Tréninkové místnosti

First topic message reminder :

Místo pro trénink

Ještě než mě zasáhly zrušil jsem klony. Prozradila ses mi. Kunaie zasáhly mě tělo a vybuhly. Najednou tam ležel jen ohořely pařez a já stál za Mikomi s mečem na jejím rameni. ,,Fajný boj."

Bol som na treningovom poli a pozeral ich boj.

Jen jsem si tiše povzdechla.

"S tím jsem počítala. Můj byakugan kawarimi pozná. V okamžiku kdy jsi zrušil klony jsem věděla, že se na mě ženeš. A že jsi to ty, originál."

Pootočila jsem se abych na něj viděla.

"Mohla jsem tedy uhnout. Ale stejně už nemám nic, čím bych mohla překvapit. Vyhrál jsi."

Příště to bude mít těžší...

Schoval jsem meč a zakryl jsem sharingan. ,,Už se těším na další boj a neboj taky to ještě nebylo všechno." Usmál jsem se. ,,A jo ať se ti daří při zkouškáš. I když podle mě bys tam měla být jako jedna z těch lepších."

Zaklopal som Seitovi na rameno.

Trochu jsem zvedla obočí. Jinak jsem se nesnažila dát údiv moc znát.

"A... arigato. Budu se snažit. A díky za souboj."

Otočil jsem se. ,,Hm tebe neznám." Pak jsem se otočil zpět na Mikomi. ,,Taky se těším jak na boj i na ty zkoušky." Usmál jsem se a pak už jsem chtěl věnovat pozornost ninjovi za mnou.

Seskočila jsem z větve stromu, abych jim nechala soukromí. Teprve teď mi došlo, co se mi povedlo... chodím bez hole! Tak jsem se nastartovala do boje, že jsem na ni dočista zapomněla. A vypadá to, že nic už mě nebolí. Na obličeji to nebylo znát, ale v duchu jsem se šťastně usmívala.

"Sme si skoro podobný ale potrebujem niečo od teba"

,,A to?" Zvednu se zájmem hlavu.

"Mohol by si ma naučit nejaké SuitonJutsu"

,,Jo klidně. Jaké bys chtěl." Podívám se na něho. (Heja musím na chvilu končit budu tu tak za 1hod.)

(Ok zajtara ti potom odpoviem)
"napríklad techniku vodného vezenia?"

Zoskočím zo stromu a prebehnem okolo Nawakiho bez povšimnutia bežím ďalej.

Procházím se po tréninkových prostorách a tvářím se znuděně. Cítím se mnohem líp než za posledních pár dní. Myslela jsem, že mě souboj unaví, ale jsem naopak plná energie a chuti do práce.

"Kuchiyose no jutsu!"

Aaaa... přivolala jsem káně. To už se orlovi blíží víc.

Už som dosť ďaleko. Zmiznem im z dohľadu.
(Presun)

Vstávám z mého malého odpočinku pod stromem, rozhlížím se kolem.
[Pfff... tady se zase vyrojilo lidí...]
[Mikomi? Kuchiyose?]
Jdu k Mikomi.
"Ahoj!" Zamyšleně se podívám na ptáka kterého vyvolala.
"Co to bude, až to bude?" zeptám se s úsměvem.

Nechala jsem ptáka zmizet zase zpátky tam, odkud přišel. Zvedla jsem oči k osobě, která přicházela.

"Ahoj Infi... no... měl by to být orel, ale několikanásobně větší než já."

"Když už jsi u káněte tak už to není daleko."
"Mně Hokage-sama přislíbil Kuchiyose taky, hned co se naučím Shi Shi rendan, budu mít psi." řeknu nadšeně

"Jo... doufám. Začínala jsem s vajíčkem a kuřátkem..." v duchu se okřiknu, že se shazuju, ale na výrazu v obličeji to nedám znát.

"Psi jsou bezvadní. Ještě jsem nepotkala člověka, který by je uměl přivolat." pokývám hlavou.

"Jůů kuřátka bych chtěl vidět." Usměju se jako bych koukal na něco roztomilého.
"No nic, musím se přesunout k tréninku Shi Shi rendan! Tak ahoj."
otočím se a odcházím na druhou stranu cvičiště.

"Ahoj." mávnu Infimu, posadím se na trávu a relaxuju. Dneska už jsem se nablbla dost.

,,Hm tak jo. Já teď musím za Hokagem tak se když tak nějak najdem." Seskočím ze stromu a pádím do Senju čtvrti.(přesun)

[Dneska už bylo dost tréninku Shi Shi rendan... Co bych měl dělat teď?]
Upřu zrak na jezero...
[Hmm... to chození po vodě nemůže být tak těžký, to bude jako po tom stromě.]
Jdu pomalu k jezeru, věřím si a pokračuji bez zastavení.
[Eh...?]
Podívám se pod sebe.
"Studííí!!!" vykřiknu neskutečně nahlas, až holubi na stromech vlétnou k oblakům.
Vyběhnu ven.

Z myšlenek mě probere šílený řev. A to jsem si myslela, že usnu.

"Infi? Co tam prosím tě děláš? Někdo tě vraždí?" zvednu se přijdu blíž.