Dům klanu Yamada

First topic message reminder :

Zde bydlí členi klanu Yamada nebo jejich blízcí xDD

Zasmial som sa.
"To, že neodpovedám, ešte neznamená, že sa nerád zhováram. A to, že sa s vami zhováram tak, ako sa s vami zhováram, ešte neznamená, že vás nemám rád. Akurát vás nepoznám. Ninja by nemal byť otvorený voči ľuďom, ktorých nepozná, to vás neučili ?"
Nechal som ich sa zhovárať a presunul som sa niekde inde.

Nadurdene som sa zatvárila a zamrmlala som, "Učili ma byť milá aj na tých ktorý sú inak vycvičený než ja. Ako si má človek urobiť priateľov pokiaľ nie je milý?" Do čerta skoro som sa nesústredila a zrušila som jutsu.

,,Co se to tu děje?" nechápala jsem.

S úsmevom na tvári krytým maskou som sa na ňu pozeral, čo samozrejme spozorovať nemohla.
Síce nie až tak zaujímavá, ale je fajn. Budem s ňou v budúcnosti isto dobre vychádzať.
Obrátil som svoj pohľad k Hitomi.
"Iba sme sa rozprávali ako sa rozprávam vždy, keď spoznávam nových ľudí, poznáš to. Ale je to v pohode."

Prekvapene som sa zatvárila. Keď spozná nových ľudí, povedal. "Nič sa nedeje...neviete mi povedať kedy sa vráti neechan?" spýtala som sa u úsmevom Hitomi. Css, chvála bohu že viem ovládať chakru.

probudil sem se sakra musel sem usnout viděl sem Kaita tak sem k němu šel´Tak co bude tréning mistře?´

"Iba ti pomáham, nie som tvoj učiteľ."
Zakýval som Ayumi s Hitomi a pomaly som odchádzal.
"Poď za mnou." (Presun.)

šel sem za kaitem

Vzdychla jsem si, usmála jsem se na Ayumi a šla se poprvé po boji projít po zpuztošené vesnici.

Keď Hitomi odišla vyskočila som za ňou, už ale vo svojej podobe. (Presun)

Došli jsme k nám. Vpustila jsem je do dveří. ,,Umm..Posaďte se, já mezitím něco připravím." usmála jsem se a odběhla do kuchyně obhlédnout situaci v ledničce a dalších skrytých míst.

"Príjemnú zábavu."
Ostal som stáť vonku pri dverách a iba som načúval.

"Páni.. máš krásný a velký dům... kolik vás tu bydlí?!" pousmála jsem se a vstoupila do místnosti, mapující všechna její překvapení. "Ummm vy nepůjdete s námi? Ummm chápala bych to, kdyby vás nebavilo poslouchat klevetění dvou ženských... ale jinak...?" podívala jsem se na Kaita s úsměvem.

"Etto... jak myslíte... ale myslím, že kdyby jste přeci jen chtěl jít k nám, nebudeme mít ani jedna nic proti... Že Himi?" otočím se k místnosti, ve které před chvilkou zmizela a do které se vydám i já. "Nechceš s něčím pomoct?" opřu se o futro dveří.

,,Arigatou! Teď jsme tu...ummm..4!..A Kaitou??! Klidně můžeš jít též dovnitř, nevadí mi to..!" křikla jsem z kuchyně a otočila se. ,,Jéé." zazubila jsem se. ,,Ne, to je v pořádku." usmála jsem se a sehla se k místu, kde bývají trubky od dřezu (neřešit, prosím xDD).

"Tak keď inak nedáte."
Vošiel som dovnútra a zavrel som za sebou dvere.

Pousmála jsem se na něj ode dveří a otočila se na Himi. "Co-to-děláš?" naklonila jsem hlavu na stranu, nedávalo mi smYsl, proč se chce hrabat v dřezovém odpadu...

Ja som to naopak nijak zvlášť neriešil, iba som pozoroval dianie.

,,Yatta! Mám to!" vypískla jsem nadšením a hodlala odtamtud vytáhnout hlavu, ale bouchla jsem se do hlavy, jen to zadunělo. Další pokus jsem byla opatrnější.
,,Ksoo." držela jsem se za bolavé místo a v rukou jsem držela velkou tabulku čokolády Milky xD. Zubila jsem se jako měsíček na hnoji. Popadla jsem tác se čtyřmi šálky čaje, sušenkami, čokoládu jsem položila k tomu a hrdě kráčela do obývacího pokoje. Položila jsem vše na stůl a s rukou na čele, kde se rýsovala boule, jsem se usadila na auč, přičemž jsem pokynula těm třem, aby se posadili také.

Začala jsem se hihňat jako patnáctka při pohledu na Brada Pitta. "Nemusela sis kvůli nákm dělat starosti... tak povídej, co vesnice, jak to, že nás nikdo nekontroloval? Neměli jste tu nějaký poplach? A no.. je ti dobře, jsi nějaká bledá..?!" vysypala jsem na ni jedním dechem, div jsme nezmodrala.

Iba som sa oprel, ale ostal som stáť. Popritom som si dookola pretáčal, čo sa práve teraz dialo.
Snáď ma na k tomu napadá len jedno slovo. Roztomilé...

,,To je dobrý...Konečně ji mohu rozbalit..Čekala jsem na vhodnou příležitost, ale mám celkem žravého bratra, který tvrdí, že je ve vývinu, takže jsem ji musela schovat." uculila jsem se.
,,Tak..Poplachů tu bylo hodně..Navštívilo nás tu několik nukeninů, mimochodem, Sasuke tu bydlí se mnou..Šéfka Akatsuki mne nedávno unesla jako rukojmí při útoku na Konohu...Před asi třemi dny byl útok na Kiri, proto je takto zdevastovaná. Hlavního šéfa útoku jsem zabila. No, málem bylo i po mě. Vyléčili mě Anbu a Kin Uchiha..Sasuke mě chrání, tudíž jdou po něm Akatsuki a po mě tím pádem též. No a taky riskuji svůj krk, jestli se na to přijde..Chce mě svrhnout jakýsi Manzou Kirisame a Yuuki se přidala k Rootu..." vychrlila jsem na ni informace a napila se čaje, doufaje, že se na mou bledost nebude ptát znovu.

Pozvedla jsem obě obočí. "Páni... v Suně je vážně nuda..." poušklíbla jsem se. "Mrzí mě to, já... bojím se, aby se ti nic nestalo, jestli je cokoliv s čím ti Suna může pomoct, tak řekni a já to udělám!" dívala jsem se na ni smutnýma očima.

Pousmála jsem se. ,,Myslím, že momentálně nic..Zatím to ještě zvládám." Oddychla jsem si. ,,No a co ty? V Suně je nuda? Jak to?..Jak se daří dětem? A jak je na tom Yoko? Co Neuro?...Mimochodem, i on se v Kiri zastavil na návštěvě. Doufám, že nehloupne dál a je zpátky v Suně." napila jsem se znovu čaje.