Hlavní budova

First topic message reminder :

Obrovská sněhobílá budova, má tři patra, ve druhém je konferenční místnost, ve třetí spí kage a v prvním patře je kuchyň, ošetřovna a jídelna.

"Tohle?!" ukázala jsme na mladíka. "Děláte si legraci? Nějakého genina tam nemáte?" zabručela jsme.

"To je Jounin!! Hyuuga z hlavní rodiny...Jako Jounin má nejlepší výsledky ve vesnici. Je lepší než Hinatin otec." zašeptala jsem smrtícím hlasem.

"Chmpf..." zamumlala jsem. "Dobře... tak jdeme hochu!" otočila jsme se na mladého Hyuugu.

"Ako poviete."
(presun)

Katsuyu.
"Tsunade-sama, Yoshirův tým v Tsukigakure udělali bariéru kolem vesnice a zadrželi v ní Naomi Hyuugovou, Reinu Kanu, jinchuuriki dvou-ocasého. Velitel Yoshiro se ptá, co s nima?"

přiběhl jsem celý zadýchaní "tsunade-sama potřebujeme vás"

"Já vím." unaveně jsem vstala a rychle šla k Itachimu.
Přerývaně jsem dýchala.

V hlave: Snád sa do boja zapojila aj Yukie!

"Katsuyu"
"Spoj ma s Mirhenkem"

V hlave: Sakra kde asi len môže byť.

Vošiel som do budovy a hneď ako za dverami som sa oprel o stenu a pomaly som skĺzol na zadok, tak že som vyzeral akoby mi niečo bolo. Päsťou som udrel so steny a zatvoril oči. Tie som po chvíľke aj hneď otvoril, už tam nebola len jedna osoba. Mal by som rýchlo vypadnúť. Nejako sa mi to všetko kazí. Naomi... len tak si príde a nikto ju nesúdi, čo to má byť? Zapredať Konohu bez trestu??? A teraz ešte aj toto, pozrel som smerom k dverám, akoby som dúfal, že uvidím niekoho na koho som sa snažil nemyslieť. Zhlboka som dýchal. Jediná vec, kameň... nič iné nemám.

Náhle som vstal a odišiel som von z budovy.
(presun)

Po vyslechnutí rozhlasu jsem šel na ten menší "srázek".Zaklepal jsem a vešel.

Seděl jsem u velkého stolu.
"Posaď se." ukázal jsem mu židli. Když si sedl, tak jeho tělo omotaly dřevěné kůly.
"Promiň, jen pojištění." pousmál jsem se.
"Kde je Naomi?"

"Zpomalí tě to." pousmál jsem se a zakryl sharingan čelenkou.
"Tak...jak to teď bude? Kdybych měl jednat jako Hokage, tak bych tě měl okamžitě popravit, ale ty moc dobře víš, že tohle já neudělám."

"Hm...Co s tebou? Abych pravdu řekl, jsem v koncích." spustil jsem hlavu a sledoval desku stolu.
"Řekni mi něco...každý si zaslouží druhou šanci.."

"Chci slyšet všechno, přesvědč mě o tom, proč bys měl žít." zvedl jsem hlavu a podíval se mu do očí.

"Hmm...O tom, jsem něco slyšel, předtím než radní místo Tsukiko Sarutobi vybrali mě, tak jsem našel pár záznamů o tom projektu. Stal jsem se Hokagem a Tsukiko zahořkla a zmizela. Pak po smrti senseie, radní zmizeli...Kdo ví, kde jsou, ale nikdo je už nikdy nenašel...Hmm..Vy Uchihové máte dost slabou hranici rozeznání něčeho, co se už vymyká obvyklému zlu." zakroutil jsem hlavou.
"Neuro..."

"Hraješ si semnou, nebo je ti to vážně líto?"

"Nemluvím o tomhle..Mluvím o tom, co jsi všechno provedl po tom."