Hokage monumenty

" Aha...to je mi líto... " Sklopil jsem pohled k zemi.Zase se mi připomněl ten pohled na hořící dům a na křik který jsem slyšel.Jednu ruku jsem sevřel v pěst.* Kso...slíbil jsem si..že je najdu a zabiju...a dodnes...z toho není nic...kromě problémů... * ušklíbl jsem se , což naštěstí díky masce nešlo vidět.

Jelikož mé pozornosti neuniklo skoro nic všimla jsem si že sevřel ruku v pěst a pohledem jsem se vrátila k pozorování vesnice.
"Takže...vy ANBU neodkládáte nikdy masky?"
Promluvila jsem po chvíli jelikož mě to vážně zajímalo, mě osobně by to nebavilo mít pořád na obličeji.

" Odkládáme...buď v krajních případech...nebo když víme..že nás nikdo neprozradí....a nebo když někomu maska vadí a je schopen vás kvůli toho i celého poškrábat... " teď se mi zase vybavila Shi která je kvůli masky vážně schopná zabíjet.* Dlouho jsem jí neviděl...mohla se za tu dobu změnit??Nebo je pořád stejná?? * pomyslel jsem si.

Odvrátila jsem lehce hlavu a ušklíbla se tak aby to neviděl.
Byla bych schopná horších věcí jen aby si sundal tu masku ale dnes jsem se to snažila držet na uzdě. Neměla jsem ráda když s někým mluvím a ani nevím jak vypadá.
Předpokládala jsem že k tomu bude moje druhé já mít připomínky ale známý hlásek který měl vždy mnoho poznámek se tentokrát neozýval.
Znova jsem se koukla na vesnici.
"Proto jsem se nechtěla přidat k ANBU jednotkám, nevydržela bych mít masku pořád na obličeji"

" Tak pořád jí nemusíš mít...ale kdybys to zkusila...zvykla by sis....já jí také nejprve nosil jen u pasu protože mi vadila....a teď...si ani neuvědomuji že jí mám...to je hold síla zvyku...a tu jí neovlivním..ani nikdo jiný... " poznamenal jsem." Ale mylím že kdyby ses přidala...bylo by to dobré....v současné době nás není mnoho...a. to není dobrá zpráva...a většina lidí k ANBU nechce jít ze stejného důvodu jako ty...nebo kvůli toho je že to prý moc riskantní...ale život ninji je prostě...nebezpečný... " řekl jsem a na chvíli jsem zavřel oči.

"Riskantní?"
Zasmála jsem se.
"A co v dnešní době neni riskantní...člověk si v klidu půjde po ulici, uklouzne po banánové slupce a něco si zlomí, dá se říct že je riskantní všechno"
Zamyslela jsem se krátce.
"No zkusím o tom přemýšlet"
Lehce jsem přikývla a představila si sama sebe s maskou.
Hoj Hoj! chyběla jsem ti?
Ozval se hlas v mé hlavě, protočila jsem oči a povzdechla si. Hodlala jsem jí ignorovat zrovna dneska jsem na ní neměla náladu.

" Jo...to stjené si říkám i já....nevím co chtějí dělat aby to nebylo riskantní...chtějí čistit okna , nebo co? " zasmál jsem se." Nemusíš se teď zatěžovat tím jak bys vypadala....až se někdy budeš nudit..vzpomeň si na tuhle konversaci a hned máš co dělat.... " pak jsem si všiml toho jejího pohledu." Teď už se vážně něco děje...a nezapřeš to ani za nic...uvidíš...většinou když někomu o svých problémech řekneš tak Ti hned bude líp.. " pousmál jsem se.

Trochu nervózně jsem se uchechtla.
"Ne vážně se nic neděje, jen jsem pořád..."
Snažila jsem se najít vhodnou výmluvu.
"okouzlená tím pohledem a taky teď přemýšlím nad ANBU..a"
Zarazila jsem se a věnovala mu další lehce nervózní úsměv.
Koroki...teď jsi mě ranila, pořád mě zapíráš ale já jsem tůů Ozval se posměšně hlásek.
Prosim tě dnes mi dej pokoj
Héé?! to říkáš vždycky když se uráčím ozvat...neni to fér
Co bych teď dala za to kdybych byla u ANBU a měla bych masku, aspoň by nikdo nic nepoznal. Podrbala jsem se ve vlasech a doufala jsem že to nechá plavat.

