Miestnosť za pultom hostinca

First topic message reminder :

Klasická poloosvetlená miestnosť so stolom, štyrmi gaučmi naokolo, plná nukeninov, strážnych goríl (čím myslím samozrejme ľudí xD) a samozrejme žien...

"Broučku, odpoledne kolem půl 5 so Shoa beru, přijdu si zkontrolovat hostinu už ve dvě. Nejpozději ve středu si přijdu pro šaty. Nechci nic sladkého ani moc vyzývavého, jasný? Bude ti na to stačit tohle?" vytáhnu z kapsy od pláště malý pytlíček plná ještě menších diamantů

"Protože každý není na peníze jako ty. Ty diamanty jsou pravé mé KG manipuluje i s drahými kameny, tak proto, bereš to?"

"Protože drahý Tetsuyo by to nebyla taková sranda, si všechno koupit je lepší o to usilovat. Věřím, že mě nezklameš a jestli chceš jsi zván Sluneční chrám za Amegakure." pohodím vlasama a pytlíček mu vnutím do ruky

"Budem sedieť na svadbe šéfa akatsuki. To je teda niečo. Tentokrát si ich vezmem, aj tak som už teraz nechutne bohatý a diamanty si väčšinou nechávam u seba, ale nabudúce by som uprednostnil hotovosť."
Vzal som si ich.
"Halinor! K nohe!"

Před Reinou se objeví několik okvětních lístků a pak se složí ve vzkaz.

Spoiler:

Pak se lístky opět rozpadly.

"No super. Omluv mě, jdu někomu nakopat zadek. Předem z avšechno díky Tetsuyo, a nezapomeň středa šaty čtvrtek hostina a svatba, zatím." mávnu a spěšně odcházim před hostince vyvolám Daga a letíme za Ayame (přesun)

"No co chceš, když mě potřebuješ tak přijdeš jinak ne." řeknu otráveně a sleduju odchod velmi známé osoby

"Rozhodol som sa, že ti to vynahradím. Zajtra sa bereme, ja zoženiem prsteň, ty svadobné šaty a do stredy už aby to bolo."
Sám nad sebou som sa pousmial.
Trochu som sa prekecol.

"No cože? Reina tě musela praštit, že tak blouzníš."

"To zatiaľ nie, ale možno mi vylepí, keď tie šaty nezoženiem."
Milo som sa usmial.
Viac som to už prekrútiť ani nemohol.

"Mám ti sehnat svatební šaty? Ona se bude vdávat? Kdes to zase vzal?"

"A predstav si že od nej, tebe to povedať pokojne môžem. Dokonca ma pozvala, ale to je teraz vedľajšie. V poslednom čase mám nabitý program, nukenin tam, nukenin sem, samovražda tam, samovražda sem, krv hore dole a jama pod nohami, z čoho som sa ešte doposiaľ nespamätal. Uvidíme sa zajtra, papa zlato."
Nadšene som vyrazil do dverí viac vzadu.

"No super zabít ho je málo," řeknu a pak přemýšlím na těmi šatami.
"Hm svatební jo?" odejdu z hostince (přesun)

vejdu naštvaně do místnosti
"KDE JE SAKRA NĚJAKÝ PERSONÁL? V HOSTINCI MÁTE LIDI CO CHTĚJ PLATIT!!!!" zakřičím na celý hostince a krabici opatrně položím na stůl a klepu na ní nechty

naštvu se ještě víc a vrátím se do hostince (přesun)

přijdu zpět a natáhnu se na gauč s časopisem v ruce a čekám na Tetsuya

Vytancoval som z jednej zo zadných miestností.
"Vítam svoje poddanstvo."

podívám se od časopisu na něj zakroutím hlavou a dál se do něj začtu
"Prej poddanstvo." ujede mi z pusy

Usmial som sa.
"Nemusíš sa báť, ty si predsa viac než len to. Máš tie šaty?"

"Mám je i s doplňky kdo by si pomyslel že v Suně budou tak ochotní." ukážu na luxusní saténovou krabici na stole
"Ale nech je být." mrknu na něj

"A to som si ich chcel vyskúšať," dodal som sarkasticky.
"Aj keď, prehliadka by možno bodla."

"Tak si pak řekni Reině, jsem si jistá, že jí to bude víc jak slušet byli to nejhezčí šaty z celého obchodu, prodavačka je vytáhla ze skladu." pousměju se
"Kdy už jsi u té přípravy svatby dostala jsem k těm šatům i svatební prstýnky." usměju se a jdu k Tetsuyovi