Jezero Oto

Prisiel som pri jazero sadol si a rozmyslal.

Objevil jsem se i s Assasinem na jezeře. ,,No, na poprvé to nebylo špatné na takovou vzdálenost, jen doufám, že nebudem bojovat, protože mě to stálo asi veškerou sílu, ale chůzi zvládnu. Tak jdeme." Pomalu jsem vykročil do skrýše.(přesun)

"Super technika. Opravdu jsi zesílil, můj malý bratříčku." usmál jsem se a šel za ním.

Postavil som sa a isiel trenovat. Zacal som sa pozerat na jeden dlhy krik. ,,Katon: Housenka no Jutsu"
cely krik horel.

Idem sa niekde pozret. ,,Kuchiyose no Jutsu" objavil sa drak a ja som odletel prec. (presun 15min.)

došel jsem k velkému jezeru u kterého jsem si lehl tedy spíše jsem sebou švihl na zem a nabíral jsem zpět mou energii i chakru silný to soupeř

uslyšel jsem hluk, který doléhal až ke mě, vstal jsem a vydal jsem se za ním
- přesun

Došli jsme sem a já se na ni ještě otočil"Na co potřebujete vlastně ten kámen?" stále jsem měl klidný výraz.

"Síla sice k boji nestačí, ale je vhodná." Byakugan, který jsem předtím deaktivovala mi znovu zvýraznil žíly kolem očí.

Není to jedno je čas boje"Ušklíbl jsem se a v očích mi zářil sharingan s 3 tomoe,v hlavě jsem si pomyslel že bych se měl od ní držet spíš dál jak blízko a pokuď bych byl blízko ni,tak jenom s velkou rozvahou a jistotou.

"Jak jsem řekla." dodala jsem pro jistotu. "První tah je váš."

Odvolal jsem vlka a nabil jsem Kosu Raiton čakrou."Máš pravdu otázky až sní skončíme."Postavil jsem se vedle Rukiho a připravil se k boji.

"Tak co se stane teď?" znovu jsem zaujala bojový postoj svého klanu.

Podíval jsem se jí do očí sharinganem a mé tomoe se začali točit.Jediné co vidělo je jak se jí všechno drahé strácí před očima nebo je někým zabito.Vypálená vesnice,která se pomalu burací k zemi,přátelé,kteří jsou na kůlech pověšení,rozbořené sídlo klanu hyuuga a jejich lidé na mučících přístrojích a jediné co nad tím bylo byl znak klanu Uchiha.

Zapomněl, že s bojem Uchihů mám své zkušenosti. V Genjutsu jsem byla uvězněná jen malou chvíli, jelikož mé tělo nepřetržitě "zářilo" už od chvíle, kdy jsem zaregistrovala Reininu přítomnost. Nebylo tedy těžké se z Genjutsu dostat, ani jsem se mu nedívala do očí. Díky tréninku s Nawakim jsem ho dokázala rozpoznat a navíc samotný sharringan se Nawakiho Mangekyou nevyrovnal. Nicméně to, co mi prostřednictvím Genjutsu ukázal si nedovolil ani Nawaki. Jakmile jsem se dostala ven, zůstala jsem stát a čekala na jejich další pokusy. Usmívala jsem se. Sladce. Kdo mne znal, věděl, že to u mě znamená jisté nebezpečí pro všechny přítomné.

Podíval jsem se na ni a když se dostala tak rychle z Rukiho Genjutsu řekl jsem."Asi jsi vážně silná."Hned na to jsem udělal pečetě "Rai no Hokou".V bleskové rychlosti jsem vyskočil do vzduchu a dostal jsem se za ni hned do jejího slepého bodu a po cestě jsem z rány kterou jsem měl na ruce udělal tři bodce která jsem hodil přímo ve směru jejího slepého bodu na ní.Věděl jsem o toto slepém místě díky tomu že mě to naučil Neuro.

Když jsem viděl jak Tatsuo útočí více méně ze zadu,tak jsem se rozhodl že já zaútočím ze předu.Složil jsme pečetě a z mé ruky začali šlehat plameny"Katon:Hiken!"Z ruky mi vyšlehla ohnivá pěst,která mířila přímo na Shijin.

