Hlavní budova

First topic message reminder :

Obrovská sněhobílá budova, má tři patra, ve druhém je konferenční místnost, ve třetí spí kage a v prvním patře je kuchyň, ošetřovna a jídelna.

pomalu jsem se probral ze skvělého snu,posadil jsem se a koukal před sebe po chvíly když jsem se vzpamatoval šel jsem hledat PiliKKu

Než som uvedomil čo mi vlatne Mizukage-sama povedala. Už bola preč.
No čo už.
Povzdichol som si , dal ruky do vačkou a pomalím krokom odišiel.

Otevřela jsem oči. "Sakra!!"Rychlostí jsem vstala, umyla se, a oblékla si vojenské oblečení. "Hmm..Tohle jsem už dlouho neměla na sobě.." kriticky jsem se na sebe podívala, pohodila vlasy a utíkala do konferenční místnosti. "To jsem tak dlouho spala a nikdo mě nevzbudil?!" rozkřikla jsem se, ale tam nikdo nebyl. Seběhla jsem ven...

Seděla jsem v tureckém sedu a skrz Katsuyu, všechny pozorovala.

Je to horší, než jsem si myslela..

Dost rychle, na všelijaké své stařecké problémy jsem se dostala až do místnosti, kde seděla Tsunade. "Hej ty listová..!" vykřikla jsem na ni.

Podívala jsem se na osobu, která mě vyrušila. Překvapeně jsem vstala.
"Ty?!"

"Nekoukej jak sůva z nudlý a radši mi pověz, co ode mě chceš?!" sedla jsemsi bez dovolení na nejbližsí křeslo a mračila se na blondýnu.

"Nemůžu tomu uvěřit. Tak jenom přece jsi..Sarutobi." píchlo mě u srdce při vzpomínce na Senseie.
"Jsi jediná, kdo dokáže porazit Kabuta..."

Zle jsem se ušklíbla. "Nikdo z velké listové nezvládne porazit jednoho psychopata...?" odvětila jsem štiplavě. "Myslíš, že ho dokáže porazit bába stará, jako já?"

"Ne...Kabuto oživil spoustu lidí...Pozřel Orochimarovu sílu, získal Gelel a Madarův sharingan..Je podstatě nesmrtelný..Ty ovládáš jutsu, Sarutobi-senseie..."sevřela jsem ruku v pěst.
"Jiraiya, Sarutobi-sensei a Chiyo ze Sunagakure měli něco, co tobě zřejmě chybí chybí. Víš, co to je!? ... Síla uvěřit! Můj dědeček, první Hokage, všem věřil, a předal vesnici dál...Všichni Hokage se obětovali pro další generace...Musíme chránit krále.."

Podívala jsem se na ni. "Jak vidíš, jsem tu... Konoha mě zklamala a nikdy jí neodpustím... ale pro mého pradědečka bych objetovala cokoliv... byl jediným člověkem, kterého jsem milovala a který ve mě věřil..." zamumlala jsem. "Takže ten slizkej chlap pořád žije... zajímavé... hádám, že chceš, abych použila tu techniku..." podívala jsem se na ni.

"Chceš, aby mě lidé považovali za nejkrutější Hokage?" zeptala jsem se jí a zavrtala do jejich očích.

"Upřímě řečeno... je mi to jedno!" ušklíbla jsem se. "Dobře... přijímám..." zamumlala jsem.

"Hmm.." uraženě jsem zkřivila tvář.
Přešla jsem zpátky ke kruhu.
"Teď konáš jako Hokage..."zavřela jsem oči a soustředila čakru.

Nedala jsem na sobě nic znát.... ale její slova mě zahřála u srdce. "Měli bychom začít konat!"

"Futoshi Hyuuga, ti pomůže."

"Doufám, že to není další nevytrénovaný děcko!" odfrkla jsem si zase svojí tyoickou řečí xD.

"Jdi rychle...Ninjové umírají..Svět prohrává..venku je Madara..Vezmi to oklikou.."pošeptala jsem jí.
"Vezmi si Katsuyu." podala jsem jí malou verzičku katsuyu xD

Dost znechuceně jsme se na pidislimáčka podívala, ale vzala jsem si ji a rozešla se ven. "Kde je ten kluk?"

Katsuyu vylezla (domyslete si odkud) na Tsunade a řekla všechny info o informacích, které jsem získal s mojí skupinou. (že jsme potkali Naomi,Reinu a situace, bariéra atp.)

Aspoň jedna skupinka si vede dobře.
"Futoshi za chvíli příjde."

Prišiel som za Hokage. "Som tu Hokage-sama."

"Futoshi..Tohle je Tsukiko Sarutobi...Naše záchrana..Jděte za Kabutem..a zničte ho. Ve své vesnici není. Tam je Yoshirův tým a vedou si dobře." řekla jsem.

Zahľadel som sa na Tsukiko a usmial som sa. Zatvoril som oči a pozrel som sa zasa na Tsunade. "Urobím čo bude v mojich silách, Tsunade-sama."

"Věřím..věřím vám!" byla jsem téměř bez čakry, tak jsem uvolnila pečeť.