Hotely a ubytovny

First topic message reminder :

Možnost ubytování pro ninji z jiných vesnic i Kirigakure^^

Kyoshi.... rozplakala som sa.Otočila som sa späť na Kyoshiho a pobozkala som ho v tom okamžiku som omdlela od únavy.

uložil jsem jí do postele a pořádně jí přikryl, lehl jsem si k ní a po chvíli jsem taky usnul

Zobudila som sa keď bolo slnko vysoko na oblohe.Chytila som sa za hlavu.čo sa stalo včera? pozrela som na Kyoshiho ktorý spal.

vzbudil jsem se a vylétl jako blesk "hee ?! jakej je den ?!" podíval jsem se na Yuuki "eh... promiň, zdálo se mi, že spím nějak dlouho"

Vystrašene som pozerala a vôbec som neodpovedala.

"jsi v pořádku Yuuki ?" zamával jsem jí rukou před obličejem

Začala som snímať.čo? H-Hai som.Len si ma vydesil.povedala som rozpačito

"promiň to jsem nechtěl, jen jsem myslel, že jsem usnul a nechal tě tu samotnou"

V poriadku pred chvíľku som sa zobudila... povedala som a sadla som si na kraj postele.

"aha ... a nemáš žízeň, nebo hlad ?" řekl jsem tiše

Hlad? pozrela som sa meravo na Kyoshiho.Myslím že nie ale aj tak ďakujem...

"no dobře" opět jsem si lehl a koukal se mlčenlivě na strop

Len som sa usmiala a v tom momente som otvorila okno a pozerala som sa.Ale... usmiala som sa a vyskočila som von.Dole čakal môj pejsek a tak som s ním išla preč navštíviť Mizukage(presun)

došel jsem domů, kde jsem okamžitě ulehl na postel
konečně doma
zavřel jsem oči a přemýšlel

Pomalu jsme dorazili až do ubytovny a z Lizzinou navigací až před její pokoj. Počkal jsem až vytáhne klíčky a odemkne. Potom jsem ji hned zanesl do ložnice a položil na postel. Zakryl jsem ji duchnou. Pak jsem si zase stoupl a chtěl se jít podívat po nějakém místu pro mě.

Keď ma položil na postel a odstúpil tak som sa začala trocha hlasnejšie dožadovať aby si ku mne ľahol.. len som si vyzliekla koźenú bundu aj s tričkom že som zase zostala len v spodnom prádle.. po tom som len potľapkala na postel vedľa seba..

Otočil jsem se a usmál se na ni. Nechtěl jsem po té dnešní události se vtírat nebo něco, ale zdá se, že to Lizz nevadilo. Shodil jsem ze sebe výbavu a pak i oblečení. Zůstal jsem jen ve spodním prádle. Pomalu jsem si lehl vedle ní a přitom se na ni zářivě usmál.

Keď si ku mne lahol tak som sa len tak veselo usmievala.. prikryla som nás prikrývkou po čom som ho oboma rukami znova objala a začala som ho bozkávať.. taký ten bozk na dobrú noc len tento bol o niečo príjemnejší.. aspoň pre mňa..

Přitáhl jsem se k ní taky a pevně ji objal. Přitiskl jsem si ji k tělu a nesměle k polibku přidal i jazyk a dal do no všechnu svou vášeň, omluvu a lásku. Byl jsem rád, že už se nezlobí a že tu teď se mnou leží. Můžu být sní v její blízkosti a to byla ta největší radost, co jsem si mohl přát.

Opätovala som mu bozkávanie pri čom som tiež tak nesmelo použila aj jazyk.., o takých 5 minút som sa nakoniec odtiahla a len som sa k nemu pritúlila, hlavu som mu položila na hruď a meirne som sa pohmýrila.. gomeenasai Aki-kun.. ale som na smrť unavená..šepla som unavene pri čom som sa mierne pousmiala .. zatvorila som oči a pomaly som sa utápala v ríši snov..

Usmál jsem se a jen ji pohladil po vlasech. Takhle jsem ji hladil dokud neusnula. Přitáhl jsem si ji, jak nejvíc to šlo a pořádně nás zabalil do peřin. Bylo mě nádherně. Pomalu jsem zapomínal na dnešní den. Opřel jsem si hlavu o tu její a spokojeně zavřel oči. Než jsem usnul, proběhla mi hlavou jediná myšlenka...myšlenka na Lizz...[i] Jsem ten nejšťastnější kluk, který má nejlepší holku, kterou si kdy mohl přát....ale s nikým se s ní nepodělí...[u] Usnul pohodovým spánkem.

Ráno som sa zobudila skoro, musela som .. síce som videla že Akihiro ešte spí tak som mu len dala jemnú pusu po čom som sa od neho tak potichu a jemne odtiahla, zašla som do kúpeľne kde som si dala rannú sprchu a spravila som rannú hygienu, len som si na seba obliekla podobný štýl a druho oblečenia ako včera a už som sa ponáhľala do práce, ešte som mu nechala lístok s tým "kde som"..

(presun)

Pomalu jsem pootevřel oči. Cítil jsem, že vedle mě nikdo naleží a tak jsem se jen nespokojeně zavrtěl. Moc dobře jsem věděl, že musela jít zase pracovat. Měla toho fakt dost. Otočil jsem se na záda a hleděl do stropu. Přemýšlel jsem nad tím, co se stalo včera a taky mě docela zajímalo, kdo to předtím byl. Myslel jsem toho, co došel za Rokou. Ta ztráta paměti mě tížila čím dál tím víc a já jsem se chtěl mermomocí dozvědět, kdo jsem. Pomalu jsem vylezl z postele a šel si dát sprchu. Tam jsem na tom ještě uvažoval. Musí být přece nějaký způsob... Trvalo to nějakou chvíli, než se na něco rozpomněl. Jsme přece v shinobi světě...všude jsou lidé se schopnostmi a zvlášť na to cvičení, aby se dostali do něčí mysli a uzavřené vzpomínky obnovili...dokáží tím ze zajatců dostat velmi důležité informace...vlezou jim do hlavy a z tama to pak všechno vyčtou.... Z tímto novým objevem a myšlenou se osušil a oblékl se. Přečetl si vzkaz a vydal se do hlavní budovy. V hlavě mu to už zase šrotovalo a šlo vidět, že na něco kápl. A nejlepší lidé jsou na to na jediném místě....v KONOHAGAKURE NO SATO v hlavní vesnici zemi ohně...
(přesun)

Pomaly som vošla až k sebe domov.. priviedla som si sem aj Akihirá páč stále nemal kde bývať a len som sa na neho usmiala.. uhm.. som rada že si späť.. Akihiro-kun.. povedala som potichu po čom som len za nami zavrela dvere.. zhodila som zo seba zbrane a takým jedným pohybom som ho objala a pobozkala..

Vešel jsem trochu nejistě do jejího domu. Pořád jsem se cítil provinile, a proto jsem mlčel. Když se pak na mě usmála řekla, že je ráda, že jsem zpátky, byl jsem trochu překvapený a ještě víc, když mě objala a tak jemně políbila. Byl jsem šťastní, že můžu být zase s ní, ale pořád jsem měl z toho špatný pocit. Polibek jsem ji opětoval a potom se od ní na chvíli odtáhl."Už se nezlobíš?" Zeptal jsem se potichu a sklopil hlavu.