Pohyb jeho chakry byl neuvěřitelně rychlý, to jsem nečekala. Díky chakře okolo svého těla jsem měla přípravu na svá Jutsu téměř hotovou. Okamžitě jsem se roztočila bez toho, abych čekala na poslední chvíli. Netušila jsem, co má v plánu, ale nerada jsem někoho měla za zády.
"Hari no Ame!" vykřikla jsem.
Roztočila jsem se v Kaitenu, ale to jako kdyby nestačilo. Tohle byla má vlastní, speciální úprava tohoto Jutsu. Během několika vteřin začaly z Kaitenu všemi směry vystřelovat chakrové jehly ve velké koncentraci. Nedalo se předvídat, odkud nebo kam poletí.

Rukiho techniku už jsem nezahlédla, nicméně větrná podstata v mém Jutsu způsobila doslova výbuch. Netušila jsem, co se stane, ale jelikož rychlost chakry také udělala svoje, většinu jsem vyblokovala a Ruki na malou chvíli, kdy útočil zůstal nechráněný vůči jehlám.

Jenom jsem se lehce podíval na jehly letící ke mě a z ničeho nic změnili směr letu kolem mé hlavy."Hm ta technika ještě není hotová škoda.Nechci s tebou bojovat si na to až moc pěkná a nechci si tě znepřátelit."Z ruky mi vystřelili 3 světelné šípy,které přímo mířili na ní.

Ve vzduchu jsem použil Gin no Tate takže se ode mě všechny jehly odrazil a já dopadl opodál za ni na zem tak abych byl z dosahu jejího jutsu.

Zaregistrovala jsem světelné šípy.
Složité techniky... Kaitenem je vyblokuji, ale zase vyčerpám příliš chakry. Protentokrát bude lepší se vyhnout.
Prvně jsem se skrčila, vzápětí právě naopak. Jeden ze šípů proťal mé kimono ve chvíli, kdy jsem byla otočená. Zasáhl jen látku, nicméně i to mne vytočilo.
Teprve nedávno se stali chuuniny... Prohrát teď by byla neodpustitelná hloupost.
"Teď jsem s útokem na řadě já." pronesla jsem klidně.
"Ale raději ho zase nechám na vás." odskočila jsem dozadu.
Zastavila jsem se až na vodě.

JAk šípy letěli za ní zatáhl jsem za chakrové vlákna,které byli na ní mířené a otočili se.Šípy letěli zase přímo na ní,jenže z mé strany letěli další 3,takže měla velice blbé šance na možnost útoku z příma,jediné co jí zbývalo je utéct vrchem.

Když jsem viděl že stojí na vodě hned jsem toho využil a použil Rai no Hokou a dostal jsem se až k vodě."ted je konec"A přímo do vody jsem namířil Raikyuu což prohnalo celou vodu elektrickým proudem.

Dobře jsem odhadla, jaký manévr mi zbývá. V dlani, kterou jsem měla schovanou za zády se mi vytvořila chakrová vrána. Pomalu se zvětšovala. Vyhoupla jsem se mezi její křídla a ona se vznesla.
"Chakura no Tatsumaki!" vykřikla jsem se v dlani se mi stejně jako s chakrovou vránou začala točit a formovat chakra. Během chvíle jsem ho hodila směrem do vody. Pomalu se zvětšovalo a nabilo bleskem. Blesk, voda, můj vítr a má chakra. Smrtící kombinace. Jakmile bylo tornádo na vodě a mířilo na pevninu, nedokázala jsem ho už ovládat. To byla slabina této techniky.

Viděl jsem jak se tam udělali tornádo a lekl se"Co s ní sakra je?!" odskočil jsem a zvážil situaci.Složil jsem pečetě a když jsem viděl to tornádo na něco jsem kápl.Z mé pusy jsem vystřelil obrovskou ohnivou kouli,která pohltilo tornádo a z toho tornáda se stalo ohnivo vodní tornádo.S tím tlakem mé koule se tornádo posunulo,ale mé světelné šípy proletěli přes tornádo a byli hned u ní.Nedivil bych se kdyby jí trefili,třeba do břicha nebo jiné části těla.