Senju čtvrť

Yuniiku znovu zívne.
Budeme se muset zeptat na naše klanové sídlo...
Nepřítomně ji hladím po srsti a čekám. S unaveným pohledem se rozhlížím kolem. Nemám náladu tu čekat, ale co se dá dělat...

"Hai, děkujeme." nechal jsem Tsunade převzít odměnu.
"Co teď, Tsunade-sama? Odpočineme si, nebo se dáme do tréninku" zašklebil jsem se.
*Nedávno jsem dokončil učení dvou technik, tak bychom mohli začít s novými*

"Odpočívat? Jsi blázen! jdeme trénovat." chytla jsem ho za triko a táhla ho pryč.
"zatím Assasine."

Tiše se zasměji a řeknu starou známou větu.
"Dalšíí prosím."

Tentokrát jsem se připravila a chytla svou psí společnici pevněji kolem krku.
Ono její nevyzpytatelnost mě někdy děsí.
A nemám chuť znepřátelit si Pátou jen proto, že kolem nás prolétla jako šíp...
Yuniiku tiše zavrčela. Strčila jsem hlavu do pootevřených dveří.
"Dobrý den... Hokage-sama."

"Zdravím tě." pousmál jsem se na příchozí.

Spolu s Yuniiku jsem vešla dovnitř a pro jistotu jsem nechala svou ruku na jejím hřbetě a nepřítomně ji hladila Nebo spíš automaticky.
"Mé jméno je Inuzuka Ashi." prohlásila jsem nejdříve.
"Možná víte, že mí rodiče byli zabiti před šestnácti lety kousek od Skryté Mlžné vesnice, když se mě pokoušeli zachránit. " začala jsem stručně vyprávět svůj příběh. Nebylo mi to příjemné. Snad proto jsem ho tak zkrátila.

"Nýbrž zpráva o mé smrti byla mylná. " ironicky se ušklíbnu.
"Jsem živá a zdravá. A přesto, že jsem vyrůstala v Mlžné, tíhnu k Listové, jen nějak nemohu najít sídlo našeho klanu."
A nikdo mi neporadí... Možná proto, že jediní dva lidé, na které jsem včera narazila byli na mol. Ale to by bylo nevhodné zmiňovat...

"Byly my tři, Hokage-sama. A má orientace zde je ještě téměř nulová."

"Hm Rozumím Ashi..Sídlo Klanu Inuzuka? Bohužel, jsi jenom jedna členka. Členové někam zmizeli. Sídlo je opuštěné a je ti k dispozici." pousmál jsem se.

Jemně jsem kývla. Doufala jsem, že naleznu rodinu.
"Smím vás poprosit o doprovod či někoho, kdo by mi ukázal cestu?" nadhodím váhavě.
Nerada o něco prosím, avšak zde jsem bezradná. Bloumala jsem Listovou celý den a nikdo mi nedokázal poradit...
Yuniiku trhla hlavou a otřela se mi o bok takovou silou, že jsem měla co dělat, abych udržela rovnováhu. Teprve teď na mě dopadla tíha té únavy. Cesta z Mlžné je dlouhá a já ještě nespala.

"Jasně. Venku jsem zahlédl Hyuugu Shijin. Ta ti určitě pomůže, jen ji zavolej." mrknu na ni.

"Hai." kývnu. "Arigato, Hokage-sama."

"Co nejdříve se za vámi zastavím pro nějakou misi. Nejdřív bych se tu ale ráda zabydlela."dodám ještě a zmizím za dveřmi. Ušklíbnu se, když narazím na spící dívku. Vytáhnu z její ruky svitek a rozložím ho.
"Hokage-sama, tohle vám asi chtěla vrátit."
Podala jsem mu svitek s jakousi technikou a jemně dívku vyzvedla na hřbet své psí společnice.

Prozatím jí někam odnesu. Nemůže spát tady.
A pak mi třeba pomůže...

(přesouvá se)

"Hai děkuji."

Klepu na dveře Hokageho kanceláře.
*ťuk ťuk* Ozývá se jak vcházím prvním krokem dovnitř.
"Ehm... Hokage-sama? Neměl byste pro mě nějakou misi... nebo novou techniku?" Ptám se nesměle.

Přijdu a vejdu dovnitř. ,,Zdravíčko bratře." Usměju se a pak si všimnu Infiho. ,,Heh čau." Otočím se zpátky na Assasina. ,,Já počkám."

"Ahoj Infi, mám pro tebe techniku, ale musíme si všichni členové týmu zatrénovat. Ano Seito."

,,No chtěl jsem se zeptat jestli by pro mě a pro Katsura byla nějaká společná mise?" Tázavě se na něho podívám.

"Zatrénovat, všichni, jak to myslíte... Hokage-sama?" Ptám se nechápavě.
"Jinak, čau Seito."

"To brzy zjistíš Infi." ušklíbnu se.
"Moment Seito, podívám se." vezmu si do ruky deníček a hledám mise.

,,Jo já počkám." Posadím se do křesla a čekám asi tam něco najde.

[Co si to zas Hokage vymyslel... Prej se brzo dozvím.]
"Oukej! Nemůžu se dočkat, k té technice..."

"Yugaegakure nám poslala zprávu o unesení princezny nějakými shinobi. Jdi to vyřešit."...
"Ano, co k té technice?"

,,Ok to by neměl být problém tak zatím." Usměju se a valím na cvičiště.

"No jaká to bude?" zasměju se.
"Bude raitonová, nebo obyčejná?"
"Jaký typ?"

Pomalu vejdu do Senju čtvrtě. Automaticky zamířím k Hokagemu a myšlenky mi stále utíkají jinam. Konečně stanu před kanceláří. Zastavím se a opatrně zaklepu.

"Hai, bude Raitonová." ušklíbnu se a vstanu. Přejdu ke dveřím, které následně otevřu.
"Ahoj Yoko!"