a hladal som senseia no toho som nenasiel. Vytiahol som si zvitok a zacal som ho citat. Po chvilke som zacal behat okolo celej plochy. Ked som to dobehol dal som si 50 klikov a 100 drepov potom som si lahol pod strom Fuuha to budu tvrde treningy

Jaj no nazdar... ještě že nás nikdo neposlouchá...

"Uhm... tak díky za varování. Vezmu si to k srdci a doma si trochu zopakuju co jsem se učila na Akademii... Jen doufám, že tam nebudou nějaké šílené matematické rovnice..." zavzpomínám na to, jak jsem byla ze všelijakých různých vzorečků téměř pološílená.

"A... Ano. Mluvím o Kuchiyose."

"To snad né. Nemáš zač a nezapomeň to vyřídit Shijin, prosím" zasměju se.

"To rád slyším, že se učíš takovou techniku... vyvoláváš orly.? Jak ti to jde, kromě toho, že se tě snažil sežrat" xD

"Hej, ale lepší že sežrat, než když mě v první fázi naprosto ignoroval. Jinak si nestěžuju... proletěli jsme se... nebo se mě spíš snažil setřást. Prostě horší než horská dráha..."

Hmm. Tak tohohle mazlíčka snad během chuuninských zkoušek potřebovat nebudu. Nechám si ho jako krizové řešení a budu se modlit, aby mě poslechl.

"Podle toho, co jsem o vyvolávání vím, skoro vždycky to takhle probíhá." snažil jsem se ji uklidnit a hned na to zavřel oči.
"Když ti to nebude vadit, ještě chvilku si tu odpočnu."

"Pravda, pravda. Ještě štěstí, že jsem nevyfasovala hada. I když o moc horší by to asi nebylo..." zamyslím se. Pak se podívám směrem k Alliimu.

"Nevadí, jen si odpočiň. Klidně se i prospi." cukají mi koutky ale nesměju se nahlas. No dát si dvacet když leží na vodě, to by mohlo být zajímavé... Jen ho tiše po očku sleduju.

"Tak myslím, že už jsem si dost odpočnul. Přeci jenom toho mám teď naodpočíváno více než dost." protáhl jsem se a šel za Tsunade-sama.
"Dobrý odpolko, Tsunade-sama." s úsměvem jsem ji pozdravil.

"Hoj Allii. Trénoval jsi pro dnešek?" podívám se na něj podezřívavě.

"Chvilku ano, Tsunade-sama." *radši nebudu upřesňovat, jak dlouho*

"Chvilku..Na to chvilka nestačí! Půjdeme někam jinam trénovat." vstala jsem a šla.
"Půjdeme na cvičiště 1."

"Hai, ano.. já vím" vydal jsem se za Tsunade.

Přišel jsem na cvičiště, ruce v kapsách, žvýkal jsem stéblo trávy.
Rozhlédl jsem se kolem. Na hladině jezera seděla Mikomi, zase ztracená ve svých myšlenkách.
[To ji nebudu rušit.] Šel jsem na druhou stranu cvičiště.
Kousl jsem do palce.
"Kuchyiose no jutsu!" Křikl jsem a položil dlaň na zem.
Oblak kouře, ozvalo se známé "Čau!"
Když se kouř rozplynul tak jsem spozoroval Pakkuna jak sedí na zemi a má packu zvednutou na pozdrav.
"Zase ty?!" Vykřikl jsem podrážděně.
Pes:
"Co si čekal?"
Já:
"No nic alespoň, že už přivolávám něco, co umí mluvit."
Objevil se obláček kouře a Pakkun byl fuč.
Celý proces se několikrát opakoval.
(Přesun)

Zatřásla jsem hlavou a probrala se. Teď jsem byla opravdu naprosto mimo. Naštěstí všechen vztek už odezněl a cítila jsem se poměrně vyrovnaně. Myšlenky jsem soustředila na své přátele, takže vražedné úsmysly ustoupily.

Mnohem víc chci být ochránce a ne mstitel. Pro začátek bych mohla zkusit ostatním nepřekážet...

Rozhlédla jsem se kolem a přemýšlela co dál Z vody jsem přestoupila na souš.