" Hmmmmm....Takže ty jsi okouzlená pohledem a proto sis povzdechla??Věř mi...já poznám když se něco děje..ale pokud nechceš...nemůžu tě do toho nutit... " řekl jsem poměrně klidně.]i]* No..vlastně můžu ale nebudu...nejsem takový...zmetek *[/i] dodal jsem.Tohle nahlas vážně nemusela slyšet.Zavřel jsem levé oko.
* Mangekyo Sharingan.. * pomyslel jsem si a podíval se na Konohu.Všude byl náramný klid až na několik ožralých ninjů potulujících se ulicemi.* Takhle se mi to líbí... * pomyslel jsem si a pousmál se." A Ty pocházíš z nějakého klanu , nebo jsi normální ninja?? "

"Jsem z klanu Yarikyo, náš klan nespadal pod Konohy ale pomáhal v době války"
Odpověděla jsem mu a byla ráda že tamto nechal být.
Koukala jsem se na vesnici a vypadala jsem celkem zamyšleně.
(Dnes už jdu off tak zítra ;D )

" Hmm...nikdy jsem o něm neslyšel...myslíš že bys mi o něm mohla něco říct? " pousmál jsem se a deaktivoval jsem sharingan.* Něco musí být špatně...je až moc velký klid....a to není dobré... * pomyslel jsem si.
(Jasně..mě už by stejně notes za 2 posty chcípnul xD)

"Náš klan neni zajímavý"
Zasmála jsem se a vzpomněla si na Daichiho.
Zajímalo by mě kde se fláká...
O svém kekkei genkai jsem mu říkat nechtěla, kdyby přece jen někdy došlo na cvičná boj abych měla jakousi výhodu.

" To se mi nechce věřit...každý klan má přeci něco speciálního....vyjímečného... " podotkl jsem.
" Hmm....buď se mi to zdá...nebo o sobě vážně nerada mluvíš... "
zamumlal jsem tiše , ale tak aby to i slyšela.

"No musím přiznat že nerada mluvím s člověkem..."
odmlčela jsem se.
"který má masku...tim tě ale nijak nenutím aby jsi jí odložil"
Upřesnila jsem to a potlačila zívnutí.

" Hmmm...ano...musím přiznat že ta maska.... "
na chvíli jsem odmlčel.
" vadí docela hodně lidem...ale....docela jsem si na to zvykl.... " nadechl jsem se.
" No...i když myslím že Ty zrádcem nejsi...takže.... " ruku jsem na chvíli dal na masku.
" Nebude vadit kdybych si jí na chvíli sundal.. " řekl jsem a vážně si jí sundal.Teď jí mohla překvapit jen jediná věc , a to že jsem byl strašně mladý.

Pozorovala jsem jak si sundavá masku a pak zůstala na okamžik potichu.
"Kolik ti je?"
Naklonila jsem zamyšleně hlavu na stranu.

" 15...překvapilo tě to hodně? " zeptal jsem se i když odpoveď mi byla celkem jasná.Už podle toho výrazu to šlo poznat.* Jo...takhle to bývá vždy když si sundám masku...asi bych s tím měl přestat... * pomyslel jsem si.

"páni"
Vydechla jsem a na tváři se mi objevil úsměv.
"V 15 u ANBU, určitě musíš být silný"
V očích jsem měla zájem, vůbec se na svůj věk nechoval...když jsem si vzpomněla na ty nevychovaný geniny lehce jsem se zamračila.

" Silný....to se řekne celkem jednoduše...ale při tom to takové není...od narození jsem nebyl takový....silný...talentovaný...jen díky Nandaimemu jsem teď na tomhle místě...nebýt jeho...byl bycho pořád asi Chuunin... " sklopil jsem hlavu k zemi.* Asi bych za ním měl zajít...jestli by mi nedal nějakou misi... * pomyslel jsem si.

Ramenem jsem do něj drkla a povzbudivě se usmála.
"Hlavní je že teď silný jsi a můžeš chránit to co je pro tebe důležité ne?"

" No....moc mi toho nezbylo...a když už se něco děje...tak já o tom stejně nevím...většinou...a nebo s tím nemůžu nic udělat.. " zamumlal jsem.

"Ale co ta divná nálada najednou?"
Pořád jsem se pozitivně usmívala.
Heh... tys tomu zase dala, Koroki je neschopnááá

" Ale nic...jen jsem začal trochu...vzpomínat... " hlavu jsem zase zvedl a podíval jsem se na Konohu.Teď už s jiným výrazem." Nemáš náhodou hlad...nebo chuť na něco? " pousmál jsem se.

Zaklonila jsem hlavu a pozorovala oblohu, před očima se mi objevilo Dango.
"Dangó"
Zasmála jsem se a koukla se na něj.
"Když o tom teď mluvíš dostala jsem chuť na Dango"

" Hmmm...znám jeden lokál kde dělají vážně výborné Dango...nechtěla bys tam zajít? " pousmál jsem se.
* Jen doufám že tím nic nezkazím... * poymslel jsem si.